Pavel Šafr pohovořil na ČT o významu Ferdinanda Peroutky. Petr Žantovský rozebral jeho tvrzení a nedopadlo to nejlépe

21. 2. 2015 14:23

TÝDEN V MÉDIÍCH Celou řadu příkladů propagandistické manipulace domácích mainstreamových médií o událostech na Ukrajině nabízí Petr Žantovský ve svém pravidelném ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co se v uplynulém týdnu ve sdělovacích prostředcích objevilo. Pozastavuje se i nad perlami, které zazněly od novináře Pavla Šafra v České televizi při obhajobě Ferdinanda Peroutky, a žasne nad takřka píárovým článkem v MF Dnes.

Pavel Šafr pohovořil na ČT o významu Ferdinanda Peroutky. Petr Žantovský rozebral jeho tvrzení a nedopadlo to nejlépe
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Budou se mít vaše děti na světě lépe než vy?

88%
12%
hlasovalo: 122006 lidí

Dominantní událostí uplynulého týdne je zvrat v událostech na Ukrajině, které vedly armádu k vyklizení pozic v Debalceve. "Tím se – a také to slyšíme z úst Angely Merkelové a dalších – otevřela cesta k naplnění dohod z Minsku, mezi nimiž jednou z nejdůležitějších je vytvoření demarkační linie podél Donbasu a uznání nových území a jejich cesty k sebeurčení. Racionálně založení pozorovatelé se shodují v tom, že zhruba na této linii také skončí veškerá ingerence Ruska. Naši médiusové to však namnoze vidí jinak. Většinou – v Lidových novinách, MF Dnes, Hospodářských novinách, České televizi i jinde – straší komentátoři tím, že Putin hodlá pokračovat na západ," uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Všiml si, že analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek ve středečních Událostech, komentářích České televize doslova řekl, že "Rusko bude dál útočit na Evropu", aniž by se obtěžoval svá slova jakkoli doložit. A ještě více se divil slovům Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií FSV UK. "V České televizi prohlásil, že ´Došlo k agresi na Krymu´, ´Ukrajina byla zmasakrována´ či ´Západ se mýlí, když si myslí, že se s Putinem dá jednat a že Rusko není mezinárodní hrozbou´. Pikantní je, že táž ČT si jaksi nevšimla, nebo všimla, ale nekomentovala, že přes její obrazovku v pondělních Událostech projížděl ukrajinský tank se dvěma vlajkami – žluto-modrou ukrajinskou a červeno-černou banderovskou!" upozorňuje mediální analytik.

Nejapný pokus o propagandistickou manipulaci divákem

Za vrchol tohoto propagandistického balábile považuje besedu o propagandě, která se v České televizi odehrála v pondělních Událostech, komentářích. "Vedle Natálie Sudliankové, kterou nepochybně vybrali jako předpokládanou zastánkyni Ruska, aby ji bylo možné snadno zpochybnit a vyčíst jí podjatost – je přece Ruska – ejhle, jedna z typických manipulačních a propagandistických metod, usedl novinář Robert Břešťan a také pedagog z Fakulty sociálních věd Karel Svoboda. Zejména jeho prohlášení byla ukázkou vskutku ukázkové neobjektivity a stranickosti. Jeho monology byly sérií nepravd a polopravd," je přesvědčen Petr Žantovský.

Příkladem je teze, podle níž nelze v Rusku sledovat západní televize, prý proto, že nový zákon umožňuje zahraničním vlastníkům jen dvacetiprocentní majetkový podíl v mediálních podnicích v Rusku. "Věru nevím, jakou souvislost má vlastnická struktura nějakých médií, když si přece kdokoli v Rusku, stejně jako téměř všude na světě, snad s výjimkou severní Koreje, může na internetu pustit libovolné západní médium, tištěné, televizní, zcela dle svých potřeb. Nevím, co pan Svoboda učí své studenty, ale mluvit v digitálním věku o všemocné cenzuře je přinejmenším zpozdilé. Vysvětlit to lze opět jen jako nepříliš japný pokus o propagandistickou manipulaci divákem," domnívá se mediální odborník.

Posuzovat Peroutku nechala ČT novináře, který přiznal, že není odborník

Rovněž tak připomíná, že moderátor odstartoval diskusi tím, že půjde řeč o válečné propagandě, avšak celou ji věnoval výhradně příkladům z ruské strany. "O tom, že se nějaká propaganda děje na ukrajinské straně, ale také na straně Evropské unie a samozřejmě USA ani slovo. A aby náhodou někoho nenapadlo se na něco takového ani zeptat, hned na úvod zazněl obsáhlý monolog americké novinářky Applebaumové, která nám pěkně propagandisticky vysvětlila, jak to všechno máme chápat. Jenomže ten její proslov jako by vypadl z dílny tamních zpravodajských služeb. Diskutovat se o tom však v naší veřejnoprávní televizi nesmělo. Proč asi?" ptá se řečnicky Petr Žantovský.

V končícím týdnu nadále pokračovala válka prezidenta Miloše Zemana s novináři o čistotu odkazu Ferdinanda Peroutky. "Aniž bych měl ambici k této při jakkoli přilévat oleje, k zamyšlení mne v té souvislosti vede snad jen Česká televize. Ta si k tomuto tématu ve středu v Událostech, komentářích přizvala bývalého šéfredaktora MF Dnes či Reflexu Pavla Šafra, jenž byl prezentován jako objektivní posuzovatel novinářské velikosti Ferdinanda Peroutky. Nutno korektně přiznat, že Šafr sám prohlásil, že na to není odborník. A vše, co dále řekl, dalo této premise za pravdu," myslí si mediální analytik a dokládá to na několika příkladech.

Slovo Žid píše Peroutka s malým ž, jako by šlo o podlidi, ne národ Kafky

"Jednou z Šafrových perel bylo to, když Peroutkova slova, že německou kulturu negativně zatěžuje příliš vysoké procento Židů, vysvětlil tím, že se takto Peroutka ´zastal českých Židů´. Dotyčný článek, který pod názvem Češi, Němci a židé vyšel v časopise Přítomnost 22. února 1939, jsem si přečetl a věru žádná obhajoba českých Židů v něm nezaznívá. Dokonce i slovo Žid píše Peroutka v souladu s dobovým kánonem s malým ž, jako by šlo o podlidi, nikoli svébytný národ Kafky, Meyrinka, Broda a stovek dalších velkých autorů, nadto de facto Peroutkových současníků," připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Za "taktizování" pak Pavel Šafr označil prezidentským mluvčím citovaný Peroutkův text o Hitlerových narozeninách, v němž se praví, že Hitler je nesporně největší osobností soudobého Německa. "Naopak Ovčáčkovu snahu dobrat se pravdy a zveřejnit vše, co se v té souvislosti dá dohledat, označuje Šafr za ´špínu´. Tak nevím, zveřejňování pravdivých informací je špína? Znamená to tedy – podle téže logiky -, že lhaní je správné a chvályhodné?  A co z toho obojího tedy dělá Šafr už čtvrtstoletí v médiích? Ba ne, je to zase jen o té holi, která se vždy najde, chce-li se někomu psa bíti," poznamenává mediální odborník.

Členové akreditační komise nevykonávají funkci jen tak ve volném čase

Závěrem se vrací k jednomu z témat minulého týdne, které posledně komentoval. "Mluvil jsem o kauze Univerzity Jana Amose Komenského a o tom, že podle mého názoru je tamní problém především zaviněn nečinností nebo špatnou činností akreditační komise pod vedením Vladimíry Dvořákové. Zaznamenal jsem zajímavý ohlas pod tímto článkem. Jeden pisatel tam uvedl, že akreditační komise je veskrze ctihodná instituce, protože její členové tu funkci vykonávají ´ve svém volném čase´ a paní Dvořáková má hlavní zdroj příjmů na Vysoké škole ekonomické, kde vyučuje,“ konstatuje Petr Žantovský.

Toto tvrzení považuje za potřebné uvést na pravou míru. „Členové akreditační komise samozřejmě nejsou žádní dobrovolníci, za svou činnost dostávají peníze a to je dobře, dodávám. Odborná činnost nemůže být vykonávána dobře jaksi ´bokem´ či ´po večerech´. A paní Dvořáková, pravda, je zaměstnána na VŠE, avšak již nikoli jako vedoucí politologické katedry, neboť – pokud mám správné informace – se jí ztenčil počet studentů na katedře limitně k nule a následně vedení katedry opustila. Funkce v čele akreditační komise je tak pro ni zřejmě převažujícím zdrojem příjmů a patrně také činností, která ji časově a kapacitně nejvíce vytěžuje," míní mediální analytik.

V MF Dnes vyšel článek, který jako by vypadl z dílny píárové agentury

Před týdnem rovněž nadhodil teorii, že profesorka Dvořáková rozjíždí další mediální kauzu typu "plzeňská práva", aby na sebe upozornila v kladném smyslu v okamžiku, kdy se začíná jednat o nové akreditační proceduře dané novým vysokoškolským zákonem. "A ejhle, netrvalo dlouho, a nové události dávají této mé tezi za pravdu. Nejprve plzeňská právnická fakulta dostala zpět oprávnění udělovat rigorózní tituly, což v překladu znamená, že se škola napravila díky neohroženému zásahu paní Dvořákové, a byla za to odměněna navrácenou akreditací,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A hned vzápětí přinesla MF Dnes ve čtvrtek 19. února celostránkový článek, který jako by podle analytika vypadl z dílny píárové agentury najaté profesorkou Dvořákovou. "Nejprve se tam popisuje doširoka kauza Univerzity Jana Amose Komenského, abychom byli vzápětí ujištěni, že paní Dvořákovou ´čekají další bitvy´. Připomene se její zásluha na plzeňské kauze a o pár slov dále se už vyloženě vyhrožuje, že ´soukromé vysoké školy se tak možná otřesou v základech´. Sám autor článku píše vyslovené nepravdy. Například tvrdí, že podle nového zákona by měla být posílena nezávislost akreditační komise,“ poukazuje na jednu z nich mediální odborník.

Nepsat na objednávku. Pokud ano, chce to seznámit se předem s fakty

Podle autora zmíněného textu to prý profesorka Dvořáková dokonce kvitovala slovy "To by nám velmi pomohlo". "Nevím tedy, co by pomohlo paní Dvořákové, ale je fakt, že nový vysokoškolský zákon žádnou akreditační komisi neobsahuje, a tak jí těžko může zvyšovat nezávislost. Akreditační procedura je v něm upravena velmi inovativně a směřuje opravdu k vyšší nezávislosti, ale spíše na paní Dvořákové. Bylo by dobré, kdyby novináři zaprvé nepsali na objednávku a zadruhé, když už píšou na objednávku, aby se alespoň předem seznámili s fakty. Bez toho totiž jejich psaní postrádá věrohodnost a je spíše kontraproduktivní,“ uzavírá Petr Žantovský.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chcípli bychom hlady bez EU. My nebo Rakousko nemáme žvanit, sdělil PL Karel Schwarzenberg. Překvapí jeho slova o Sýrii

19:44 Chcípli bychom hlady bez EU. My nebo Rakousko nemáme žvanit, sdělil PL Karel Schwarzenberg. Překvapí jeho slova o Sýrii

O situaci v Sýrii, o Evropské unii a její budoucnosti i o prezidentu Zemanovi promluvil pro Parlamen…