Čím menší minorita, tím víc křičí o svá práva, ulevil si Jaroslav Bašta. A společnost jim ustupuje, to je nejhorší

02.04.2017 9:44

Český politik a diplomat Jaroslav Bašta se pro server PrvníZprávy.cz vyjádřil ke stavu společnosti. Ta podle něj ustupuje tlaku menšin, byť ta menšina je jen jedinec.

Čím menší minorita, tím víc křičí o svá práva, ulevil si Jaroslav Bašta. A společnost jim ustupuje, to je nejhorší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Ode zdi ke zdi. Od jednoho extrému ke druhému. Taková je podle Bašty naše politika. „Za stejně extrémní (ve srovnání s našimi sousedy) se dá považovat i naše historie. V minulém století bychom příkladů, které to dokládají, našli více, než je nám milé,“ zmínil. Tento národní povahový rys podle něj úzce souvisí s naší schopností přežít téměř vše.

„Za ni vděčíme tomu, že se Čechy nacházejí na zdánlivě neviditelné hranici mezi západem a východem Evropy, a vlastně i na rozhraní mezi severem a jihem. Jde o prostor mimořádně náročný a nebezpečný. Botanici zaznamenali, že ve srovnání s okolními zeměmi je v Čechách výrazně menší počet druhů rostlin a živočichů. A prakticky všechny si zaslouží označení oportunisté,“ zmínil Bašta. Podle něj totiž dokážou růst a žít ve dvou odlišných klimatech – v suchém i teplém, ve studeném i vlhkém.

„Tento existenciální oportunismus postihl i zdejší lidskou populaci a promítl se do známé české schopnosti přežít dějinné zvraty. Třeba reformaci, protireformaci, rozmach a zánik velkých říší, dokonce také ideologie 20. století s menšími ztrátami a škodami na těle a duši než jiní. Pomáhají nám v tom již vrozený skepticismus a jistá přízemnost, ale přináší to také snahu honem přeběhnout od staré zdi k té nové. Pokud možno co nejrychleji. Stačí si vzpomenout na období po roce 1948, kdy jsme v lecčemž byli sovětštější než náš vzor, a stejně jsme postupovali i po roce 1989,“ řekl.

Následně podotkl, že když sleduje dramatické změny, kterými prochází západní civilizace, musí souhlasit s těmi, kdo se obávají budoucnosti. Připomíná to prý situaci Evropy na konci 19. století. 

Původní text ZDE.

„Společnost se začala atomizovat hned po druhé světové válce rozpadem vícegeneračních rodin a tento trend urychlily moderní digitální technologie. Dnes by už výrok Margaret Thatcherové, že společnost neexistuje, že jsou jen jednotlivci, vlastně nešlo kritizovat, protože do značné míry vystihuje situaci,“ podotkl Bašta. A zmínil, že se již nemluví o povinnostech, ale jsou zdůrazňována práva. 

„Čím menší minorita, tím hlasitěji se dožaduje svých (domnělých) práv. A společnost tomuto tlaku ustupuje, byť ta menšina je aktuálně jeden jedinec z 64 milionů (kauza těhotný člověk ve Velké Británii). Ovšem když společnost neexistuje, tak se nemůže bránit, jen ustupovat,“ zmínil s tím, že mezi miliardami obyvatel Asie a Afriky se našlo hodně zájemců o evropský ráj, kde vládnou jen práva a nikdo nevyžaduje žádné povinnosti. „Dnes je jich už tolik, že se dá mluvit o stěhování národů. Pro takovou historickou epochu bylo charakteristické, že ji doprovázely násilí a totální rozvrat civilizace,“ uzavřel s tím, že jsme o krok blíže epoše, ve které v rámci historické rovnováhy nebudeme mít žádná práva, ale o to více povinností. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To snad není možné... Klaus čekal před studiem a poslouchal Rakušana. Musel se držet

14:44 To snad není možné... Klaus čekal před studiem a poslouchal Rakušana. Musel se držet

Exprezident Václav Klaus se v Partii na CNN Prima News vyjádřil k 20. výročí vstupu Česka do Evropsk…