Česko má podle nich kapacity na přijetí mnohem více uprchlíků; za optimální by považovaly zhruba 1000 lidí. Současně vyzvaly ke zvýšení české pomoci pro Sýrii i okolní státy, kam se uchýlily téměř čtyři miliony utečenců.
Podobně lidnaté Švédsko přijímá každoročně desetitisíce uprchlíků
"V tak zoufalé humanitární situaci na Blízkém východě považujeme postoj ČR k přijímání Syřanů na našem území za ostudný," uvedly v prohlášení organizace ADRA, Člověk v tísni, Diakonie ČCE-Středisko humanitární a rozvojové spolupráce, Charita ČR a Lékaři bez hranic. Připustily, že ani přijetí většího množství uprchlíků ze Sýrie tamní konflikt nevyřeší. "Považujeme je však za projev solidarity ze strany země, která sama během své historie vyslala do světa statisíce uprchlíků," tvrdí organizace.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v minulosti přijetí jen 15 rodin syrských uprchlíků vysvětlil bezpečnostními důvody. Aktuální vyjádření jeho úřadu ČTK zjišťuje. Podle koordinátorky pro migraci Charity ČR Kláry Boumové podobně lidnaté Švédsko přijímá každoročně desetitisíce uprchlíků, zatímco v Česku jich loni o azyl požádalo jen okolo tisíce. "Já si myslím, že optimální číslo by bylo přijetí tisíce uprchlíků (ze Sýrie) během letošního roku, a to formou nabídky přesídlení, protože oni jinak nemají šance se sem dostat," uvedla Boumová.
Podle OSN uprchlo ze Sýrie do okolních států asi 3,8 milionu lidí a dalších více než sedm milionů obyvatel se kvůli konfliktu mezi vládními a opozičními silami přesídlilo v rámci země. Zástupci organizací, které tam dlouhodobě pomáhají, dnes upozornili, že v zemi se zhroutilo zdravotnictví i školství.
Více prostředků by mělo směřovat do Sýrie
"Více než polovina obyvatel Sýrie, z toho nejméně pět milionů dětí, potřebuje humanitární pomoc. Dříve funkční systém zdravotnictví se rozpadl, nedostává se kvalifikovaného personálu, léků ani dalšího zdravotnického materiálu," přiblížil ředitel české odbočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Dodávky zahraniční humanitární pomoci podle něj blokují vládní režim v Damašku a radikálové z hnutí Islámský stát, kteří ovládají část Sýrie.
"Více prostředků by mělo směřovat do Sýrie, kde je možné afektivně pomáhat vnitřním uprchlíkům a mírnit tak obří uprchlické vlny do okolních zemí. Pro Turecko, Libanon a Jordánsko představuje příliv běženců nesmírnou zátěž a zásadně ovlivňuje tamější ekonomickou situaci. Proto by i do těchto zemí měla mířit naše pomoc," vyzvala stát Kateřina Piechowicz z organizace ADRA.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
