Skupina osmi lidí ze severních Čech a z Německa v poledne před vjezdem do vepřína společnosti AGPI rozvinula transparenty s nápisy: Romská hrdost či Opre Roma! Na vrata připevnili ceduli s přeškrtnutým nápisem Holokaust. Aktivisté očekávají, že jich bude postupně přibývat, plánují nenásilný protest. Prasečí velkofarma na místě genocidy je podle nich ostudou všech lidí v zemi.
Pracovníci vepřína se protestu přizpůsobili
Protest ale zatím nevyvolal žádné reakce. Téměř bez povšimnutí prošel kolem aktivistů jeden z pracovníků vepřína, který si byl něco vyzvednout z osobního auta zaparkovaného před farmou a pak se do areálu bez problémů vrátil. ČTK řekl, že pracovníci vepřína se protestu přizpůsobili a mají práci v jiné části areálu. Aktivistů se prý nebojí a podobné akce už zažil.
Podle místopředsedy představenstva společnost AGPI Jana Čecha stojí nedaleko památníku celkem 13 hal, v níž společnost chová 13.000 prasat. Vepřín se budoval na neúrodných pozemcích obce po roce 1970. Podle Čechových informací tehdy nikdo nevěděl, kde přesně pracovní tábor pro Romy stál.
Vepřín se místa bývalého lágru dotýká jen okrajem
Až později se podle slov pamětníků snažili pomocí letecké techniky zmapovat situaci. Z šetření údajně vyplynulo, že vepřín nestojí v místě tábora. "Jedním okrajem se ale dotýká místa, kde stála jedna z budov lágru," řekl Čech ČTK. Situace s protesty je podle něj řadu let neměnná. Společnost nikdo nikdy neoslovil. Nikdy si nedělala odhady, kolik by stálo zbourání areálu a výstavba nového. AGPI prý dělá maximum pro to, aby se snížily koncentrace čpavku v ovzduší.
"Naše požadavky jsou - okamžité ukončení prasečí farmy, odvezení prasat, demolice objektů a vyčištění místa od prasečích exkrementů. A potom chceme, aby tady byl vybudován důstojný památník obětem holokaustu - na něj už nechceme asi žádné peníze, to bychom zařídili sami, když nám to místo připraví," řekl ČTK Miroslav Brož z občanského sdružení Konexe. Místa lidí pracujících na farmě by ale podle něj měla být zachována.
Brož poukázal na to, že na dnešek připadá výročí, kdy z tábora v Letech odjel největší transport vězňů do plynových komor. V pátek je pak připomínán den romského odboje. "K tomuto datu bychom chtěli přitáhnout pozornost," uvedl.
Cikánským táborem v Letech prošlo třináct stovek Romů
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před několika dny při pietním aktu v Letech uvedl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
"Nám ta slova přijdou absurdní v zemi, kde se topí miliardy korun v korupčních projektech typu Opencard," podotkl Brož. Poukázal i na to, že romské děti mají právo na vzdělání stejně jako ostatní.
Cikánský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
Údržba pietního místa stojí milion korun ročně
Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Nachází se na okraji vzrostlého smíšeného lesa, vede k němu upravená asfaltová silnice. Na místě je mimo jiné model tábora a ukázky ubikací. Stát, potažmo Památník Lidice, věnuje podle ředitele památníku Milouše Červencla na jeho údržbu milion korun ročně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk