Jaká je životní úroveň v České republice? Na otázku odpoví publikace MPSV

06.09.2015 13:59

Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy.

Jaká je životní úroveň v České republice? Na otázku odpoví publikace MPSV
Foto: Martin Kovář
Popisek: Budova MPSV

To vše najdete v publikaci „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2014“, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2014 zvýšil ze 3 571 na 13 819 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2014 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 197 korun.

V publikaci mimo jiné najdete:

  • průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 25 607 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2014/2000 činil 193,7 %),
     
  • průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 065 korun v roce 2014,
     
  • index spotřebitelských cen 2014/1993 dosáhl 276,2 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců,
     
  • v roce 2014 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 642 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 268 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů,
     
  • z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 1 923,2 miliardy korun v roce 2014,
     
  • zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1994 na 1 230,2 miliardy korun v roce 2014, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.

Publikace vyšla v českém i anglickém jazyce v celkovém nákladu 250 kusů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

11:27 Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 byly vyhlášeny výsledky patnáctého ročníku ankety Zákon roku. Na druhém mí…