Jan Sokol se domnívá, že první český prezident Václav Havel v této zemi chybí víc, než by se na první pohled mohlo zdát. „Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý, a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak,“ zahájil osmdesátiletý filosof rozhovor pro páteční Hospodářské noviny. „Pokud by nebylo Václava Havla, bylo by všechno v Česku daleko horší,“ pokračoval.
Hodně lidí nepochopilo, co je to svoboda
Z politiky se vytrácí slušnost. Někteří dnešní politici často uráží své oponenty a snaží se svá vystoupení okořenit naštvaností, která se posléze šíří i mezi občany. Nelze ovšem vyloučit, že je to i naopak, že se naštvanost veřejnosti přelévá do politiky. To však podle Jana Sokola nepředstavuje náš největší dnešní problém.
„Hlavní problém ale vidím v obecném nepochopení toho, co znamená svoboda, a z toho plynoucím pocitu, že svoboda, kterou jsme získali po roce 1989, vlastně nestojí za to. ... Nechtěl bych z nepochopení svobody vinit všechny, ale je pravda, že se až příliš často setkávám s názory, že svoboda znamená libovůli, že principem svobody je, že mohu dělat, co chci, a že ‚mi nikdo do ničeho nebude mluvit‘. A to jsou těžké omyly,“ varoval Sokol.
Svou vinu na tom mají i politici, kteří se příliš nenamáhají vysvětlit, že takto jednoduše a chybně svobodu formulovat nelze. Naši politici se dnes zaměřují především na to, aby nakydali co nejvíc špíny na své konkurenty, protože jim chybí nějaké pozitivní téma, kterým by voliče sami zaujali. Takovými pozitivními tématy by podle Sokola mělo být vzdělání příštích generací a vymahatelnost práva. Nejeden politik dnes v České republice ignoruje verdikt soudu a nic se mu neděje. To není dobrý signál pro společnost. Vyniklo to např. v kauze Peroutka, kde se Kancelář prezidenta republiky odmítá omluvit, ačkoli jí to soud pravomocně nařídil.
Ing. Miloš Zeman
Česká republika je na tom dnes ekonomicky a bezpečnostně tak dobře, že tomu tak nikdy v minulosti nebylo. Občané jsou přesto nespokojení a Sokol to přičítá i na vrub médií. Stejně jako politici spolu dnes média soupeří především tak, že vymýšlí stále skandálnější titulky a přilévají žluči do společenského soukolí. „Dnešní lidé vidí svět často jen prostřednictvím médií, a tudíž mají pocit, že společnost je v hrozném rozkladu. Jenže když se podíváte kolem sebe vlastníma očima, žádnou zvláštní hrůzu nevidíte,“ podotkl filosof.
Terorismus je strašný, ale na silnicích umírá mnohem víc lidí
Lidé se dnes bojí uprchlické krize a terorismu. Uprchlická krize je podle Sokola problém, ale myslet si, že každý uprchlík je potenciální terorista, není namístě. I samotný strach z terorismu má myslitel za přehnaný. Teroristický útok je příšerná záležitost, jenže statistiky nám také říkají, že v důsledku teroristického útoku umírá jen zlomek lidí, když to srovnáme s tím, kolik lidí rok co rok zemře na silnicích. Západní Evropa dělá podle Sokola v uprchlické krizi to nejlepší, co může. Stačí se prý podívat třeba do Německa. „Tady v Česku se to líčilo, jako kdyby tam nastával konec světa, a teď je snad už každému jasné, že se Německo s problémem nějak vyrovnalo,“ zadoufal.
Věnoval se i Evropské unii jako takové. Sokol je toho názoru, že je to životaschopný projekt, na jehož fungování bychom se měli podílet, a ne jen ho permanentně kritizovat. Kdyby Evropská unie selhala, filosof by se začal bát o mír v Evropě a o naši budoucnost. „Integrace vznikla proto, že většina reálných problémů nezná hranice: ovzduší, drogy, zločinnost, terorismus. Zadruhé proto, že v Evropě začaly dvě světové války. Integrace je mechanismus, který dokáže konflikty zpracovávat a řešit dřív, než přerostou do nějaké další katastrofy. Kdyby integrace selhala, začal bych se bát o mír, o naši svobodu a nezávislost,“ uzavřel myslitel.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
