Každý měsíc nás finančně podporuje na 20 tisíc lidí. To je pro nás důležitější než Zemanovy bonmoty, udeřil v ČT Pánek

06.03.2017 20:45

Hostem pondělního vydání pořadu Interview ČT24 byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Každý měsíc nás finančně podporuje na 20 tisíc lidí. To je pro nás důležitější než Zemanovy bonmoty, udeřil v ČT Pánek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Šimon Pánek

Nejprve se hovořilo o tom, že cenu Homo homini udělí Člověk v tísni ruské nevládní organizaci Výbor na obranu proti mučení, a to za výjimečnou odvahu.

Nominací na tuto cenu přitom bylo několik desítek, od organizací z Latinské Ameriky až po organizace z východní Asie. Výbor na obranu proti mučení funguje 15 let, všichni jeho členové jsou etničtí Rusové, právníci, podnikatelé. Dali se dohromady, protože se ze svého okolí dozvěděli o případech mučení, bití nebo o případech žádostí o výpalné ze strany trestněprávních orgánů. Stává se prý, že někteří lidé dostávají od policie a dalších státních složek návrhy ve smyslu, „když zaplatíte výkupné, tak toho člověka nebudeme ve vězení mučit“.

Organizaci Výbor na obranu proti mučení byla několikrát vypálena kancelář a její členové byli zbiti.

Poté, co byla členka obdobné organizace v Čečensku zastřelena, se Výbor na obranu proti mučení rozhodl posílat mobilní skupiny obránců lidských práv do Čečenska, Ingušska apod. Tím, že tam přijíždějí a zase odjíždějí, snižují pravděpodobnost toho, že bude někdo z nich zabit.

Moderátorka se pak Pánka zeptala na to, co říká tomu, že Trump dnes vydal znovu protiimigrační dekret. „Myslím, že je to čiré populistické gesto,“ uvedl Pánek. Přiznal, že v této chvíli za to může Trump získat u voličů nějaké body. Podle jeho názoru by Američané spíše chtěli, aby se k nim nedostávali lidé, kteří jsou bezpečnostním rizikem. Trump prý tak složitou úvahu, aby posílil tajné služby, podstupovat nechce, chce rychlé, silné a laciné efekty.

Financování Člověka v tísni

Řeč přišla také na financování Člověka v tísni. V minulých letech se této organizaci podařilo získat na svou činnost 1,5, respektive 1,8 miliardy korun. Odkud se podařilo takové peníze získat? V loňském roce tvořil 20 až 25 % této částky příjem půl na půl z českého státního rozpočtu a ze soukromých českých zdrojů. 75 % příjmů pochází ze světa. Od německé, americké, švýcarské vlády, od různých nadací včetně té finančníka Sorose.

Moderátorka poukázala na to, že prezident Miloš Zeman je k neziskovým organizacím kritický. Rád by změnil jejich financování, tak aby na každou korunu, kterou dostanou ze státního rozpočtu, si další korunu vydělaly samy.

„My jsme loni získali asi 150 milionů z českého státního rozpočtu a 1,5 miliardy mimo státní rozpočet,“ podotkl k tomu Pánek. Upozornil, že Člověka v tísni každý měsíc finančně podporuje na 20 tisíc lidí. „To je pro nás důležitější než bonmoty pana prezidenta,“ podotkl Pánek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…