Nejvyšší soud považuje za nezbytné, co nejdříve oponovat podobě dovolacího řízení, kterou představilo Ministerstvo spravedlnosti formou zveřejněného věcného záměru nového civilního řádu soudního. Nejvyšší soud konstatuje, že představený věcný záměr v částech týkajících se dovolacího řízení zjevně spoléhá na funkčnost takto pojatého institutu v zahraničních právních řádech, bez jakéhokoli zohlednění letitých zkušeností Nejvyššího soudu s nefunkční úpravou dovolacího řízení podle občanského soudního řádu, jenž prvky „oprášené“ věcným záměrem obsahoval v letech 1993 až 2000. Již při připomínkování podkladů pro novelu občanského soudního řádu v pasážích týkajících se dovolání, účinnou od 30. 9. 2017, občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu odmítlo úpravu dovolacího řízení v podobě, která se znovu (k nemalému překvapení soudců) promítá do té části představeného věcného návrhu, podle níž bude o přípustnosti dovolání rozhodovat „též“ odvolací soud. K tomu lze poukázat na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu, jež v minulosti odhalila nedostatky (nefunkčnost) takové právní úpravy.
Předpokládané pojetí dovolání coby „řádného“ opravného prostředku oslabuje ústavní princip právní jistoty a v řadě případů povede k oddálení vlastního výkonu napadaných rozhodnutí i tam, kde by nyní vůbec nepřicházel v úvahu odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci rozhodnutí. Zdůvodňuje-li Ministerstvo spravedlnosti potřebu zavést dovolání jako řádný opravný prostředek mj. proto, že v minulosti Nejvyšší soud nerozhodoval o každém návrhu na odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci, pak Nejvyšší soud poukazuje na nedávný nález Ústavního soudu, na základě kterého musí soudci Nejvyššího soudu ke každému takovému návrhu vydat usnesení, přičemž Nejvyšší soud tento nález plně respektuje. Dále Nejvyšší soud považuje za nesprávný názor, že nová úprava dovolání přinese zrychlení řízení. Ohlašuje-li věcný záměr, že dovolání bude „řádným“ opravným prostředkem jen proti rozsudkům (jimiž se jedině bude rozhodovat o věci samé), jde o tvrzení nepřesné a zavádějící (na úpravu dovolání ve sporném řízení navazují i řízení upravená jinými předpisy, v nichž se o věci samé běžně rozhoduje usnesením). Povinné nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání v případě, že na něm trvá alespoň jedna ze stran, povede k výraznému zvýšení zatížení Nejvyššího soudu, aniž by bylo účelné, neboť skutkový stav věci se nemůže u ústního jednání změnit. Jde ostatně o pravidlo, které v obdobné podobě jako nefunkční opustil pro svá řízení Ústavní soud.
Výše uvedené námitky jsou součástí materiálu, který v otázkách týkajících se dovolání dne 13. 12. 2017 schválilo 49 hlasy z 51 přítomných soudců občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Kolegiem schválený materiál je ZDE. Tento materiál je úvodním stručným vyjádřením Nejvyššího soudu k představenému věcnému záměru. Nejvyšší soud se chystá v budoucnu vyjádřit také k dalším bodům tohoto věcného záměru. Především je připraven v rámci oficiálního připomínkového řízení aktivně spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě nového civilního řádu soudního tak, aby byl vytvořen skutečně kvalitní procesní kodex, který bude v následujících desetiletích sloužit bez potřeby dodatečných zásadních úprav všem soudům v České republice.
Psali jsme:
_635881056843822287.jpg&id=109552)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
