Die Welt přinesl rozhovor s polským politikem,ve kterém zmínil i provokativní myšlenku, se kterou jsou spjata jména Jaroslaw Kaczyński a Viktor Orbán, a sice kontrarevoluce v EU. Na vysvětlenou, o jaký typ kontrarevoluce se jedná Jaroslaw Kaczyński uvedl: „Celá Evropa se potýká s jedním zásadním problémem. Politická korektnost ohraničuje naši svobodu slova, stejně tak jako svobodu vyznání a svobodu volby. Postupně se staneme svědky úpadku demokratických hodnot v Evropě. (...) My jsme ti, kteří jsou proti tomuto fenoménu odhodláni bojovat – v Polsku i v celé Evropě. Právě o tomto spolu s Viktorem Orbánem mluvíme, když používáme slova jako ‚kontrarevoluce‘. Nebojíme se takových vyjádření, i když jsme v Polsku tradičně zvyklí hovořit spíše o revolucích, skrze které jsme mnohokráte bojovali za svobodu.“ Jinými slovy řečeno, za pomoci svobodné volby slov a nebojácného pojmenovávání faktů sleduje Kaczyński určitý cíl, který dále objasňuje: „Musíme do Evropy navrátit zpět koncept národních států.“ Pouze na jejich základu a na fungování silných institucí si umí představit skutečnou svobodu a demokracii, které se stanou garancí i kulturní rozmanitosti. V přílišném sjednocování všeho vidí následující hrozbu, když říká: „Kulturní unifikace starého kontinentu by představovala velké nebezpečí a v konečném důsledku by vedla k degradaci.“
Přitom Jaroslaw Kaczyński nechce, aby byla Evropa oslabena ve svém významu pro vývoj světa, ale cestu k silnější Evropě vidí v posílení jednotlivých států a v jejich skutečné rovnoprávnosti v rámci evropských struktur; rozhodně Jaroslaw Kaczyński nehodlá EU bořit, ale: „Jestliže chce Evropa být skutečně globální supervelmocí, musí se tak i chovat, bez toho, aby se vzdávala svých jednotlivých národních identit. Myslím si, že takový postup je možný. S kolegou Orbánem jsme již našim evropským partnerům poslali neoficiální vyjádření s připomínkami objasňujícími, jakým způsobem by bylo možné pozměnit současné fungování EU s cílem posílit pravomoci jednotlivých národních států. Zásadní je, aby pro všechny platila stejná pravidla. V současné době je jasně patrné, že EU zachází mnohem lépe a je mnohem přátelštější vůči Turecku než vůči Polsku.“ Vzhledem k tomu, co zaznělo i na adresu Maďarska je jasné, že i „ve Varšavě to působí silné rozčarování – přátelství vůči Ankaře a drsná slova na adresu Varšavy“.
Předchozími slovy Kaczyński připustil, že si je dobře vědom kritiky ze strany politiků, jako je Jean-Claude Juncker nebo Martin Schulz, ale svůj protiargument formuloval jasně: „Problém je v tom, že tito lidé nechtějí, abychom si vládli sami. Takový přístup není správný.“ Kaczyński dále připomněl: „Jsme také členem Evropské unie a Severoatlantické aliance, naše ekonomika roste a státní rozpočet je stabilní.“ A zdůraznil, že s kritikou ze strany Junckera a Schulze nesouhlasí, když se o této kritice vyjádřil příkře: „Ten, kdo na nás útočí, nezvítězí. Polsko vždy zůstane Polskem.“ Kaczynski konstatoval, že Polsko je velká evropská země a že není možné vůči ní mít jiný přístup než k jiným. „Nedávno mi bylo řečeno, že Maďarsko je malý stát, proto je možné mu udělat pár ústupků. Vůči Polsku je ovšem třeba zaujmout jiný přístup,“ uvedl, aby ilustroval, s čím se střetl a s čím se Polsko nemůže smířit. Jako polský politik nehledí jen na vývoj budoucnost své země, ale celé Evropy. Vnímá, že „evropský kontinent se velmi rychle mění“ a podle Kaczyńského úsudku „ne zrovna k lepšímu“. Tvrdí totiž, že je celkově na vzestupu populismus, v Německu že je reprezentovaný AfD, ve Francii Marine Le Penovou, a že se šíří dokonce i ve skandinávských zemích. Kaczyński však nechce předpovídat, jaká Evropa bude, ovšem nechat beze změn koncepci EU vidí chmurně: „Opravdu nedokážu předpovědět, jak bude Evropa vypadat za šest let. V Itálii je na vzestupu hnutí Pět hvězd, další protievropská strana posiluje v Nizozemsku a stejně tomu je tak i v Řecku či Španělsku. (...) Buďto celý evropský projekt pozměníme, nebo se rozpadne.“
Na dotaz ohledně maďarského referenda a toho, že je některými škodolibě interpretováno jako Orbánova prohra Kaczyński poznamenal : „Nemyslím si, že Orbán utrpěl nějakou porážku. Pouze se referenda nezúčastnil dostatečný počet lidí.“ Kaczyński rovněž vyloučil, že by se v případě nároků na chování uprchlíků mohlo jednat o rasismus s tím, že jeho strana se velmi razantně staví proti jakémukoli projevu antisemitismu a rasismu. „Přesto si dovoluji tvrdit, že když někdo přijde do nové země, musí se naučit a respektovat její pravidla,“ dodal na vysvětlenou, na jakém základě si představuje případné soužití nových příchozích s původními obyvateli, protože „některé evropské země, které přijímají uprchlíky, toto zjevně od svých nových spoluobčanů nevyžadují, což působí problémy“. „Dalším problémem je agresivita muslimských migrantů, zejména vůči ženám,“ nezavírá Kaczyński oči před zásadním a dnes již obecně známým jevem z míst, kde je v Evropě velká koncentrace muslimů. Redaktor Die Welt připomněl snahu západoevropských států změnit polské postoje obviňováním Polska, ale i Maďarska, z nedostatku solidarity. Kaczyński reagoval klidně, ale důsledně: „Ten tlak přirozeně pociťujeme, ale rozhodně se tím nenecháme nikterak ovlivnit. Angela Merkelová rozhodně není v pozici, aby nám říkala, co máme dělat.“ Dále zmínil, že „další z důvodů pro otevření evropských bran migrantům bez toho, aniž bylo dosaženo konsensu na evropské úrovni, byl podložen hypotézou, podle které bude z přítomnosti migrantů německá ekonomika profitovat. To je ovšem mylná představa“.
Nedostatek solidarity polský politik odmítl i dalším argumentem: „Zdá se mi také, že EU i samotné Německo zapomínají na to, že Polsko v nedávné době přivítalo přes milion ukrajinských migrantů.“
Závěr rozhovoru se nemohl vyhnout stálým polským obavám z Ruska, se kterým se v historii Polsko mnohokrát střetlo co do územních nároků. Kaczyński má ve věci Ruska jasno: „Ruská hrozba není nic nového, je to konstantní jev. Jediné, co nás uklidňuje, je fakt, že mezi námi a Ruskem leží ještě pobaltské státy. Rusko jasně demonstruje, že se ještě nedokázalo přizpůsobit nové realitě, která v Evropě nastala po letech 1989/1991. Obávám se, že k tomu nedojde ani v nejbližší době.“ A doufá, že se situace znormalizuje, „když Rusko pochopí, že existují určité meze“. Ovšem důvěru má Polsko v západní pomoc a ochranu, jak Kaczyński říká: „Pokud dojde k nejhoršímu, očekáváme od našich partnerů, zejména od NATO, solidaritu.“ Rovněž Polsko slovy svého politika hodlá udržovat nadále dobré vztahy především s hlavním „tahounem“ NATO, tedy s USA: „Ať už si Američané za svého nového prezidenta zvolí kohokoliv, budeme s ním či s ní udržovat dobré vztahy.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
