Prvňáček zatíží rodinný rozpočet ve všech zemích. Slováci jsou na tom stejně jako my, 72 % se musí s nástupem potomka do školy o něco uskrovnit, podobné je to v Bulharsku (74 %), v Polsku mluví o zásahu do rodinného rozpočtu dokonce 89 % rodičů. Až desetina z nich pak řeší situaci půjčkou. „Souvisí to samozřejmě s tím, že rodiče musejí při nástupu dítěte do školy investovat do nové aktovky, školních pomůcek, ale také do oblečení, zájmových kroužků, stravného nebo například kapesného,“ vysvětluje marketingový ředitel PROFI CREDITU Ladislav Pavlík.
Kapesné dostává v Česku každý čtvrtý prvňák
V Česku dávají dětem kapesné asi dvě třetiny rodičů (64 %). S nástupem do první třídy ho dostane 28 % dětí. V průměru jim rodiče dají 200 korun měsíčně. Na Slovensku kapesné dostává 67 % dětí. V první třídě si na vlastní peníze sáhne jen každé osmé dítě. Do kasičky si ale dají o něco víc, v přepočtu 250 korun. V Polsku a Bulharsku dostávají sice prvňáčci kapesné okolo 150 korun, ale disponuje s ním více dětí. Od první třídy tu má vlastní peněženku 36 % Poláků a více než polovina Bulharů.
Peníze za jedničky a úklid
„Většina rodičů souhlasí s tím, že děti dostávají kapesné především proto, aby se naučily hospodařit s penězi a z kapesného dokázaly něco ušetřit,“ říká Ladislav Pavlík a dodává: „Zhruba polovina Čechů (56 %), Slováků (46 %) a Poláků (53 %) podmiňuje výplatu kapesného dobrými známkami ve škole, dobrým chováním či pomocí v domácnosti.“ Většina dětí v Česku, v Polsku a na Slovensku si s kapesným může dělat, co chce, ale rodiče zajímá, za co peníze utratí. Bulhaři jsou přísnější. 57 % dětí tu může své kapesné utratit jen za věci, které jim rodiče předem schválí. Podle rodičů utratí potomci peníze nejčastěji za sladkosti a hračky, pak následují koníčky a potřeby do školy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
