Na soud by se mohli obrátit jednotlivci i volební strany. Mohli by navrhnout zrušení platnosti volby třeba jen jednoho poslance, pokud byl podle nich výsledek hlasování ovlivněn porušením volebního zákona. Z kandidujících stran ani jedna zatím neoznámila, že by takové úmysly měla.
Stížnost, avšak k Ústavnímu soudu, zatím podaly dvě neparlamentní strany. Aktiv nezávislých občanů v té své zpochybňoval pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny a stěžoval si také na příliš krátkou lhůtu k sestavení kandidátek pro předčasné volby. Na údajně nerovné postavení stran si stěžovala také Československá strana socialistická, která k volbám nebyla připuštěna pro nedodržení volebních podmínek.
Před třemi lety NSS dostal v zákonné lhůtě 45 stížností, žádné z nich nevyhověl. Většinu stížností v roce 2010 podaly fyzické osoby, dvě sepsali zástupci tehdejšího bloku Jany Bobošíkové. Stěžovali si na klíč volebních preferencí, podle kterého si Česká televize zvala zástupce kandidujících stran, a údajného rozdílu mezi skutečným a zveřejněným počtem odevzdaných hlasů v jednom z téměř 15.000 volebních okrsků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
