Největším překvapením tohoto týdne byla skutečnost, že Senátem neprošla ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy. „To je historická událost, byť se jednalo o pouhé dva hlasy. Připomněl bych, že jeden z těch chybějících patřil Mirce Němcové. Senátorka, která se vždy tváři jako bojovnice za ty největší a nejdůležitější věci, se totiž nedostavila k hlasování. Tak jen abychom věděli, koho všeho platíme z našich daní. Ale proto o tom nemluvím. Je to samozřejmě průlomové, z mého občanského pohledu je dobře, že to tak dopadlo, protože Istanbulská úmluva není nic jiného než další způsob, jak špiclovat občany Evropské unie a těch signatářských zemích zaváděním různých dohledových neziskovek a podobně. Není to zdaleka pouze o násilí na ženách, které koneckonců většina států včetně našeho má dobře obhospodařeno v trestním zákoně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Z věcného pohledu je tato mezinárodní úmluva úplně zbytečná a do našeho právního řádu nepatří. „A teď mediální pohled. Diskuzi o téhle úmluvě sleduji už – řekněme – pět let, diskutuje se o ní od roku 2019, kdy se poprvé objevila v předchozí Sněmovně. A teď v té nové. A je bizarní, že těch pět let se téměř všechna mainstreamová média předhánějí v tom, jak úmluvu obhajovat, jak podtrhávat její důležitost a nezbytnost pro nás. Dočítáme se, že bez ní se vlastně vyčleňujeme z evropského unijního proudu a že nás poškodí, když ji nepřijmeme. Co k tomu říct? Jestliže nás poškodí, že nepřijmeme jednu nepovinnou – to podtrhuji – úmluvu, která nevychází z žádných platných povinností členských zemí Evropské unie, tak jaký smysl potom má v takové Unii být, když nás poškodí taková drobnost,“ ptá se mediální analytik.
Fotogalerie: - Vystrčil a spol. - pocta Palachovi
Náš důležitý úspěch v emancipaci vůči evropské diktatuře
Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?Anketa
Samozřejmě neziskovky nejsou jediné, které se na prosazování podobných bizarností podílejí. „Pak se na tom podílí tradiční skvadra těch našich hrdinek typu Hany Marvanové, která za tuhle úmluvu bojovala až do krve. Nebo vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková také ronila krokodýlí slzy zklamání, že nebyla úmluva přijata. No, mají to děvčata špatné, teď si budou muset počkat na novou Sněmovnu a donutit nějaké strany v ní, aby celý ratifikační proces znovu otevřely, jestli to vůbec ještě jde. V každém případě v tomto období je po ratifikaci a my si můžeme blahopřát k prvnímu malému, ale důležitému úspěchu v emancipaci naší země vůči evropské diktatuře. Slováci už jsou na tom o kousek dál. Snad půjdeme podobnými kroky a podobným směrem,“ doufá mediální odborník.
Při strašení Babišem připomněl telefonát od Merkelové
V úvodu druhého tématu se pozastavuje nad tím, kam jsme to v české kotlině dopracovali, že prapodivné finanční transakce nejvyšších ústavních činitelů bývají novináři označovány za bagatelní, směšné, banální, nezajímavé či zanedbatelné. „Mluvím samozřejmě o akci premiéra Fialy a oné Podnikatelské družstevní záložny. Nejde mi ani tak o to, do jaké míry se tam jaké peníze praly, kam měly jít, kam šly, nebo nešly, kam mizely. Mě by zajímalo spíše to, jak pan premiér s úsměvem Donkichota, abych jmenoval jedno z představení Skoumala s Vodňanským, to druhé se jmenovalo podobně, ale nebudu teď adresný, vysvětluje, že si vůbec neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená nějaký podíl, že jde o majetek, který by měl přiznat. Nevím, proč dělá předsedu vlády, když nezná základní pravidla,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Na téhle záležitosti ho ale zaujala jedna věc, které si žádná média nevšimla. „Jde o to, co k ní napsal stranický plátek Forum24, jmenovitě Pavel Šafr. Ten dle očekávání píše, že to je banální a že nemá smysl se tím zabývat, stejně jako se nemá zabývat kauzami koaličních partnerů, třeba pana Rakušana, hnutí STAN. Nevím tedy, jestli má na mysli i to, že kauza Dozimetr je do té míry banální a bagatelní, že by ji Policie měla uložit do skříně, někam na dno šuplíku. Do pana Šafra nevidím. Ale na tom jeho komentáři mě zaujala velice zajímavá myšlenka. Ocituji dvě věty: ‚Pod praporem očišťování politiky se proinvestigujeme k Babišistánu 2. A ten bude horší, protože dnešní Babiš nemá žádné zábrany a už mu žádná Merkelová nezatelefonuje, když se bude chtít upelešit ve Strakově akademii s nácky a s proruskou lobby‘. To jsou velice zajímavé a silné věty,“ míní mediální analytik.
Fotogalerie: - Korespondenční pokračování
Režimní tlampač připomněl, že Česko je jen kolonií
Zajímavé a silné jsou proto, že jimi režimní tlampač poprvé otevřeně přiznal to, co se říkalo, že vládě ANO a SPD v roce 2017 zabránil telefonát tehdejší kancléřky Merkelové. „Ta si pozvala na koberec pana Babiše do Berlína a vysvětlila mu, že si nepřeje, aby sestavil vládu s tehdy úspěšnou SPD. V podstatě ho přinutila postavit vládu na podpoře komunistů a na koaliční spolupráci se sociálními demokraty. Jak komunisté a sociální demokraté v následujících volbách dopadli, víme velmi dobře. Tahle mesaliance stála důvěru jejich kmenových voličů a skončili pod tou zákonem danou pětiprocentní hranicí. Mluvím o tom proto, že pan Šafr jinými slovy říká, že naše politika se formuje jinde, ne u nás. Ne v Praze, ale v Berlíně nebo v Bruselu, ve Štrasburku, kdekoliv. V daném případě to bylo v Berlíně,“ připomíná Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Plyne z toho, že se vlastně neobejdeme bez toho protektorátu, který sídlí relativně nedaleko a určuje nám, co máme a nemáme dělat, s jakými lidmi se máme, nebo nemáme spojovat do koalic. „A my jsme povinni jim naslouchat a poslouchat je. To je opravdu velice silné sdělení, protože to jako by jinými slovy říkalo: ‚Dělejte si, co chcete, ale stejně už žádnou samostatnost nemáte. Jste kolonie, jen si vyberte, jestli jste víc americká nebo německá nebo unijní, to je úplně jedno‘. Takže tenhle, nazval bych to ideologickým novinářským coming-outem pana Šafra, by mohl vstoupit do dějin, protože je to – myslím – poprvé, co nám tenhle člověk mluvil pravdu. Trochu to jen pokazil tím, že to obalil do slov typu ‚upelešit‘, ‚s nácky‘ a tak,“ poznamenává mediální odborník.
Svobodná a nezávislá žurnalistika plná nácků a pelešení
Přiznává, že on žádné „nácky“ v našem Parlamentu neviděl. „A pelešení? Možná se peleší někdo s někým, o tom pan Šafr možná něco ví z redakce Forum24, o tom však nechci spekulovat, ale nevím o tom, že by se někdo pelešil v Poslanecké sněmovně. Tam se, pokud vím, hlavně hádají a na to pelešení asi mnoho času nezbývá. Ale není nad to vzít co nejsilnější emocionální označení a mlátit ideového protivníka po hlavě takovými nálepkami jako ‚náckové‘ a podobně. Nevím, jestli tohle považuje pan Šafr za tu svobodnou a nezávislou žurnalistiku, na kterou neustále na svém webu žebrá peníze od lidí a tvrdí, že bez této jeho žurnalistiky je naše svoboda ohrožena. Naše svoboda je nejvíce ohrožena jím, jeho webem a jeho chlebodárci v podobě dnešní ODS a dnešní vlády,“ myslí si Petr Žantovský.
O glosu si říká i výměna na místě vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, na němž Janu Vohralíkovou nahradí Milan Vašina. „O jednání a krocích paní Vohralíkové se proslýchaly ne příliš pěkné věci, ať už z dob senátních nebo z dob hradních. Volba této dámy za šéfku kanceláře byla celkem nepokrytě prosazována prezidentovým ‚přítelem na telefonu‘ Petrem Kolářem, který ji tam de facto protlačil a vychvaloval její organizační kvality, kterých jsme si mohli všimnout třeba při organizaci onoho opulentního setkání se vstupným za dvě stě tisíc korun. Paní Vohralíková byla určitě rozporuplnou osobností s údajně velmi nevybíravými způsoby vůči podřízeným. Dokázala se rázně popasovat s nejbližším okruhem Pavlových spolupracovnic, ať už s šéfkou jeho kabinetu nebo s tiskovou mluvčí. Madam se tam chovala, jak napsal kdysi Vančura, ‚jako lancknechti ve městě, jehož bylo dobyto‘, což mi přijde jako trefné poetické vyjádření,“ přiznává mediální analytik.
Sarajevský atentát a prosazování amerických zájmů
Pravý důvod odchodu Vohralíkové z funkce znám není, jen se spekuluje, že by v něm mohl mít prsty její původní doporučovatel Petr Kolář. „To je postava, která má na českou politickou scénu vliv sice ne tolik formální, ale velmi silně neformální a velmi silně efektivní. Myslím, že se od něj dočkáme ještě ledasčeho. Nezapomeňme, že tento muž stál v roce 1997 u kořene děje události, která vešla do dějin pod názvem ‚Sarajevský atentát‘. V té době byl velvyslancem ve Švédsku a z jeho spolupráce s Josefem Zieleniecem, tehdejším ministrem zahraničí, vzešla záležitost, na jejímž konci byl pád Klausovy vlády číslo dvě a předčasné volby v roce 1998. Nezapomínejme na tyto věci, jsou velmi důležité, protože ukazují na to, jací lidé je páchají. Zajímavé je, jak málo se média zabývají tím, kdo je pan Vašina a proč byl právě on vybrán na místo své předchůdkyně. Pouze pronikla informace, že je to ředitel české pobočky americké neziskovky Aspen Institutu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
Vyzvali Evropu, aby vytvořila migrantům náležité podmínky
Nelze nezmínit Pavla Kavánka, dlouholetého ředitele ČSOB, který se stal jedním z nejdůležitějších finančníků v zemi po červnu 2000, kdy byla pod kuratelou České národní banky převedena banka IPB pod ČSOB, v té době již zprivatizovanou do rukou belgické skupiny KBC. „Ta instalovala Kavánka do vedení té jakoby propojené banky ČSOB. To určitě není náhoda, že i takoví lidé tam jsou. Je tam i Dita Charanzová, velmi aktivní europoslankyně. Když se v roce 2018 hlasovalo – zjednoduším to – o právu Afričanů na migraci do Evropy, konkrétní číslo dokumentu je 2899, kdyby si to někdo chtěl zkontrolovat, tak Evropský parlament žádal komise a členské státy, aby ‚s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU‘. Ta věta znamená konec Schengenského prostoru, zbytečných mnoho let budování této bezpečnostní bariéry. Vzala za své jednou rezolucí,“ poukazuje Petr Žantovský.
RNDr. Luděk Niedermayer
Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
Výčet těch, co prošli Aspen Institutem, je zajímavé čtení
Proto Aspen Institutem prošli novinářka Emma Smetana, herec Jiří Mádl, protagonista kampaně „Přemluv bábu“, Bob Kartous, poradce ministra školství, jehož nedávnou éru v čele Pražského inovačního institutu vyšetřovala protimafiánská policie. „Samozřejmě nemůže chybět generál Petr Pavel, ministr Lipavský, Vladimír Dlouhý, dokonce Josef Středula, náš hlavní odborář, a další. Je to spousta známých jmen, která prošla útrobami Aspenu. Z toho si lze udělat pěkný obrázek o tom, jak se sdružují lidé, kteří mají rozhodovat o naší budoucnosti. Teď k nim tedy patří také nový šéf prezidentské kanceláře. No, ne patří, ale on to bude celé organizovat. Je možné, že se další akce Aspenu budou konat právě na Hradě, to se nechme překvapit. Každopádně je to událost, kterou média přelétla příliš letmo a nezabývala se podrobně tím, co jednotliví aktéři či organizace znamenají. Tak jsem to udělal za ně,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Kardio
_profil_top.jpg)
