ČPZP: Dehydratace v letních měsících - nejrizikovějšími skupinami jsou ženy mezi 15-19 lety a muži po šedesátce

21.06.2016 10:10

Dehydratace v letních měsících vede podle aktuálních statistik České průmyslové zdravotní pojišťovny k výraznému nárůstu nákladů na ošetření a léčbu pacientů - u dětí ve věku 0-4 let, u žen ve věku 15-19 let a mužů ve věku 60-64 let. Statistiky vycházejí ze sledovaného období květen-srpen 2014 a 2015.

ČPZP: Dehydratace v letních měsících - nejrizikovějšími skupinami jsou ženy mezi 15-19 lety a muži po šedesátce
Foto: ČPZP
Popisek: ČPZP

Lidské tělo obsahuje sedmdesát procent vody, která je nutná k zabezpečení metabolických potřeb celého organismu. Denní ztráty vody průměrného člověka činí asi 2-2,5 litru, z toho tvoří 1-1,5 litru moč, zbytek vody vydáváme pocením, vydechováním a metabolickými pochody. Fyzická aktivita, především sport a pohyb, ev. práce v neklimatizovaném prostředí ztráty vody a iontů značně zvyšují. Současně se ztrátou vody dochází i k úbytku minerálů (hlavně sodíku a draslíku) a to především pocením a močí. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin může mít za následek bolesti hlavy, dlouhodobou zácpu a především poruchu funkce ledvin a časté infekce močových cest.

Nejrizikovějšími skupinami jsou v tomto období děti do čtyř let věku, které trpí především průjmovými onemocněními. Náklady na pojištěnce za sledované období květen – srpen 2015 dosáhly částky 3 950 000 Kč. U mládeže v rozmezí 15-19 let jsou rizikovější skupinou ženy, u nichž náklady na léčbu a ošetření byly skoro dvojnásobné v porovnání s mužskou populací. Naopak vysoce rizikovou skupinou ve věku 60-64 let jsou muži, kde náklady u 123 pojištěnců dosáhly částky 725 000 Kč oproti 228 ošetřených žen s hrazenými náklady 471 000 Kč.

„K doplnění ztrát vody je nejlepší voda z vodovodu, ev. pramenitá balená voda nebo slabě mineralizovaná voda minerální. Pokud jsou však ztráty minerálů potem vyšší, tak je nutno je doplnit iontovými nápoji nebo minerálními vodami s vyšším obsahem iontů,“ vysvětluje Elenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny.

Příjem tekutin by měl být trvalý a plynulý, v množství, odpovídající ztrátám, běžně asi 2-2,5 litru za den. Pitná voda již byla zmíněna, vhodné jsou také neslazené a nepříliš silné čaje, především ovocné, bylinné čaje spíše krátkodobě a častěji je střídat. Polévka je součást jídla a do příjmu tekutin se nepočítá.

Nevhodné jsou sladké limonády, ochucené minerální vody, káva a nápoje obsahující alkohol a kofein, který zvyšuje výdej vody. Středně a silně mineralizované minerální vody je doporučováno pít pouze výjimečně a v omezeném množství (do půl litru za den) a spíše při zvýšené fyzické aktivitě.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je druhou největší zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou s více než 1,2 milionu pojištěnců a 110 pobočkami po celé České republice.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…