S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:
Kněz a exsenátor Zdeněk Bárta, evangelický pastor Dan Drápal, politoložka Vladimíra Dvořáková, politolog Petr Robejšek, exministr zahraničí Cyril Svoboda, generál v z. Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller, sociolog Libor Prudký, publicista Roman Joch, analytik Jan Schneider, Ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh ,ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan
Jak připomíná, v neděli 18. ledna zakázala policie v Sasku konání všech demonstrací v následujícím dni. Že tento zákaz směřoval především směrem k akci Pegidy, která se v hlavním městě této spolkové země schází pravidelně na počátku týdne, je zřejmé.
Oficiálním důvodem byly informace o útoku na hlavního organizátora protestů Lutze Bachmanna, na kterého měli zaútočit atentátníci, vmísení do davu.
Nelze však popřít, že drážďanské hnutí je německému hlavnímu proudu značným trnem v oku. Velmi ostře je odsuzuje samotná kancléřka Angela Merkelová, která mluví o „srdcích plných nenávisti“ a varuje Němce, ať se jeho akcí neúčastní. Média o hnutí informují téměř bez výjimky jako o xenofobním, ultrapravicovém, pravicově populistickém nebo dokonce neonacistickém hnutí. Hodí se i škraloupy samotného Lutze Bachmanna, pravomocně odsouzeného za držení drog.
Navzdory této pověsti přitom prý pondělní demonstrace hnutí probíhají v poklidu, za účasti lidí středního věku či dokonce matek s dětmi. Zato protidemonstrace, svolávané obvykle levicovými stranami, často končí bitkami a zatčením výtržníků. Přesto se těmto trucakcím dostává mnohem příznivější publicity.
Odpor proti hnutí přitom nejspíš není tak úplně spontánní. Podle informací jedné z účastnic pracující na drážďanském magistrátu bylo zaměstnancům výslovně zakazováno se akce zúčastnit. Univerzita v blízkém Lipsku prý svým studentům rovnou přikázala, že se mají povinně zúčastnit protidemonstrace. Starosta města Grimma rovnou za městské peníze do Drážďan vypravil dva autobusy demonstrantů.
Podle doposud nepotvrzené zprávy má saská vláda podporovat protidemonstrace dokonce i tím, že platí deset eur na hodinu za rozdávání balonků a propagačních materiálů. Alternativa pro Německo, která jako jediná ze stran Pegidu podporuje, se v saském parlamentu chystá v této souvislosti premiéra interpelovat.
S postupujícím vývojem se původně protiislámské demonstrace začínají vymezovat proti čím dál většímu množství témat. Hlavním bodem agendy se pomalu stává nespokojenost s německou politikou celkově a rovněž s úrovní mediálního zpravodajství. Důvodem je podle Meiera především fakt, že nominálně pravicová německá vláda se posouvá stále více „doleva“ podléhá politické korektnosti a diktátu EU a bezvýhradně podporuje USA.
Hlavní trendy, které Pegidu formují, přitom prý potvrzují i výzkumy veřejného mínění. Obavy z radikálního islámu projevuje 70 procent respondentů, důvěra k německým médiím mezi čtenáři trvale klesá, a podle jednoho průzkumu projevilo ochotu zúčastnit se akce hnutí Pegida třináct procent Němců.
Meier mimoto poznamenává, že negativní postoj k hnutí Pegida, který razí kancléřka Merkelová, už začíná být zpochybňován i v její vlastní straně. Konkrétně bavorská „sesterská“ CSU se k mnoha požadavkům hnutí hlásí.
Sama kancléřka, která po útoku na pařížskou redakci Charlie Hebdo pochodovala pod heslem Je suis Charlie, nyní reagovala na zákaz demonstrace spíše zdrženlivě: „Jako spolková kancléřka mám zájem, aby se kdekoli v Německu mohlo demonstrovat, a to bez ohledu na to, zda se mi názory demonstrantů líbí nebo ne.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
