Kdo zastaví vrahy, kteří masakrují Evropany? Politici a neziskovky žvaní a ochraňují migranty, ale ne své lidi. Ať to stojí, co to stojí, zlobí se spisovatel Vondruška

31. 7. 2016 14:00

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY Migranti se stali politickým požehnáním politiků, protože jejich pomoci vlastním trpícím a potřebným by si média tolik nevšimla. Kdežto takhle je plácají po zádech neziskovky, které jsou živeny tučnými dotacemi. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška se ve své pravidelné glose zamýšlí i nad tím, proč elementární princip ochrany vlastního lidu nahradil politický princip pomáhat jinému lidu, ať to stojí, co to stojí, bez ohledu na životy vlastního lidu.

Kdo zastaví vrahy, kteří masakrují Evropany? Politici a neziskovky žvaní a ochraňují migranty, ale ne své lidi. Ať to stojí, co to stojí, zlobí se spisovatel Vondruška
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

Politici milují světla reflektorů, rádi pronášejí velkohubé projevy, jak vše drží pevně v rukách, jenže je to jaksi v rozporu s realitou. Již nejméně rok varují bezpečnostní experti před neustálým přílivem potenciálních vrahů do Evropy, ať již to jsou atentátníci napojení na Islámský stát, zločinci svou profesí nebo lidé vyšinutí, jenže tohle téměř žádný politik nebral a nebere vážně.

Politik ostatně nebere v potaz nikdy nic, co neodpovídá jeho politickému programu. Ten je totiž to nejchytřejší, co v křesťanském i nekřesťanském světě existuje. Politický program je nad zákony, nad selský rozum, nad spravedlnost a pravdu. A protože se v politických programech stran, které si za vlajkovou loď zvolily tzv. evropské hodnoty, objevila chvályhodná snaha pomáhat trpícím, stali se migranti politickým požehnáním politiků.

Jistě, mohli by pomáhat i vlastním trpícím a potřebným, ale toho si média tolik nevšímají. Politik nežije budoucností, on chce být viděn, chce se usmívat, chce, aby ho ostatní poplácávali po zádech, jaký je kabrňák.

Politiky plácají po zádech neziskovky, které jsou živeny tučnými dotacemi

Tuhle službu jim ochotně dělají neziskové organizace ochránců evropských hodnot a lidských práv, aktivisti, kteří jsou politiky placeni. Proč by je nepoplácávali po zádech, když je za to politici živí prostřednictvím tučných dotací, grantů a různých kulišáren, jimiž se „odklánějí“ naše daně.

A tak existuje dvojí metr. Vezměme si anonymního běžence. Šťouravé tajné služby se snaží zjistit, nakolik nám může být nebezpečný, zatímco lidskoprávní organizace nad stejným člověkem jásají, protože mohou pod svá křídla přivinout dalšího trpícího. A pokud toho trpícího nechtějí pod svá křídla přivinout jiní, zasypou je urážkami a obviněním z xenofobie.

V poslední době se u nás rozšířila dojemná pitomost označovat každého, kdo nepléduje pro migranty a tzv. evropské hodnoty, přídomkem „Putinův agent“. Vznikla dokonce nezisková aktivita, která sestavuje seznamy Putinových agentů, nejspíše proto, abychom je ve vhodné chvíli demokraticky pověsili na lucerny. Každý, kdo přeloží stéblo přes cestu migrantům, je nepřítel.

Místo dojemných obrázků dětí migrantů ukazují hanebná média zabité

Jenže nálada se obecně mění. Podle ochránců lidských práv je zjevně třeba obraz migrantů vylepšit, v poslední době tam kaňky jsou! Dojemné příběhy a obrázky maminek s dětmi v náruči už nestačí, hanebná média stále častěji ukazují obrázky mrtvých, zabitých vrahy, kteří přišli požádat o azyl nebo tu sice žijí legitimně, ale jsou to radikální muslimové. Komentáře nejsou korektní, jak kdysi bývaly, stále častěji se v nich objevují syrová fakta, což rozhodně nemohou lidskoprávní organizace nechat bez povšimnutí. Předpokládám, že v nejbližší době vystoupí s teorií, že atentátníci nejsou ve své podstatě běženci a muslimové, ale jsou to lidé duševně nemocní, nebo Putinovi agenti, které sem hanebný moskevský car poslal, aby zpochybnili naše krásné evropské hodnoty.

Musíme se semknout, jak radí francouzský prezident Hollande, nesmíme se nechat zastrašit a měli bychom dál chodit tam, kam jsme byli zvyklí chodívat dříve, a pokud nás tam někdo zabije, položili jsme hrdinně svůj život na oltář evropských hodnot. Jsme semknutí a nezalekneme se! Německá kancléřka Merkelová se zpožděním dodá, že je jí strašně líto lidských obětí, ale „my to dokážeme“ (už raději ani neříká co, uvažování téhle dámy je pro mne naprosto nečitelné).

Kdo zastaví masakr Evropanů? Politici neberou ohled na vlastní lid

Evropští lídři a jim přisluhující aktivisti budou do omrzení papouškovat, že mnozí z těch, co sem přišli, naši pomoc potřebují, i když je stále zřejmější, že slovo „potřebují“ je vhodnější nahradit výrazem „chtějí“, nebo dokonce ještě přesněji „vynucují“. Elementární princip ochrany vlastního lidu (což je základní charakteristika pro vznik a existenci státu) nahradil politický princip pomáhat jinému lidu, ať to stojí, co to stojí. Pomáhat bez ohledu na životy vlastního lidu, bez ohledu na jeho ekonomické zdroje, bez ohledu na jeho názor, bez ohledu na budoucnost jeho dětí, to jsou nejspíše ony pomyslné evropské hodnoty (nikdo je totiž nikdy přesně nedefinoval, pokud odmyslím od ideologických žvástů).

Pomatenost se šíří, a pokud analyzujeme opakované fráze evropských lídrů, tak vlastně říkají, že je lepší, abychom hynuli my, než abychom ublížili jim. Skutečnost postavená na hlavu, protože nemá logiku. To, co jsem tu napsal, je sice možná trochu expresivní, jenže stále mám před očima krev nevinných lidí, mírumilovných a proti útočníkům zcela bezbranných. Ale i když je má úvaha expresivní, je logická. Vychází z dedukce, dané fakty a událostmi posledního roku, ale zvláště posledních týdnů. Kdo zastaví vrahy, kteří masakrují Evropany?

Jakýkoli budoucí krok k řešení teď už bude bolet nás i migranty

A jak do toho celkového obrazu zapadají stále rostoucí výdaje na tajné služby, které stále a zjevně zbytečně varují před nebezpečím? U většiny vrahů posledních dnů se objevuje suchá poznámka, že „byli policii dobře známi“. Co si pod tím představit? Bezpečnostní složky vědí, že onen člověk může někoho zabít, ale nemají pravomoci zakročit? Musíme počkat, až opravdu zabije? Politické elity dovolí, aby mezi námi chodili lidé, kteří nás mohou kdykoli napadnout? To platí nejen o migrantech, ale i o lidech duševně vyšinutých (jak ukazuje smutný případ, který se nedávno stal v Praze). Jediné, co politici vymysleli (a je to příznačné) je omezit nošení zbraní. V posledních dnech se však smrtícími zbraněmi staly automobil, sekera, mačeta, nůž. Takže to skutečně může skončit tím, že odevzdáme i válečky na nudle, jak nedávno napsal v nadsázce jeden známý novinář.

Politická korektnost a naivní prohlášení lidskoprávních organizací platí dnes v Bruselu (a bohužel i na mnoha místech v Praze) víc, než varování tajných služeb, psychiatrů a bezpečnostních expertů. Smyslem politiky není něco udělat, zvláště bylo-li by to bolestné a politik by tím ohrozil svou korektní kariéru, ale žvanit. Hrozí nám obrovské nebezpečí, nejen ze strany potenciálních vrahů, kteří se volně mezi námi pohybují, ale také ze strany našich politiků, kteří nechápou, že by měli poslouchat odborníky, tím myslím ty skutečné, ne aktivistické ideology a fanatiky. Jsme v situaci, jako bychom letěli v letadle, které pilotují naprostí amatéři. Jediná záchrana je najít nové, zodpovědné a nebojácné piloty.

Současnou situaci už nelze bezbolestně řešit. Jakýkoli budoucí krok bude bolet, nás i migranty. Díky hlouposti zašly věci příliš daleko. Tak to je ale v historii vždycky, pokud se panovník opájí vlastní moudrostí, ale ve skutečnosti se chová jako namyšlený pitomec. Bůh s námi!

Titul nominovaný na ocenění Nejkrásnější kniha roku 2015. Čtivá encyklopedie tradičních svátků, doplněná přehledem významných světic a světců a poutních míst. Se slevou 20 % možno objednat na: http://shop.mobaknihy.cz/knihy/cesky-lidovy-a-cirkevni-rok

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Může to být strašné: Francouzi se bojí, co nastane po oznámení výsledků

18:54 Může to být strašné: Francouzi se bojí, co nastane po oznámení výsledků

Francouzský deník Le Parisien přináší výčet hrozeb spojených s prezidentskými volbami. Zdaleka prý n…