OHL ŽS měla na Urale společně s dalšími firmami stavět železnice za desítky miliard korun. Příprava projektu, jehož součástí měl být i most přes řeku Ob, se táhla několik let. Firma v minulosti několikrát avizovala, že se už začne stavět, pokaždé z toho ale sešlo s tím, že projekt zdržuje nevyřešené financování.
Firma musí respektovat skutečnost, že je z EU
Nyní je projekt neaktuální. "Sankce to zamrazily," přiznává Štefl. Společnost podle něj musí respektovat fakt, že je firmou z Evropské unie. Navíc partnerská španělská OHL je kodifikována na burze v USA. "Domnívám se, že jsme nuceni respektovat to, co bylo řečeno, a vztahy (s ruskými partnery) jsou nyní konzervovány," uvedl Štefl.
Právě zakázky v zahraničí a jejich nedostatečná rentabilita brněnskou stavební společnost loni stáhly do ztráty až 200 milionů korun. Dalším důvodem jsou zakázky, jejichž cena se v soutěžích v Česku dostala na úroveň 50 až 60 procent projektované ceny. I tak ale OHL ŽS zvýšila výnosy zhruba o čtvrtinu na 10,5 miliardy korun. Podle Štefla to může znamenat, že se posunula v žebříčku největších tuzemských stavebních firem z pátého na čtvrté místo.
Firma zaměstnává patnáct stovek lidí, to je o 500 méně než před krizí
Zhruba třetinu výnosů společnosti tvoří pozemní stavby v tuzemsku, další třetinu železniční stavby a zbytek zahraniční zakázky. OHL ŽS podle aktuálního čísla podnikového časopisu zaměstnává kolem 1500 lidí. Je to o 500 méně než před krizí v oboru.
V oboru pozemních staveb chce firma v budoucnu využít potenciálu Prahy. "Z pohledu zahraniční strategie chceme působit na Slovensku jako na domácím trhu," uvedl Štefl. Firma se chce soustředit při investování na technologii pro modernizaci železnic a pro mostní a tunelové obory. Chce získat podíly i v některých českých a slovenských obalovnách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
