TTIP je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Její kritici tvrdí, že smlouva posílí pozici nadnárodních korporací, omezí demokracii a ztíží úlohu národních vlád při regulaci trhu ve prospěch občanů. „TTIP je smlouva, která má přepsat pravidla globální ekonomiky a globálního obchodu, a to směrem k posílení moci nadnárodních korporací, kapitálu a ponížení a oslabení práv zaměstnanců a obyvatel,“ uvedl přednášku Nick Dearden s tím, že v tomto smyslu je to podle něj vlastně útok na demokracii.
Co se nepovedlo v 90. letech, povede se teď?
Vysvětlil, že prý určitě nejde o obyčejnou obchodní smlouvu, která by umožňovala to, že jeden stát druhému prodá kafe, druhý banány a provedou to s co nejnižšími tarify a clem. Co se nepovedlo v 90. letech, povede se teď? „Není to poprvé, co se byznysoví lobbisté snaží přepsat pravidla mezinárodního obchodu tímto směrem. Už se o to pokusili například na konci 90. let, naštěstí marně,“ vysvětlil Dearden.
„Máme citát od jednoho z lobistů, který říká, tak nám se to nepovedlo na konci 90. let, nepovedlo se nám to na půdě světové obchodní organizace a potřebujeme dát dohromady koalici ochotných, která se o to pokusí teď,“ dodal Dearden. Doplnil, že TTIP tady není dnes jen tak sama o sobě, ale je vyjednávána v kontextu asi čtyř dalších smluv.
Snaha posílit moc nadnárodních korporací
„První je dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou. Další se zabývá veřejnými službami a týká se padesáti zemí. Další je TTP, která se vyjednává mezi Spojenými státy, státy jihovýchodní Asie a také Austrálií, Novým Zélandem a některými jihoamerickými zeměmi,“ uvedl Dearden s tím, že ve všech těch smlouvách jde vlastně o to samé. „Posílit moc nadnárodních korporací, roli ve veřejných zakázkách, to znamená, to jak státy nakládají s penězi, a umožnit jim vstup do našich veřejných služeb,“ vysvětlil Dearden.
Bojí se, že TTIP ohrozí dostupnost zdravotní služby pro všechny. Jednou z oblastí, které mohou být podle odpůrců TTIP ohroženy přijetím této smlouvy, jsou veřejné služby. Zdravotnictví, školství, sociální systémy se podle nich všechny mohou stát oblastí, do které budou moci vstupovat nebo už do ní vstupují soukromí aktéři. To podle kritiků TTIP může oslabit kontrolu státu a omezit dostupnost těchto systémů. „V Británii došlo k privatizaci mnoha veřejných služeb. Zatím se tak ale nestalo u vzdělávacího systému a u národní zdravotní služby. Národní zdravotní služba byla zavedena po druhé světové válce a dala všem lidem přístup ke všeobecné zdravotní péči a svým způsobem zcivilizovala naši zemi. Všichni Britové si toho velmi cení,“ řekl Dearden.
Co TTIP a čeští politici?
Řadu odpůrců má TTIP i kvůli potravinám. Podle nich může tato smlouva ohrozit bezpečnost potravin v Evropě. Posiluje už tak silný vliv agroprůmyslu a korporací, které usilují o co největší zisky při stále menším ohledu na lidské zdraví. „V Evropské unii máme mnohem vyšší standardy při produkci potravin. V Evropě prostě nemůžete zabít kuře a namočit ho do chloru, abyste se zbavili potenciální nákazy,“ vysvětluje Dearden. Co TTIP a čeští politici? Na dotaz, jak vlastně čeští politici reagují na TTIP, odpověděl Jan Májíček. „ANO, lidovci a sociální demokrati jsou pro, komunisti proti a TOP 09 pro,“ uvedl Májíček s tím, že v sociální demokracii je údajně pár „disidentů“.
„Nevím ale, jestli by dokázali najít odvahu vzepřít se stranické linii,“ zauvažoval Májíček. Za zajímavou až paradoxní označil v tomto směru pozici ANO. „Agrofert jednou s velkou pravděpodobností bude poškozený na svých ziscích. Je to velký producent v agroprůmyslu. Tam není šance, jak by ho to nemohlo zasáhnout, pokud bude TTIP přijata. Na druhou stranu Andrej Babiš, ještě předtím, než jel do USA, setkal se se zástupcem hlavního vyjednavače a říkal, že on je jednoznačně pro. Ale protože tomu nerozumí, protože jenom opakuje, že je pro volný obchod samozřejmě. Tam není znalost podstaty té smlouvy. Protože smlouva není o volném obchodě. Tak se jenom prodává,“ uvedl Májíček.
Psali jsme:
_635659716376063266.jpg&id=71971)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
