Otevření hranic? Listopad 89? Novinářka a politička šokovala

24.12.2019 9:47

Stříhání „železné opony“, respektive ostnatého drátu vymezujícího ostře střežená hraniční pásma na jižním a západním okraji Československa, je jedním ze symbolů pádu komunistického režimu po listopadu 1989. Toto odstraňování ženijně technických zátarasů začalo na vybraných úsecích hranic s Rakouskem 11. prosince 1989. Československo mělo na hranicích s Rakouskem a SRN téměř 700 kilometrů ženijně technických překážek, první etapa se týkala asi 150 kilometrů hranic s Rakouskem. Nyní k tomu na facebookovém profilu přidala svou poznámku novinářka a bývalá poslankyně za ANO Jana Lorencová.

Otevření hranic? Listopad 89? Novinářka a politička šokovala
Foto: euroskop.cz
Popisek: Ilustrační foto

„Tak dnes je výročí bourání plotu se západem. Možná jsme zbytečně spěchali? Kdy začneme stavět?“ zeptala se Lorencová na svém facebookovém profilu.

O odstraňování zátarasů na hranicích s Rakouskem rozhodla federální vláda počátkem prosince, a to tam, „kde to vyžaduje rozšiřování turistického ruchu a styk pohraničních oblastí při zachování nezbytných potřeb obrany“. Na jihu Čech se v první etapě jednalo o okolí Horního a Dolního Dvořiště, Českých Velenic, Nové Bystřice a Slavonic, na jižní Moravě, kde se první etapa zaměřila na okolí všech pěti hraničních přechodů, například u přechodu Hatě u Znojma pohraničníci již od šesti hodin ráno odstraňovali čtyři kilometry pásu, který tvořily kůly s ostnatým a jiným drátem a protitankové betonové jehlance. Odstraňování „železné opony“ začalo i na Slovensku, a to v úseku o délce 31 kilometrů podél Děvínské Nové Vsi a Rusovců.

Ženijně technické zabezpečení mezi ČSSR a Rakouskem bylo dokončeno v roce 1953. Celý zátaras se skládal z ochranného plůtku s pomocnou signalizací, trasou telefonního vedení, z vnitřního kontrolního pásu a signální stěny ve tvaru T s výškou asi tři metry. V systému bylo nízké napětí 24 V a zkrat znamenal spuštění poplachu a výjezd pohraničníků. U zátarasu se nacházela asfaltová komunikace (tzv. signálka) a pěšinka kolem plůtku pro údržbu.

Lorencová svým textem zjevně narážela na migraci, k níž se vyjadřovala v minulosti. „Celou dobu posloucháme argumenty, co by kdyby, ale o tom, co bude, jestliže se tady uprchlíci usadí a jestli se nebudou chtít vrátit zpátky do zemí, odkud přišli, se nebavíme,“ uvedla v minulosti Lorencová. Vyjadřovala i své obavy z mužů s nabouchanými svaly, kteří si sem přivedou rodiny a už se nikdy nevrátí do zemí původu.

„Jak je možné, že tito muži, kteří mají se zbraní v ruce bránit svou zem, ze svých vlastí utíkají a nechávají tam rodiče, kteří jim zaplatí cestu do Evropy, i když musí leckdy prodat majetky?“ ptala se rozhořčeně.

„A tomu utečenci není ani blbé říct: ‚Já mladý, zdravý, který jsem měl bránit svoji zem, jsem tady u vás a postarejte se o mě‘,“ uzavřela .

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Migranti a infekční choroby. „Vláda se to snaží bagatelizovat.“ Profesor Beran varuje

22:15 Migranti a infekční choroby. „Vláda se to snaží bagatelizovat.“ Profesor Beran varuje

Výskyt černého kašle v ČR dosáhl svého dlouholetého maxima. Vedle zvýšeného výskytu černého kašle se…