Nikdo se nezastává migrantů. Kéž bychom byli na úrovni jako v Německu! Sešli se Rozumek, redaktorka ČRo a jiní a naříkali na Okamuru, Babiše, Chovance, PL.cz...

Účastníky panelové diskuse byli Ondřej Císař – politický sociolog z katedry sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Fatima Rahimi, novinářka deníku Referendum a moderátorka rádia Wawe (součást Českého rozhlasu), která před 17 lety opustila Afghánistán a nyní studuje na Filozofické fakultě blízkovýchodní studia a zaměřuje se na Írán a Afghánistán. Přítomen byl též ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek, který se v problematice migrace pohybuje 19 let. A čtvrtým „panelistou“ byl Václav Drozd, politolog a novinář, který v úvodní fázi představil svůj výzkum, jak migranti ovlivňují stanovy jednotlivých politických stran.

Posun k extrémům

Rozumek v samotném úvodu a představení řekl, že politici v mnoha oblastech selhávají a migrace patří mezi ně. „Nenajdou se hlasy, které by zněly jinak. Jsem velmi zklamán, politici prohlubují xenofobii a islamofobii, která je velmi rozšířená.“
Slovo pak dostal novinář Drozd: „Téma migrace nijak zvlášť zásadně nepřepsalo programy kandidujících stran, i přestože kandiduje tak výrazný subjekt jako SPD, který si na tomto tématu zakládá svoji identitu, tak ostatní strany pokračují v trendu, který nastavily po roce 2000. Extrémní strany, jako třeba SPD, posouvají ty strany, které jsou uprostřed, k extrémům. V našem prostředí takzvaně umírněné strany jsou na straně extrémů již samy od sebe a nepotřebují antisystémové extrémní strany, jako je SPD.“ Integrační politika se podle Drozda zaměřuje na opatření, která mají začlenit již příchozí emigranty do společnosti a nějak s nimi pracovat a umožnit jejich setrvání v této společnosti. Migrační politika se zabývá spíše regulací a kontrolou a přijetím vstupu migrantů. „V české politické debatě dominuje politika imigrační. Řeší se, jak se bude migrace regulovat, jak se budou migranti kontrolovat. Velmi málo se řeší politika integrační. V 90. letech se migrační politika neřešila a na důležitosti nabývá až po roce 2000,“ seznámil s historií problematiky mladý novinář.

Rath a Zaorálek

V programových dokumentech ČSSD můžeme tehdy nalézt, že migrací můžeme řešit problémy naší společnosti, jako je nízká porodnost a to, že nedokážeme živit penzijní systém. Oproti tomu ODS už od té doby požadovala tvrdě restriktivní přístup. A je tam jasný posun ke konzervativním a národoveckým hodnotám, které jsou ve straně přítomné v podstatě dodnes. Nicméně sama ODS v roce 2008, když začala hospodářská krize, navrhla zavedení zelených karet, které měly nastartovat naši ekonomiku. Byla to koncepce, že si pozveme dočasné pracovníky, kteří by pomohli českým firmám. To byla tehdy koalice vedená ODS, ČSSD byla v opozici. ČSSD se začala tvrdě stavět proti navržené politice tehdejší vlády. Uvedu citát Davida Ratha z té doby a takových bychom mohli najít více, například u Lubomíra Zaorálka. Už tehdy se tam ukazuje strach ze vzniku arabských a čínských čtvrtí, která jsou třeba v Paříži. Že by to mohlo být třeba v Praze. Rath v roce 2008 k migraci řekl: ‚… bude to mít důsledky v nárůstu výskytu TBC, AIDS a dalších onemocnění‘,“ uvedl za podivování se auditoria Drozd.
KSČM se podle politologa snaží kombinovat rétoriku levicového internacionalismu s proklamativním vyjadřováním solidarity s uprchlíky. Důraz ale také bývá na národní identitu, vlastenectví, patriotismus, takže tyto zdánlivě neslučitelné prvky se v KSČM slučují.

Dílo „vnitra“ prohlasováno

„TOP 09 v minulosti migrační politiku netematizovala. Z prohlášení jejích různých politiků lze vyčíst, že prosazovala spíše liberální postoj. Je ale dobré se podívat, jak strany hlasují při klíčových projednáváních v Poslanecké sněmovně. Poslední doklad toho, jak se strany stavějí k migrační politice, je novela cizineckého zákona, která významně zasahuje do práv cizinců v ČR. To je novela, která vznikla na Ministerstvu vnitra, předložil ji poslanec Klučka, který pravděpodobně ani nevěděl, co předkládá,“ konstatoval Drozd a pokračoval: „Politické strany hlasovaly z velké části pro tuto novelu. V rámci ČSSD to byli všichni poslanci kromě Jana Mládka, který byl zastáncem oportunistického přístupu, že migranti mohou posílit naši ekonomiku. Ten tedy hlasoval proti. Z ODS hlasovalo devět poslanců, dva se zdrželi, KSČM to přijala zhruba z půlky, 13 to přijalo, 15 se zdrželo, a TOP 09, i když má liberální rétoriku, v podstatě jednohlasně souhlasila s přijetím novely, KDU-ČSL je zvláštní, protože tam je rozkol mezi tradicionální částí strany a modernistickou, více progresivní. Když přijde na věc, velmi tam záleží, kdo lobbuje za co. Při hlasování asi velkou roli hrály migrační ‚nevládky‘, které to prolobbovaly, takže tato jediná strana se postavila proti novele cizineckého zákona.“

Předlistopadové snahy?

„Nyní se nacházíme v destruktivním období migrační politiky,“ pokračoval Drozd. „Je definované především cílenou snahou MV, cizinecké policie, úřadů práce a dalších orgánů o zpřísnění zacházení s cizinci. Během tohoto období se výrazně přiostřuje rétorika úřadů namířená proti cizincům. Výkyvy jsou velmi ovlivněné střetem mezi zájmem Ministerstva vnitra na jedné straně a určitých podnikatelů a ekonomických zájmových skupin na straně druhé, které mají zájem na tom, aby do země přišlo více cizinců, kteří by mohli být považováni za zdroj levné pracovní síly.“ Sem podle něj patří snaha represivního aparátu podporovat snahu zkrátit pobyt cizinců na území republiky na dobu nezbytně nutnou, aby se uplatnili v ekonomice, využil se jejich potenciál, a když nejsou třeba, mohou se vrátit zpět. „Jde o zabraňování usídlování cizinců a výrazné navázání pobytu na výdělečnou činnost migrantů. Signifikantní pro vývoj české politiky je rozpor mezi potřebami trhu, kdy se často hovoří, že je nedostatek pracovní síly, a na druhé straně vnímání migrantů jako bezpečnostní hrozby. Politické strany balancují mezi těmito dvěma pozicemi. Na jedné straně se jich bojí a chtějí ‚své‘ lidi chránit a na straně druhé je chtějí využívat v ekonomice. Vnímají to také jako předmět kontroly, že je možné migraci zapínat a vypínat, jak si usmyslíme. MV má nejvýraznější vliv na českou migrační politiku. Je tu velmi znatelná návaznost na historii ministerstva před rokem 1989. Snaha kontrolovat, stavět bariéry,“ pousmál se Drozd. „…že se MV chápe jako pilíř stability a bezpečnosti ČR a migrace je ohrožení, které je třeba silově regulovat.“
„Zelení vnímají migraci jako základní lidské právo,“ pustil se do další strany Václav Drozd. V zásadě je to prý strana, která má nejliberálnější přístup k migraci. „Je zajímavé, že i u ní najdeme v programu zmínku, že je třeba minimalizovat bezpečnostní rizika, plynoucí z nekontrolovatelné migrace. Přejímají restriktivní jazyk MV, aby asi uklidnili své voliče, nebo se snaží sehnat jiný sektor voličů, a proto tam dají to riziko. Přesto tam ale dali, že s přijímáním uprchlíků máme dlouhodobě pozitivní zkušenosti. A že se pokusí zasadit o změnu nepřátelského postoje.“
KDU-ČSL se migraci příliš nevěnuje a je vidět, že není úplně jasný stranický postoj k tomuto tématu. „Mají tam obecné fráze, které najdeme v programu i jiných stran. Třeba obecně jak předcházet migraci, důraz na efektivitu a spolupráci,“ podotkl Drozd.

Vychytralí liberálové, bezkonfliktní starostové, paranoidní SPD

„Piráty jsem nazval vychytralými liberály, takže jsou konzervativní liberálové. Najdeme tu kombinace obou ploch. V předvolebním programu nenajdeme k migraci skoro nic. Je tam jen formulace, že je potřeba racionální přístup k řešení uprchlické krize. Jedním dechem dodávají, že odmítají extrémní požadavky obou stran, to znamená tu vítačskou i odmítavou polohu. Více najdeme v jejich postoji po roce 2015, když byla ta takzvaná migrační krize, ke které se všichni vyjadřovali. V české debatě je, že budeme přijímat jen ti, kteří si to utrpením jakoby zaslouží, a ty ekonomické migranty, kteří se o život bát nemusejí, ale chtějí jen lepší život, nepřijmeme. Nevím, co od Pirátů čekat, pokud se do parlamentu vůbec dostanou,“ posteskl si panelista Drozd.
„STAN, to je další neurčitá strana, která volí rétoriku krizového managementu. Ve svém programu se vyhýbají konfliktním tématům. SPD se věnuje migraci ve všech materiálech a rozvitých větách. To, co se tam dočtete, je skutečně extrémní. Jsou tam paranoidní představy o tom, že ‚…probíhající migrace je počáteční fází konfliktu, který v konečném důsledku ohrozí samotnou existenci ČR a našeho národa‘. Volání po systémovém řešení – obrázek teroristy v metru. Heslo Válka už začala,“ pousmál se při čtení předvolebních hesel Drozd. „TOP 09 je strana obojaká. Mluví liberálně, ale hlasuje konzervativně, restriktivně… Západoevropští partneři v jejích představách nezvládli migraci a ta se obrátila proti nim…,“ nebyl příliš šťastný z programu topky Drozd. Komunistům vytkl jen stručně, že se v jejich programu „… kloubí takřka neskloubitelné, ale jde o politiku vesměs restriktivní.“ Tím měl Drozd na mysli protimigrantskou pozici komunistů.

Vyděšený lídr Fiala

„ODS opakuje představu, že migranti jsou potenciální zneužívači sociálních dávek. Převládá tu představa, že hodně migrantů znamená větší kriminalitu, obchod s lidmi, dokonce se ODS zmiňuje o informační válce. Nadále se tu objevuje diskurz přírodní katastrofy, vlny, který se objevil již v roce 2015. Takže zase spíše represe a prověřování uprchlíků. Abychom se nemuseli bát – vystrašený Petr Fiala, který nás chce pravděpodobně ochránit. Představuje migraci jako ohrožení evropské civilizace, že je potřeba silových a ideových represivních prostředků a že převládá levicová ideologie multikulturalismu a politické korektnosti. Toto jsou věci, které můžeme najít v programu SPD stejně tak jako v materiálech ODS,“ uvedl za úsměvu přítomných Václav Drozd.
ČSSD vnímá migraci především jako hrozbu. „Nenajdeme vůbec nic o integraci nebo pozitivní program. ANO, to je subjekt, který v tomto trendu pokračuje a v něčem jej zavádí ještě až do extrému. Hnutí požaduje až nasazení armády. A Andrej Babiš v podstatě souhlasí s Tomiem Okamurou v migraci. Takže Babiš, aby přebral voliče všem stranám, je schopný zajít až takto daleko. A bude se to jistě ještě před volbami přiostřovat,“ zaprognózoval si publicista a politolog v jedné osobě.

Hledání a (ne)nalézání

Poté se ujal slova Ondřej Císař: „Téma migrace politické programy nepřepisuje.Toto téma není tím, na kterém by se česká politika štěpila. Když je ParlamentníListy.cz donutí, aby k tomu politici něco řekli, ale jinak to není téma, které by chtěli sami zvedat. Je tu otázka odměňování, minimální mzda, to je velké téma, které se řeší. Existuje nějaký rozdíl mezi velkými mainstreamovými stranami, ale ty, které označujeme jako ‚strany niky‘, které se vyznačují jedním tématem. Jsou to Zelení a stejně tak SPD. Nemyslím si, že by volební výsledek SPD byl nějak diametrálně odlišný od toho, co očekáváme nebo co udělali ještě před migrační krizí. Niku ale obsadil, to se mu daří, zbavil se pár vyzyvatelů, kteří se mu to snažili sebrat. On pár procent zase získá, bude pravděpodobně v parlamentu, ale nebude z toho žádná mainstreamová síla.“ V českém prostředí se podle Císaře budou stejně jako v minulosti tvořit témata na sociálně-ekonomických tématech, „…ne na sociálně-kulturních, kam patří i migrační oblast.“
Fatima Rahimi poté dodala: „Doufala jsem, že migrace bude otázkou politických stran a že o tom budou více mluvit. Když k tomu strany nic moc nemají, tak to právě dává prostor SPD. To je ten druhý pól a zneužitelnost. To je podobné jako v Německu, kdy AfD na poslední chvíli využila situace a oslovila lidi, kteří nevěděli, koho volit. A k tomu cizineckému zákonu – jsou tu rodiny z Afghánistánu, které by tady rády zůstaly, ale oni by je rádi vrátili, že je tam klid a bezpečno jako v EU,“ posteskla si.

Neintegrovat, nesocializovat!

Prostor pak dostal Martin Rozumek: „Máme se co učit, jak přijímat cizince, jak s nimi žít, ne jak je integrovat. Zajistit, aby se zúčastnili veřejného života, aby byli začleněni, a ne integrováni, nebo dokonce asimilováni, jak slyšíme u nás. Kéž bychom se dostali do té situace, kdy budeme žít na úrovni jako v Německu. V roce 2015 migrace nikoho nezajímala. Objevily se občas výkřiky v době, kdy potřebovala nějaká zájmová skupina, třeba zdravotní pojišťovna, schválit zákon, který jim přihrával milionové částky od cizinců. V té době se vždycky našli ochotní politici, kteří nám tady tvrdili o zdravotním riziku, viz doktor Rath, nebo v oblasti komerčního zdravotního pojištění to byla ODS, která zajistila pojišťovnám bezplatné zisky dodnes.“ To byly podle Rozumka jediné momenty, kdy se politická scéna probrala. „Hlasování vypadalo vždy tak, že cokoli Ministerstvo vnitra navrhlo, tak polovina poslanců ani nebyla na hlasování, ale ta druhá automaticky odhlasovala to, co chtěl ministr vnitra. Diskuse nebyla téměř žádná. O takzvaně migrační krizi bych řekl, že my máme uprchlickou krizi bez uprchlíků a islamofobní krizi bez muslimů. V tom jsme hodně specifičtí.“

Díky Unii!

Zlepšení podle Rozumka přichází většinou díky EU, protože jsou to závazné předpisy práva EU, ať již přímo použitelná nařízení, nebo nutně transformované směrnice, které zajistí, že se s určitou skupinou cizinců nebo uprchlíků u nás zachází lépe, například mladiství bez doprovodu, slučování rodin, oběti mučení, nelidského a ponižujícího zacházení. „To byly momenty, kdy se naše restriktivní politika trochu posunula směrem ke vstřícnější bázi, ale rozhodně to nebylo díky nějakým návrhům tady v České republice. Vzpomínám si, jak bylo velmi těžké před rokem 2015 najít v programech, co by se týkalo migrace nebo uprchlíků. Hledali jsme to velmi pečlivě, protože jsme se snažili zachytit záblesky pozitivního výstupu, který by uznával to, že demografický vývoj v ČR je ohromným problémem, že kromě dobré prorodinné politiky se nevyhneme ani tomu, abychom přijímali poměrně velké množství cizinců, když chceme zachovat udržitelnost sociálního a penzijního systému. Marně jsme to tam hledali,“ posteskl si šéf celostátní neziskové organizace na ochranu a pomoc uprchlíkům.

Jak se Babiš vyspí, aneb katastrofa jménem Chovanec

„Dnes migrace přepisuje volební programy, protože se jí věnují všechny politické strany. Když se podíváme na současnou vládní koalici, tak ČSSD zklamala na celé čáře. Naprosto katastrofální výkon, kdy Chovanec propaguje držení zbraní a Sobotka navykládá, že nezvládneme přijmout žádné muslimy. Jestli toto je sociálnědemokratická strana založená na solidaritě, tak já si myslím, že zklamala na celé čáře. Od hnutí ANO zřejmě nikdo nic nečekal a byla to strana bez programu, podle toho, jak se pan Babiš vyspí, tak ta politika vypadá,“ řekl ostře a pokračoval: „Nakonec bude velmi pragmatická díky Babišovu napojení na evropské peníze a evropské dotace a bude nakonec i prounijní. Pan Babiš se po volbách jinak vyspí a najednou objeví, že cizince potřebujeme, a všechno se změní. U KDU-ČSL se snaží ten problém vyčekat a mlčet, a to bylo i ve vládní koalici. Nevzpomínám si, že by se kdykoliv někoho při hlasování zastali, třeba cizinců, a uznali, že uprchlík může utíkat také proto, že mu doma něco hrozí. TOP 09 – ten jejich program vypadá z hlediska migrace docela dobře, ale zase bych se nenechal zmást. Byli ve vládě před touto koalicí poměrně dlouho a v parlamentu nyní sedělo poměrně hodně poslanců za TOP 09 a vstřícnější gesta nepřišla ani jednou. Včetně toho, že TOP 09 byla kompletně pro návrh pana Klučky, který opravdu nevěděl, co předkládá, a podle mého názoru je protiústavní a řada těchto bodů bude, myslím, Ústavním soudem zrušena,“ zaprognózoval si tentokrát Martin Rozumek.

SPD a ODS na cestě k maďarské xenofobní cestě

„Jak pracovat s obavami lidí? Obávám se, že SPD může dosáhnout stejného výsledku jako AfD v Německu, to znamená 13 %. Rozdíl je ale v tom, že s AfD se v Německu téměř nikdo nebaví. Kdežto s SPD, obávám se, že může klidně vzniknout koalice. Můj osobní typ je ANO, SPD a ODS. Minimálně v té migrační otázce si budou rozumět velmi dobře. Trochu se bojím, že SPD tou svou protimigrační rétorikou stáhla ty ostatní strany k tomu, že se také vymezují dosti protimigračně a že v SPD vidím velké nebezpečí. Myslím si, že nás mohou spolu s ODS, možná bez nich, snadno zavést na nějakou maďarskou, totálně xenofobní a islamofobní politiku, která nerespektuje žádné hodnoty ať již v rámci EU, nebo lidských práv. Bojím se, že dopadneme jako v Polsku, kde se budeme obávat o nezávislost soudů a o to, aby novináři mohli působit ve veřejnoprávních médiích svobodně. Role SPD může být tedy velmi negativní,“ varoval Rozumek.

O dvou kohoutech na jednom…

Drozd na to reagoval slovy: „Je těžké se povznést nad tu rétoriku, kterou používají, a analyzovat diskurz nestranně. Ta strana mne zajímá. Bude zajímavé sledovat, jak se subjekty budou chovat v parlamentu. Strana se pravděpodobně rozpadne. Už nyní v předvolebních debatách vidíme, že ti jejich lidé jsou většinou nekompetentní. Jestli funguje některá strana jako firma, tak SPD je přesně tento případ. Tomio Okamura jako rodinný podnik nabaluje různé podivné lokální postavy, kterým dokáže nabídnout nějaké angažmá nebo vidinu výdělku ve straně. Jde mu primárně o to „nasát“ nějaké zdroje. To je vidět, jak se chová v tomto parlamentu a jak se choval ve své kariéře. Bude záležet na tom, kdo s ním bude jak jednat, kdo mu nabídne větší vliv, větší zdroje. Pokud toto bude Andrej Babiš ochotný tolerovat… On ale asi ochotný moc nebude, protože toho člověka nebude moci snadno kontrolovat. Babiš vyžaduje naprostou loajalitu. To se ukazuje na tom, jak se prostřídaly kandidátky oproti minulým volbám, kde někteří takzvaně ztratili kontakt s hnutím, někteří nebyli v nějaké fázi loajální.“ Spolupráce ANO s SPD by tedy byla obtížná, uvedl jiný pohled jeden z řečníků.

Plné noviny Konvičky – a nic!

Fatima k tomu dodala: „SPD může být opravdu nebezpečná a dlouhou dobu jsme ji podceňovali a nepočítali jsme s ní. Vidíme, jak je Okamura aktivní, jak jezdí po vesnicích a baví se s lidmi. Takže to bude soutěž dvou podnikatelů, protože Okamura je také podnikatel a SPD řídí stejně jako Babiš ANO jako svůj podnik. Okamura se s Babišem určitě domluví,“ varovala. „Okamura se dostal do parlamentu už před migrační krizí. V roce 2014 lidé kolem něj a strana procházeli nejhlubší vnitrostranickou krizí a ten původní Úsvit se rozpadl,“ připomněl Císař. „Konvičkova Bloku proti islámu se politici trochu lekli, ale to nebyly žádné velké události, protesty, které by přitáhly nějaké obrovské množství podporovatelů. Ale byli tu jiní hráči. Prezident, který se vyjadřoval k této otázce konzistentně a dlouhou dobu. Vyjadřovali se k tomu sportovci a herci a všichni se toho obávali. Ale hlavní princip, kde se ta česká politika štěpí, jsou ekonomická témata. Konvičky byly plné noviny, ale když se podíváme na politické preference, tak plus minus celé období vypadalo docela podobně, tam nejsou velké výkyvy. Tedy že by strany, které jsou proti migrantům, najednou získaly patnáct procent… Je tady strana, Zelení, která prohlásila, že o migraci mluvit nebude. Stejně tak o genderu,“ uzavřel Císař.

Čechům schází Kiska!

Závěrečné slovo před diskusí měl Martin Rozumek: „Největší selhání a chybu vidím na straně prezidenta a ministra vnitra. Když se podíváte na mediální výstupy, tak z drtivé většiny se u nás objevuje to, co prohlásí politici a nejvíce protiimigračně prezident a ministr vnitra. Chybí nám nějaký český Kiska, který by to vyvažoval. To je to, co nikdo z politiků nedokázal – sebrat odvahu a říci – uprchlíci jsou normální lidé, kteří prchají z války. Což na té balkánské cestě platilo z 85 procent. O ekonomickou migraci se tam téměř nejednalo.“ A novináři? „Média pracují tak, že Zeman něco plácne v pondělí a pak se to probírá do středy, pak něco plácne Chovanec a probírá se to do víkendu. Každý týden tu jsou lidi masírovaní tím, že uprchlíci jsou velmi nebezpeční a že migrace se musí zastavit,“ odlehčil poněkud téma Martin Rozumek.