Spolu s pokrokem v biomedicínském výzkumu se však v posledních letech začínají prosazovat nová, vysoce komplexní léčiva zvaná biofarmaceutika. Na rozdíl například od Prozacu jsou založena na využití proteinů, dlouhých řetězců aminokyselin, jež se tvoří uvnitř buněk a sestávají z tisíců atomů. Lékaři je dnes využívají v léčbě všeho možného od cukrovky – protein inzulín je snad nejznámější biotechnologické léčivo – po rakovinu.
A teď, jaký je v tom háček. Na rozdíl od běžných léčiv, která jsou vyráběna sériemi chemických reakcí, jsou biofarmaceutika produkována expresí úseků DNA uvnitř živých hostitelských buněk kultivovaných ve speciálních prostředích označovaných jako bioreaktory. „Vzhledem k chemické a strukturní složitosti těchto léků musíme do jejich výroby investovat hodně úsilí,“ říká Nigel Darby, viceprezident pro biotechnologie a technický ředitel v GE Life Sciences. „Po expresi vámi vytvořený protein plave ve směsici stovek až tisíců dalších proteinů. Další problém, který musíme vzápětí vyřešit, je nalézt tuto ohromně složitou molekulu a zpracovat ji v ucelený dobře definovaný čistý produkt, který pak může posloužit jako bezpečné léčivo.“
Nigel Darby je ve svém oboru odborník. GE Life Sciences je předním poskytovatelem technologií pro extrakci hledaných proteinů ze zmíněných směsí a do celého procesu tak vstupuje až po samotné expresi. Divize se nyní rozhodla zaplatit 1,06 miliard USD společnosti Thermo Fisher Scientific s cílem proniknout i do počátečních fází výroby biotechnologický léčiv. Předmětem investice je akvizice tří podniků společnosti Thermo Fisher zaměřených na vývoj a výrobu médií a sér pro kultivaci buněk, jež GE Life Sciences umožní podílet se na analýzách proteinů a hledání biotechnologických léčiv. „Dosud jsme v této oblasti vlastně vůbec neoperovali. V průběhu posledních šesti let jsme však získali řadu společností zabývajících se bioreaktorovými technologiemi a kultivací buněk. Pokud se nám vše podaří, jak má, budeme moci brzy představit kompletní portfolio technologií pro celý proces, což našim zákazníkům umožní pacienty zásobovat léčivy rychleji a s nižšími náklady,“ vysvětluje Darby.
Podle Darbyho jsou biofarmaceutika „velice významným druhem molekul“, jejichž přesnost při zaměřování cílů v těle je postupným vývojem neustále zvyšována. Jedním z nových způsobů boje proti rakovině je imunoterapie, která imituje imunitní systém a za pomocí přesně zkonstruovaných molekul napadá rakovinu v jejích slabinách. „Tento příklad dobře ilustruje pokračující vývoj molekulární medicíny, konkrétně pak zdokonalování našich schopností vytvářet vhodné druhy molekul a zaměřovat jejich cíle uvnitř organismu,“ říká Darby.
Díky pokrokům v biomedicíně se biofarmaceutika stala nejrychleji se rozvíjející skupinou léčiv. Již nyní dosahuje hodnota tohoto trhu zhruba 100 miliard USD a směřuje sem celá čtvrtina všech výdajů na farmaka. Do této skupiny se řadí mimo jiné i některé z nejprodávanějších léků, jako například Humira společnosti Abbvie pro léčbu revmatické artritidy či Herceptin společnosti Roche používaný při léčbě rakoviny prsu.
Kromě všech největších farmaceutických společností, jako jsou Pfizer, Amgen, GFK či Merck, působí v tomto segmentu i mnoho drobných a středně velkých podniků. „Biotechnologie je dnes velice živé odvětví, které dává vzniknout mnoha novým společnostem,“ uvádí Darby. Vzápětí však důrazně dodává, že „biofarmaceutika bychom neměli vnímat jako léčiva vázaná výhradně na Spojené státy a Evropu. Když se dnes rozhlédnete, zjistíte, že některé z největších zdrojů růstu v užívání i výrobě farmaceutik a vakcín se nacházejí v Indii, Koreji a Číně.“
„Na rozvíjejících se trzích je po těchto produktech velice intenzivní poptávka a tyto trhy tak nabízejí nejlepší příležitosti k růstu,“ uzavírá Darby.
GE předpokládá, že akvizice společností Thermo Fisher bude dokončena v prvních měsících roku 2014.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
