Pětadvacetiletý Iráčan Dachil Sado se jednoho dne rozhodl opustit svou zemi. Vyznáním patří mezi Jezídy a právě ty radikálové z Islámského státu vraždili jak na běžícím pásu. Pan Sado si tedy spočítal, že by jednoho dne mohlo jít o život i jemu, a raději utekl do EU. Jenže, jaké bylo jeho překvapení, když se tady dozvěděl, že je vlastně taky terorista a raději by měl šupajdit zpátky tam, odkud přišel.  

„Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů,“ říká uprchlík. Jeho příběh přinesla organizace HateFree.

• Celý rozhovor naleznete zde

Jak se vlastně žije Jezídům v Iráku? „Je to život v permanentním nebezpečí. Já jsem kvůli škole i práci hodně jezdil mezi městy a v podstatě každá taková cesta mohla být má poslední. Později, od roku 2007, nám také bylo Al-Káidou zakázáno navštěvovat Mosul. Na zdech domů ve městě bývala i taková varování, že bude zabit i ten, kdo jen Jezídům návštěvu u sebe umožní. Vím to proto, že moji tři bratři v té době v Mosulu studovali a jeden jejich spolužák z našeho města byl zavražděn, když se procházel na trhu,“ popisoval své životní zkušenosti pan Sado.

Další studenti byli jako Jezídi popraveni. Když přišel k moci Islámský stát, radikálové nechali popravit několik členů rodiny pana Dachila Sado. Proto utekl. Z vraždy členů své rodiny viní v obecné rovině všechny muslimy. Ne proto, že by měli v ruce zbraň, ale protože neodsoudili bestiální zločiny Islámského státu dost nahlas. Jedním dechem však dodává, že se to už mění a stále více muslimů teroristy tvrdě odsuzuje.

Cesta z Iráku do Německa mu prý trvala sedmnáct dní. Když však dorazil do Spolkové republiky Německo, byl trochu v šoku, když se od některých Němců dozvěděl, že by měl vyrazit zpátky domů. Od chvíle, kdy dostal azyl v Německu, se cítí být v Německu doma a snaží se svému životu tam dát nějaký smysl.

Psali jsme:

Hodně bankéřů přijde o práci, varuje před volbami ekonom Pikora

Islámský stát byl vypráskán, ale v bezpečí stejně nejsou. Trudný osud menšiny z Iráku, po které jdou všichni

Ženy a děti čekalo otroctví, muže přechod k islámu nebo smrt. Děsivé svědectví jezídů o praktikách islamistů

Bělobrádek: Přijímat jen takové imigranty, kteří pro nás nejsou bezpečnostním rizikem, není xenofobie, ale odpovědný přístup

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.