Nejlépe bylo za Gottwalda, lidé táhli za jeden provaz. Pak přišli Klaus s Dlouhým. Byli jsme v kraji, kde se nikdo netěší na zítřek

Fotogalerie: - Obrazy z upadajícího Karvinska

Anketa

Je pro vás Naděžda Savčenková hrdinkou?

Ano

96%

hlasovalo: 12662 lidí

„Lidé se bojí o existenci. Už ani nemluví nahlas, bojí se cokoliv říci. Protože kdo něco řekl, odskákal to,“ vysvětluje zaměstnanec OKD, pan P.
Počátky hornictví v regionu jsou spjaty se jménem hraběte Larische, který už na počátku 70. let 18. století začal na svém panství pátrat po uhlí a v roce 1776 zahájil těžbu na vrchu Čechovice, známém také jako Ptáčník, ve štole Johannes a v blíže neurčené štole v lokalitě Kamienčok. Prvním dolem, který můžeme považovat za moderní, byla jáma Gabriela, pojmenovaná po manželce hraběte Zierotina (Žerotína) a založená roce 1852. V roce 1856 byly založeny další tří jámy – Františka, pojmenovaná po matce hraběte Larisch-Mönnicha, Jindřich, jež má jméno přímo po hraběti, a Hlubina. V letech 1857–1877 bylo vyhloubeno dalších 10 jam. Dekrety prezidenta Beneše byly doly znárodněny a zároveň přejmenovány. Sloučením jam Jan-Karel, Františka, Hlubina a Jindřich vznikl Důl Československé armády, jáma Hogenegger byla přejmenována na Důl 1. máj. Jáma Gabriela se v letech 1947–1950 jmenovala UNRRA a od roku 1950, až ke svému připojení k Dolu 1. máj, nesla název Mír.

V roce 1957 byl založen národní podnik Důl Suchá – Stonava, později přejmenovaný na Důl 9. květen. Jednalo se o první nový důl v ostravsko-karvinském revíru, který poslal na povrch svůj první vytěžený vůz 15. 11. 1960. 24. března 2016 vyjel z podzemí vůz poslední.
„Přesto, že osazenstvo dolu bylo tvořeno lidmi z celé republiky, byly kolektivy stmelené,“ vzpomíná pan Ferdinad, bývalý technicko-hospodářský pracovník na Dole 9.květen. „Ostatně to vyžaduje samotný charakter práce v dole, kde musí být spolehnutí jeden na druhého. Kolektivy vedly bohatý společenský život – společné akce s rodinami, fárání rodinných příslušníků na pracoviště, zájezdy, divadlo, plesy a patronátní činnost se školami. Vzájemná pomoc se projevovala například při výstavbě rodinných domků a družstevních bytů. Vzpomínám si, že kolektiv dokonce adoptoval 4 děti, jejichž rodiče zahynuli při autonehodě a rodina je nechtěla.“
Na soudržnost, která kdysi mezi pracovníky dolů panovala, a to napříč profesemi, vzpomíná i pan J., bývalý pracovník OKD: „Kdysi lidé táhli za jeden provaz. Když něco nešlo, udělali jsme poradu v hospodě, chlapům se rozvázal jazyk a řešení se vždycky našlo.“

Nejlépe bylo za Gottwalda, říká bývalý zaměstnanec OKD

Podle současných i bývalých pracovníků se situace začala měnit v 90. letech, kdy byl podnik převeden do soukromých rukou. V listopadu 1990 byl z OKD vyčleněn Důl ČSM ve Stonavě, který se stal součástí společnosti Českomoravské doly. Ta byla vzápětí privatizována. V prosinci 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a v lednu 1991 byla zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly. Jediným akcionářem byl stát. V 90. letech proběhla částečná privatizace OKD. Do hry pak vstoupili manažeři OKD prostřednictvím své firmy K.O.P. a společnost Karbon Invest.
„Nejlépe se k horníkům zachovala vláda Gottwalda, která hornickou práci v roce 1948 pozvedla na úroveň, jako si zaslouží,“ tvrdí pan Ferdinand a pokračuje: „Nejhorší byla vláda Čalfy v roce 1991, hlavně ‚díky‘ tehdejšímu ministru financí Klausovi a ministru průmyslu Dlouhému, který věnoval Viktoru Koláčkovi Důl ČSM ve Stonavě.“

V roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse prodej 45,88 % procent akcií OKD vlastněných Fondem národního majetku. Firma Karbon Invest je odkoupila za 4,1 miliardy korun a stala se majoritním vlastníkem akcií OKD (95,89 %). Ministrem financí byl tehdy Bohuslav Sobotka. Společnosti Karbon Invest se stala součástí impéria Zdeňka Bakaly. Firma NWR, které OKD patří, se stala letos v únoru majetkem skupiny Ad Hoc Group.
Pan J. říká: „Největší chyba byla, že doly nezůstaly státu. Druhou největší chybou bylo, když dal stát Bakalovi dárek v podobě bytů, dopravy a dalších.“

Vážná situace v OKD už před rokem. Někteří členové vlády však nechtěli reagovat, říká Ivan Strachoň

3. května letošního roku na sebe podala firma OKD návrh na insolvenční řízení. 9. května byl určen insolvenční správce, kterým je ing. Lee Louda z Prahy. Insolvence jako řešení situace se však příliš nelíbí členům krajské tripartity.
Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj a předseda krajské tripartity MS kraje Jiří Cienciala vysvětluje: „Se členy krajské tripartity jsme prosazovali jiné řešení, založené na dohodě všech zainteresovaných stran na postupném a řízeném útlumu těžby s ohledem na sociální dopady. Insolvence v případě takového kolosu s takovými sociálními, technickými a bezpečnostními riziky podle mého názoru nemá a ani nemůže mít žádný jasný scénář a stát bude mít na něj jen minimální vliv. Já osobně mám z toho velké obavy,“ dodává.
„Krajská tripartita na tuto situaci upozorňovala už zhruba před rokem. Bohužel, někteří členové vlády na to nechtěli reagovat,“ připomíná Ivan Strachoň, člen tripartity a kandidát do Senátu ČR za KSČM.
Insolvence nebo konkurz se často řeší reorganizací, což v praxi znamená, že se firma zbaví ztrátových nebo méně důležitých provozů, propustí zaměstnance a výkonem zbývající části podniku se snaží uspokojit požadavky věřitelů. Už nyní je jasné, že firma se zbaví Dolu Paskov, který zaměstnává asi 1700 lidí. Jaký bude vývoj na dalších šachtách, je však těžké odhadnout. Vše bude záležet na cenách na trhu a na ekonomických výsledcích, produktivitě, nákladovosti a dalších ukazatelích jednotlivých dolů. A také na postupu, který zvolí insolvenční správce.
„Podle mého názoru,“ říká Jiří Cienciala, „by se po reorganizaci mohla udržet těžba na zaměstnanost zhruba v polovičním rozsahu oproti dnešku.“

30 tisíc pracovních míst v ohrožení

OKD však netvoří jen horníci, ale je na ně navázáno množství externích dodavatelů, částečně takových, kteří byli z OKD vyvedeni outsourcingem, a mnoho dalších.
„Předpokládá se, že na OKD je navázáno zhruba 30 tisíc pracovních míst. Nejde jen o outsourcing, ale i celou řadu různých služeb a dodávek zboží. Stačí si například představit, kolik jídla se denně uvaří pro 10 000 horníků. Takže v konečném důsledku dopady pocítí i potravinářský průmysl, možná i zemědělci,“ netají se obavami vládní zmocněnec. „To jsou dopady, které nejsou na první pohled zřejmé a budou přicházet postupně. Podobně také snížení kupní síly v regionu může způsobit zavírání obchodů, restaurací, kin atp.“
Dodavatelské firmy jsou smluvně vázány k tomu, aby své služby poskytovaly. Za své zaměstnance odvádějí sociální pojištění, odvádějí DPH z vystavených faktur, jejichž doba splatnosti je 30 i více dní.
„Řada z nich nemůže přerušit dodávky nebo vypovědět smlouvy, protože by tím ohrozila bezpečnost a zdraví horníků i chod těžby. Přitom ale musejí počítat s tím, že za práci nedostanou zaplaceno. Podle údajů OKD dluží těžební společnosti více než šesti stovkám firem a druhotná platební neschopnost dopadne na další a další firmy,“ vysvětluje Jiří Cienciala.
„Těžbu je třeba udržet co nejdéle, aby se na případné ukončení činnosti měly firmy čas připravit,“ domnívá se Ivan Strachoň. „Stát by měl mít možnost vstoupit do případného insolvenčního řízení, aby měl informace o jeho průběhu.“
Pro vstup státu přímo do společnosti OKD se vyslovil před časem prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že nejlepším řešením by bylo přijetí zákona o znárodnění firmy.
„Jak chcete znárodnit vytunelovanou firmu?“ usmívá se hořce pan Ferdinand. „Jo, kdyby stát zajistil vrácení miliard dřívějšího zisku a dividend, tak ano. Ale dneska je to prakticky nemožné. A za jak dlouho by to znárodnění zvládl úřední šiml?“ ptá se ironicky.

Vládní zmocněnec, Jiří Cienciala, však alternativu převzetí firmy státem nevidí jako úplně nemožnou. „Musela by se zpracovat právní analýza, ale zestátnění ve veřejném zájmu není neznámý akt, ani v zahraničí, ani u nás. Já jsem to bral jako krajní možnost, pokud by se nepodařila dohoda mezi státem a vlastníky a hrozilo by masivní propouštění, ohrožení bezpečnosti lidí, nebo znehodnocení ložiska.“

Nová místa a investice. Ale také černý scénář a náklady na jeho sanaci ve výši 20 miliard

Úřady a úředníci momentálně řeší, jak zajistit v regionu zaměstnanost. Z materiálu, který na základě žádosti vládního zmocněnce zpracovala agentura CzechInvest, vyplývá, že firmy, přinejmenším jejich část, která se dotazníkového šetření agentury zúčastnila, hodlají v horizontu dvou let přijmout více než 4300 nových pracovníků a proinvestovat 10,6 miliardy korun. CzechInvest oslovit 512 firem s více než 50 zaměstnanci, které se svým zaměřením jevily vhodné pro strukturu profesí působících v rámci OKD.
Úřady práce i Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že jsou na situaci, kdy o práci začnou přicházet stovky a tisíce lidí, připraveni.
„Ze strany MPSV a ÚP ČR je připravována řada opatření, která podpoří další profesní uplatnění propuštěných zaměstnanců,“ říká Petr Sulek, vedoucí tiskového oddělení Odboru komunikace MPSV. „Předně se jedná o využití stávajících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená cílené poradenství v oblasti trhu práce a dalšího profesního uplatnění propuštěných zaměstnanců včetně párování stávajících míst a propuštěných osob tak, aby jejich přechod do nového zaměstnání byl hladký.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje jako další opatření využít evropský globalizační fond. K tomu je však vládní zmocněnec Jiří Cienciala poněkud skeptický: „My jsme tuto problematiku diskutovali na krajské tripartitě v Ostravě už v roce 2014, kdy jsme si nechali udělat přednášku o evropském globalizačním fondu a možnosti využití pro podniky a státy. Zdálo se nám to smysluplné, ale vedení OKD se tehdy stavělo k této možnosti pomoci horníkům odmítavě. Dnes je situace jiná, ale stále platí, že žádost musí být připravena v úzké spolupráci se společností OKD. Neznám detaily, takže nevím, jestli insolvence podniku má na proces nějaký vliv. Každopádně očekávat, že se něco v Bruselu vyřídí rychle, je nereálné.“
Jaké budou celkové náklady na programy, které mají vést k řešení situace lidí dotčených stavem OKD, zatím není možno vyčíslit. Premiér uvedl, že vláda má připraveno 1,5 miliardy korun a další bude hledat.
„Pro hrubý odhad bychom mohli využít propočty, které si před časem nechala zpracovat Ostrava jako analýzu dopadů modelové situace, kdyby skončily velké ostravské podniky, které by propustily 17 tisíc lidí,“ nastiňuje vládní zmocněnec a pokračuje: „Při pesimistické variantě by podle této analýzy přišlo o práci 44 tisíc lidí a součet všech ekonomických ztrát pro stát i region by vyšel na 20 miliard korun.“
Mezi lidmi narůstají obavy. Řada z nich má hypotéky, splácí dluhy.
„Panují obavy, že nebude na mzdy zaměstnanců,“ říká předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík. „Zaměstnanci mají obavy, že neuživí své rodiny a náladu si pak dovedete představit.“
„Lidé jsou ve stresu,“ říká zaměstnanec OKD pan P. „Teď se snižují platy, má se zrušit 13. a 14. plat. Vím o několika, kteří to psychicky nezvládli…“
Bankovní domy zatím žádné žádosti o odklad nebo snížení splátek nezaznamenaly. K možnému nárůstu klientů, kteří budou žádat o úlevu, se tiskoví mluvčí nevyjádřili. K dotazu na strategii, kterou by banky realizovaly, mluvčí sdělili, že záležitost je vždy věcí jednání mezi konkrétním klientem a bankou.

Státu pozice montovny vyhovuje, říká ekonomka Ilona Švihlíková

Úřady práce i ministerstva jsou přesvědčeny, že pracovních míst je v regionu dostatek. Volná místa, až tisícovku, už nabídl automobilový průmysl.
„Tenhle stát nic jiného než montovny nevymyslel, nemá záložní plán pro těžké situace, a tím dává řešení do rukou firem, kterým naše pozice montovny a levné destinace vyhovuje. Fixuje tím současnou strukturu levné práce, podhodnocené měny a minimální přidané hodnoty,“ myslí si ekonomka Ilona Švihlíková.
„Montovny jsou snad silný výraz,“ je přesvědčen primátor Karviné Tomáš Hanzel. „Například v naší průmyslové zóně Nové Pole potřebují kvalifikované síly. Ano, platy tam nejsou tak vysoké jako na šachtě, ale zase – pokud firmy chtějí technické odborníky a chtějí jich hodně, pak si kvalifikovaný člověk může vybrat tu, které mu nabídne nejlepší podmínky.“
„Ekonomika regionu by měla stát na průmyslu, který tady má tradici,“ oponuje bývalý zaměstnanec OKD, pan J. „Mělo by se držet, co tady je, co je naším národním bohatstvím.“
O všespasitelnosti současné konjunktury automobilového průmyslu není přesvědčen ani Jiří Cienciala.
„Automobilový průmysl regionu pomohl dál se rozvíjet, ale nespasí nás. Jsem zastáncem myšlenky, že musíme rozvíjet to, co umíme. Těžký průmysl má tady dlouhou tradici, a přestože dochází k útlumu některých oborů, není důvod těžký průmysl, na kterém tento region vyrost, zatracovat. Budoucnost kraje vidím v kombinaci rozvoje tradičních průmyslových odvětví a nových oborů, jako jsou nanotechnologie, biomedicína apod.“
„Lidé chtějí stabilitu, stálou dobrou práci,“ říká primátor Karviné Tomáš Hanzel. „Jsou zvyklí tvrdě pracovat, aby uživili své rodiny, tady život jednoduchý nebyl a není.“
„Věřím, že vláda si uvědomuje vážnost situace, a proto doufám, že situace v OKD nebude mít drastický dopad na region. Věřím, že zdejší lidé jsou pracovitější a schopnější než v jiných částech republiky a nevzdají to,“ uzavírá Jiří Cienciala.
V OKD nyní pracuje asi 9800 zaměstnanců. Společnost NWR, která OKD vlastní a která je nyní v majetku skupiny AHG, skončila v roce 2014 se ztrátou 567 milionů korun, loni prohloubila ztrátu na zhruba 6 miliard korun. Podle analytiků stojí za výsledkem pokles cen uhlí a vysoké zadlužení společnosti.