Babiše se ptal na to, jaké kroky v souvislosti s červnovým usnesením Sněmovny k privatizacím učinil.
Grebeníček nebyl s Babišovou odpovědí spokojený. Interpelaci proto projedná sněmovní plénum.
Sněmovna v červnu požádala na návrh komunistů vládu, aby navrhla novelu trestních předpisů, tak aby bylo možné „zločiny způsobené při privatizaci“ dále stíhat a potrestat a aby nebyly promlčeny. Babiš dolní komoru nevyslyší. „Současná právní úprava je nastavena vhodně a nepokládáme za přínosné podnikat jakékoli kroky směřující k požadované změně,“ napsal premiér Grebeníčkovi.
Babiš připojil i stanovisko, které poslal už v srpnu předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) a šéfovi klubu KSČM Pavlu Kováčikovi. Připomněl v něm záporná stanoviska vlád k novelám komunistických poslanců o nepromlčitelnosti činů při privatizacích. Poslanci KSČM je předložili v nynějším i v uplynulých dvou volebních obdobích.
Vláda mimo jiné uvedla, že privatizační trestné činy nedosahují takové závažnosti jako nepromlčitelné trestné činy proti lidskosti a válečné zločiny. Upozornila také na nepoměr, kdy by část hospodářských trestných činů promlčitelná nebyla, zatímco například vražda ano. U privatizačních činů nyní zaniká trestní odpovědnost po 20 letech. Kabinet vyjádřil pochybnost o tom, že by vyšetřování vedla po tak dlouhé době k výsledkům.
Komunisté prosadili v červnu navzdory odporu pravicové opozice usnesení, podle kterého privatizace státního majetku po pádu socialismu provázely excesy, chyby i zločiny se stamiliardovými škodami. Spolu s poslanci KSČM pro ně hlasovali členové dolní komory za hnutí ANO a SPD, Piráti, sociální demokraté a někteří nezařazení poslanci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
