Podle OSN z Ramádí uprchlo kolem 25 tisíci lidí, kteří jsou nuceni přebývat venku. Většinou míří do hlavního města. OSN společně s humanitárními organizacemi se snaží běžencům dodávat vodu a potraviny.
Z města Ramádí musel prchnout před islamisty také osmadvacetiletý Imad, jeho žena Nithal a tři z jejich potomků.
Nithal si za léta života v metropoli neklidné provincie Anbar na střelbu a boje už zvykla. Střety mezi radikální organizací a vládními jednotkami ale v posledních týdnech nabyly na síle a dosáhly až do blízkosti jejího domu. Přímo na ulici byla Nithal svědkem zastřelení tří lidí. "Moje děti to také viděly. Všichni jsme brečeli, ale já jsem se snažila zakrýt jim oči rukama," vzpomíná Nithal na den, který byl posledním, který v Ramádí strávili. Bohužel, její osmiletá dcera Zaynib se zdržela na návštěvě u prarodičů v jiném městě. Každý den si sice volají, ale dojít si pro ni nemohou. "Jakmile slyší můj hlas, rozpláče se," svěřila se minulý týden Nithal.
"Neexistuje možnost, jak by mohla místo opustit," potvrdil také otec děvčete Imad. "Ve skutečnosti si myslím, že ji teď nějakou dobu neuvidíme," posteskl si. Přesto doufá v brzké setkání.
Podle dostupných údajů jen během dubna z města Ramádí uprchlo asi 130 000 lidí. Rozutekli se po celém Iráku. Analytici soudí, že ztráta Ramádí, hlavního města provincie Anbár, je ranou pro iráckou vládu i pro americkou strategii v oblasti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
