„Bylo to, jako by se na zlomek vteřiny zastavil veškerý čas. Přitom to bylo právě naopak. Výkřik radosti čtyř a půl tisíce shromážděných na německém velvyslanectví v Praze byl začátkem převratných změn. Čtyři a půl tisíce lidí, kteří vzali svůj osud i se všemi riziky a úskalími do vlastních rukou, psaly dějiny. Nejenom německé, ale i české, evropské a lze říci, že i světové,“ zavzpomínal si Genscher v pozdravu Čechům, který uveřejnila v komerční příloze MF Dnes.
Tento výkřik byl prý poslední těžkou ranou zasazenou Berlínské zdi a nakonec ho vyslyšeli i občané okolních komunistických zemí. „To, co se tehdy stalo, nemělo v dějinách Evropy, jež byly tak často prosyceny krví, obdoby. Nikdy předtím si evropské národy nebyly tak blízké jako v oněch dnech a týdnech,“ míní Genscher.
Tato vzpomínka by podle bývalého východoněmeckého ministra zahraničí neměla nikdy vyblednout. „Je velkým závazkem, uvědomovat si stále znovu tuto blízkost společného osudu. Poprvé v dějinách Evropy šlo všude o svobodu a sebeurčení. Nikdy předtím si evropské národy nebyly tak blízké ve svých požadavcích, přáních, ale i obavách. To je zajisté vzpomínka, ale ještě více to je závazek, kdykoliv mluvíme o budoucnosti Evropy, kterou chceme utvářet,“ upozorňuje Genscher.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
