Petr Žantovský sledoval po britském referendu ČT a žasl: Totální zmatek a zoufalství. Oni si předtím vůbec nepřipouštěli, že by to mohlo nastat. To je profesionalita...

25.06.2016 9:05

TÝDEN V MÉDIÍCH Neprůstřelná instituce Česká televize, která si může vše dovolit, nabídla v uplynulém týdnu další z dlouhé řady svých přešlapů. Petr Žantovský připomíná píárový rozhovor šéfa Sazky, známého rusofoba jako jediného hosta k protiruským sankcím i jednostranný a jasně politicky definovaný postoj ČT, který si však neplatí sama. Mediální analytik tentokrát vybral i nejzajímavější vyjádření k Brexitu, jimž vévodí hlas lidoveckého europoslance, že za něj může Václav Klaus.

Petr Žantovský sledoval po britském referendu ČT a žasl: Totální zmatek a zoufalství. Oni si předtím vůbec nepřipouštěli, že by to mohlo nastat. To je profesionalita...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?

hlasovalo: 19710 lidí

O neuvěřitelných přešlapech veřejnoprávní televize, ale i o britském referendu o vystoupení z Evropské unie pojednává Petr Žantovský ve svém pravidelném hodnocení nejzajímavějších mediálních událostí uplynulého týdne. „Je zvláštní, jak je ta instituce z jedné strany naprosto nedotknutelná, z druhé strany vnitřně naprosto neprůstřelná a má pocit, že si může dovolit úplně všechno. Narážím teď na několik věcí, které se staly tento týden. Rada České televize odmítla s výjimkou paní Levé a pana Hausera pětisetstránkovou stížnost pana Pražáka z Hradce Králové na referování České televize o událostech na Ukrajině. Mám velmi důvodný pocit, že členové rady, kteří tu zprávu odmítli, ji nemohli číst, nemohli ji vůbec otevřít. A jednali politicky, protože každý, kdo by si ji otevřel, by zjistil, že ta zpráva je dělaná velice precizně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Sám si ji velice pečlivě prostudoval a podle něj jde o velké dílo, které si zaslouží obrovskou úctu. „Protože pan Pražák si dal opravdu velkou práci a více než rok zaznamenával mnohem podrobněji než my tady v našich pravidelných glosách veškerá pochybení a veškeré lapsy, kterých se dopustila Česká televize v jedné jediné věci, a to je referování o válce na východě Ukrajiny. To je opravdu veledílo, které by zasloužilo ocenění všemi možnými cenami, které existují nebo budou existovat. Ovšem Rada České televize to shodila ze stolu, jako kdyby to byl nějaký shnilý kus salátu nebo nepodstatný obtížný hmyz, s arogancí naprosto nebývalou. Určitě se neodehrála zásadní argumentační důkladná rozprava, Rada ČT neanalyzovala ty jednotlivé prvky, které jsou tam popsány. Prostě šlo o politické rozhodnutí a já nemám k tomu vůbec slov, nechápu to,“ přiznává mediální analytik.

Česká televize je imunní vůči jakékoli kritice

Jeden z radních měl zapotřebí odmítnutí stížnosti komentovat. „Přečetl jsem si vyjádření pana Šarapatky, o kterém, jak víte, nerad referuji, a jeho vyjádření ve smyslu, že je to vlastně všechno jenom útok na svobodu slova v České televizi, mně přišlo opravdu velice úsměvné. Přitom ten divák v Hradci Králové si dá tu práci, aby pomohl České televizi k tomu, aby se zlepšila. Koneckonců i tohle naše úsilí, které tady provozujeme každý týden, nemá směřovat k tomu, abychom České televizi podřízli hrdlo, ale k tomu, abychom jí pomohli sebereflexí, zrcadlem ukazujícím, co říká. Ale ona je zcela imunní vůči jakékoli kritice, vůči jakémukoli slovu dobré vůle a nějakého korektivu. Myslím, že každým svým krokem dává najevo, že je to zbytečné, že jí to je jedno, v jakém je stavu,“ domnívá se Petr Žantovský.

Ve čtvrtek, v den britského referenda, se v Poslanecké sněmovně zúčastnil konference hnutí SPD na nanejvýš aktuální téma Brexit a Czexit aneb Bezpečnost a prosperita v Evropě. „To bylo v době, kdy zdaleka ještě nebylo jasné, jak to dopadne. A v té diskusi jsme dospěli k takové zajímavé analogii, že Česká televize díky svému neohrozitelnému postavení mimo jakýkoli zákonný parametr, mimo kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu, kdy si může dělat úplně, co chce, a my jsme povinni ji platit, je taková ‚naše malá Evropská unie v České republice‘ a že by bylo zapotřebí se k oběma zmíněným institucím chovat podobně, to znamená kriticky. Musím říct, že i to zavržení výše uvedené zprávy mi potvrzuje, že to tak je,“ poznamenává mediální odborník.

Neuvěřitelný přešlap při nekonečně sebechvalném rozhovoru

Nejde samozřejmě jen o odmítnutou, důkladně zpracovanou stížnost na Českou televizi většinou radních. „Když si vezmu další věci, které se týkaly tohoto týdne, tak třeba úterní Devadesátku, v rámci níž se vysílala Ekonomika ČT, tak během ní jsem byl svědkem více než pět minut dlouhého rozhovoru s generálním ředitelem Sazky Chvátalem, který měl naprosto jednoznačný trajektor píáru. Recitovaly se tam hospodářské výsledky, recitovaly se tam typy sázení, možnosti, technologické perspektivy digitálního sázení. Pan generální ředitel nám to všechno vysvětlil a paní redaktorka byla předkloněna tak, že pomalu lízala paty panu generálnímu, bylo to naprosto neuvěřitelné píárko,“ žasne Petr Žantovský.

Opravdu by ho zajímalo, jestli Sazka zaplatila za ten nekonečný sebechvalný rozhovor v České televizi. „A rovněž by mě zajímalo, jak by reagovali naši slavní hlídací psi demokracie, kdyby respondentem toho rozhovoru nebyl člověk, který se jmenuje Chvátal, ale například člověk, který se jmenuje Hušák. To si neumím představit, kdyby nějaký redaktor jakéhokoli média udělal takhle rozsáhlý sebepochvalný rozhovor s Hušákem. Tak to by padla Česká republika, nebo se minimálně polovina médií zblázní, vyletí do vzduchu a bude křičet o naprosto neuvěřitelných přešlapech. A po právu, protože to se prostě nedělá. Ale Česká televize si může dovolit všechno,“ připomíná mediální analytik.

K prodloužení sankcí si jako hosta pozvali jen známého rusofoba

Ve výčtu toho, co všechno si Česká televize může dovolit, se dostává také k úternímu vydání pořadu Události, komentáře. „Řeč tam byla o prohloubení a prodloužení sankcí proti Rusku. No a Česká televize si tam jako jediného hosta pozve Libora Dvořáka, o němž všichni vědí, že to je velký rusofob, velký kritik ruského režimu. Proti němu však neposadí nikoho, kdo by ho byl schopen nějakým způsobem korigovat. Třeba ekonoma. Protože jak se může k sankcím vyjadřovat někdo, kdo nemá ekonomické vzdělání, kdo dělá politického komentátora? Tak tímto sdělila Česká televize světu, že sankce jsou politickým krokem a nemají žádný ekonomický rozměr, žádnou dimenzi. Ale mají,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nikdo pochopitelně nepřipomněl, že Evropská unie vyhlásila a dodržuje sankce vůči Rusku dlouhodobě už od referenda na Krymu a jedině, kdo z toho profituje, jsou USA a Turecko. „Místo polských jablek se do Ruska vozí nekonečné tisíce vagónů jablek z Turecka, místo spotřebního zboží ze západní Evropy se tam vozí spotřební zboží z Ameriky a místo aut z Česka se tam vozí auta z Ameriky nebo z Japonska, které samozřejmě žádné sankce nevyhlásily. Proč by to Amerika dělala, proč by poškozovala svoji vlastní ekonomiku? Ona jenom ústy svého prezidenta nebo politického vedení nějakým způsobem – a já nechci raději vědět jakým – přiměla paní Merkelovou a celý ten spolek v Bruselu, aby vyhlásily jednostranné sankce vůči Rusku, a tím poškodily vlastní ekonomiku,“ poukazuje mediální odborník.

Nezazní názor, že bychom účet za škody ze sankcí měli někomu předložit

Poškozena je ekonomika zemí Evropské unie samozřejmě včetně České republiky. „Proč nevystoupí ministr Mládek nebo ministr Babiš a nespočítají, kolik ty sankce stály českou ekonomiku? Zejména bych to čekal od ministra Mládka, to je ministr průmyslu a obchodu, tak ten by měl znát všechna čísla, jak nás protiruské sankce poškodily a komu bychom měli ten účet předložit k proplacení. Jestli Merkelové, Obamovi nebo komu vlastně? Ale toto všechno v České televizi nezazní. Tam sedí Dvořák a říká, že Putin je ošklivý. No to je pěkné, ale z jeho úst to není nic nového a Česká televize zase jenom přešlapuje na místě. A to je velmi smutné,“ konstatuje Petr Žantovský.

Druhé téma se týká Brexitu a toho, že někteří nad výsledkem referenda o vystoupení z EU jásají, jiní smutní. „Poznamenal jsem si k tomu několik obzvlášť zajímavých reakcí. Když zůstanu na půdě České televize, tak se mi v pátek povedlo mezi jinými povinnostmi sledovat velkou část dopoledního vysílání ČT24, studio o Brexitu. Musím říct, že Česká televize byla dost v rozpacích, protože najednou neví, co se svými standardními proevropskými postoji a názory a jak má vůbec na situaci, kterou nepředvídala, reagovat. Dokonce tam někdo řekl větu: ‚Všechny to překvapilo.‘ A tak se ptám, kdo jsou to ‚ti všichni‘. To jsou snad Evropské hodnoty pana Jandy? Nebo je to pan ministr Dienstbier? Nebo kdo jsou ‚ti všichni‘, které to překvapilo? Mě to třeba nepřekvapilo,“ poznamenává mediální analytik.

Jasně politicky definovaný postoj by si Česká televize měla platit sama

Jiná věc je, jestli z toho má, nebo nemá radost, ale to je jiná věc a nechá si ji až na samotný závěr. „Nepřekvapilo mě to proto, že všechny indicie směřovaly k tomu, že to nemůže dopadnout jinak. Jejich vytváření veřejného dojmu, že vlastně my všichni jsme proti Brexitu a my všichni jsme doufali a předpokládali, že to nedopadne tak, jak to dopadlo, to přece není pravda. To je přece přehlížení velice významného a dokonce bych řekl většinového proudu myšlení ve společnosti. A Česká televize tohle dělá standardně, neustále a v každé situaci. V pátek ráno tam moderátor Tomáš Drahoňovský zpovídal pana europoslance Ježka z hnutí ANO a položil mu otázku, která mě položila na záda,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ta otázka zněla takto: „Neměla by v tuto chvíli Česká republika co nejrychleji přijmout euro, aby tím demonstrovala, že nechceme Czexit, ale že chceme být součástí toho svazku Evropské unie?“ „No upřímně, to jsem lapal po dechu, tak pitomou otázku jsem už hodně dlouho neslyšel. Protože ona nejenže je pitomá, mimo kontext a mimo jakoukoli souvislost a mimo jakýkoli racionální analytický pohled na tu věc, ale ona především vyjadřuje jednostranný a jasně politicky definovaný postoj České televize. Ona to už mnohokrát dokázala, několikrát to dokonce sama řekla, že má svůj postoj. Tak hergot, dobrá, když má svůj postoj, tak ať si ho také sama platí,“ vybízí mediální odborník.

Lidoveckému europoslanci se povedlo hodit vinu za Brexit na Klause

A nabízí několik reakcí na Brexit z těch, které ho nejvíce zaujaly. „Nezklamal samozřejmě ministr Dienstbier, který halasí ozvěnou od paní Merkelové: ‚Více Evropy, více Evropy.‘ To znamená, když Velká Británie dala najevo, že je nespokojena s tím, jak se vyvíjí Evropská unie, tak Evropská unie na tu kritiku zareaguje, že se má chovat ještě hůř, že ještě posílí ty negativní stránky, aby těm britským voličům, kteří hlasovali pro Brexit, dala ještě víc za pravdu. Tak to já nevím, jestli pan Dienstbier už úplně neztratil rozum, nebo paní Merkelová a všichni ti, kdo zastávají tenhle názor. Ale naprosto nejbizarnější vyjádření pronesl, jak to u něj už často bývá, europoslanec Svoboda,“ myslí si Petr Žantovský.

Europoslanec za KDU-ČSL je vskutku úžasný. „Tentokrát se mu povedlo hodit Brexit na Klause, že teď budeme v důsledku Brexitu biti, protože Klaus tady dlouhodobě vytváří ve společnosti špatnou náladu vůči evropské integraci, takže za to může Klaus. Ono se často mnohé hází na Klause, ale pan europoslanec to tentokrát trošku přepískl. Václav Klaus sice tu a tam říká něco o Evropské unii a všichni o něm vědí, že je euroskeptický a že byl koneckonců poslední a jediný spolehlivý pilíř české politiky, který vzdoroval přijetí Lisabonské smlouvy, co jenom to šlo. Ale házet rozhodování v Británii na Klause, tak zase takovou moc Václav Klaus nemá, to opravdu ne. A kdyby mu to někdo řekl, tak se bude hodně smát. On se často nesměje, ale při tomhle by se popadal za břicho,“ nepochybuje mediální analytik.

Už ne Topolánkova sprostá, Nečasova bezbarvá, ale akademicko-nijaká

Zajímavé hlasy na Brexit zaznamenal i od ODS. „Když se bavíme o Klausovi, tak ODS jako jeho někdejší odrozené dítě, které uteklo z domova, abych tak řekl, ho posléze zavrhlo a donutilo k odchodu i z čestného předsednictví. Já si vzpomínám, jak ho v roce 2008 Topolánek urážel na kongresu, jak o něm mluvil jako o uschlém pařezu a podobně. To byly opravdu velice ‚korektní‘ výrazy, které tehdejší předseda pan Topolánek na adresu svého předchůdce vynášel. Ale ODS už dnes není ani ta Topolánkova sprostá ODS. Ani ta Nečasova bezbarvá ODS. Dnes je ODS taková akademicko-nijaká, jejíž představitelé, ať už jsou jednotlivě ctihodní, jako jsou pan předseda Fiala nebo místopředseda Kupka, se ve svých vyjádřeních stávají takovými lidoveckými, tedy tím ‚my neříkáme tak, ani tak, ale na naše slova dojde‘,“ poukazuje Petr Žantovský.

Připomíná, že takhle vtipkují na svoji adresu sami lidovci. „Jejich předseda Bělobrádek často s úsměvem pronáší ten okřídlený výrok ‚to naše zásadové lidovecké možná‘. Tak úplně takhle reagovali Fiala i Kupka. Fiala v pátek po referendu a Kupka ve čtvrtek ještě před referendem, když se jich ptali na Brexit. Kupka nemohl vědět, jak to dopadne, ale plédoval v podstatě pro setrvání Británie. No a v pátek musel Fiala vyhodnotit nesetrvání Británie. A oba dva se ztrácejí trošku v překladu, abych tak řekl. Vlastně nevědí, jakou vlajku mají držet. Vlastně nevědí, co si o tom mají myslet. Vlastně nevědí, oč jim jde, jestli jsou pravicová strana, nebo jsou nějaká liberálně-středová strana, pro koho vlastně jsou,“ pozastavuje se mediální odborník.

Lidi jiných názorů nálepkuje jako populisty a ani neumí správně česky

Proto očekává, že se špičky ODS budou strašně divit v jakýchkoli dalších volbách, že vlastně nebudou mít koho oslovit. „Protože středopravicový nebo středolevicový elektorát má obsazen pan Bělobrádek a obhospodařuje si ho celkem spolehlivě. Na ODS už tady voliči asi nezbydou, když není ani schopna k tak zásadní situaci, jako je tato, zaujmout stanovisko. Já celkem rozumím tomu, když pan Topolánek s některými dalšími kolegy v ODS tehdy navzdory Klausovu prezidentskému ne prosadil přijetí Lisabonské smlouvy v obou komorách parlamentu, že tehdy jásali, jak zvítězili, jak se stali evropštějšími, tak že dnes má pan Fiala problém se od toho distancovat. Ale měl by. Protože když to neudělá, tak ztratí vlastní voliče, tím pádem i tu partaj,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A ještě si neodpustí dvě poznámky k vysílání o brexitu. „Moderátorka ČT Tvarůžková, která uváděla v pátek odpolední část Studia brexit, zcela manipulativně a naprosto důsledně označovala všechny euroskeptiky a eurokritiky jako ´populisty´. Staví to jako boj mezi ´těmi správnými´, to jsou ti, kdo milují a podporují dnešní EU, a těmi špatnými, a to jsou ´populisté´. Měla by doložit, v čem přesně se eurokritici vyjadřují populisticky, co na jejich myšlenkách je populistické, a hlavně co chápe pod pojmem ´populismus´. Zřejmě skutečně jen stav, kdy někdo má jiný názor než ona a její ´hoši, co spolu mluví´. Za takový výkon by měla zmizet z obrazovky, aspoň dočasně, než se doučí základy profesní etiky a aspoň elementární pojmy z politologie,“ tvrdí mediální analytik a dodává, že ČT neumí ani českou gramatiku. „Velká část vysílání se odehrává pod obřím souhrnným titulkem ´Britové odchází´. Jenže ono je správně ´odcházejí´. Odchází Británie, ale Britové odcházejí. Proč jim za to fušerství ještě platíme?“ ptá se Petr Žantovský.

Za Brexit nemohou Britové, ale Brusel a politici typu Dienstbiera

Na závěr nabízí vlastní stanovisko k Brexitu. „Nemyslím si, že to je vítězství jedněch a porážka druhých, jsem totiž přesvědčen, že těmi poraženými jsou všichni. Protože teď nastanou dva roky neskutečného hádání, které vyústí v další exity. Další exity budou probíhat klidně nebo neklidně, to podle které země. Zřejmě padne euro a určitě to žádné velké štěstí do Evropy nepřinese. Ale za to nemůžou Britové, za to může Brusel, když nastavil podmínky, které byly dlouhodobě kritizované a za nimiž jsou takoví lidé jako Dienstbier nebo Merkelová. Takhle to opravdu dál nejde. A místo toho, aby se podívali do zrcadla s nějakou sebereflexí, vyhodnotili své chyby, tak řeknou ‚více Evropy‘. Tak to nevím, to nás nic hezkého nečeká. Nemám křišťálovou kouli, nevím, co bude, ale určitě nás nečekají snadné časy,“ dodává mediální analytik.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…