17. listopad je podle Šustrové jen symbol. „Roli v tom obratu samozřejmě hrála celá řada jiných vnějších i vnitřních okolností. Jenže dějiny se různými symboly (abychom se vyhnuli srdceryvnému patosu, můžeme jim říkat šlápoty dějin) jen hemží; pro vzpomínání, srovnávání a posuzování potřebujme záchytný bod a datum k tomu náramně dobře slouží,“ podotkla Šustrová.
Symboly podle jejích slov mohou docela dobře posloužit i ke zkratkovitému vnímání. „Obsah se vyprázdní a šlápota najednou směřuje jinam. Tak vznikají národní mýty: vyprávějí o naší minulosti tak, jak se to tomu (nebo jinému) demagogovi zrovna hodí. Zabránit se tomu úplně nedá, národní mýtus je, jak víme z dějin, potřebná věc; mimo jiné sceluje společnost a dodává jí pocit smyslu,“ zmínila Šustrová.
Zmínila také to, že chodí besedovat do škol, neboť se domnívá, že je důležité připomínat, co bylo. „Že dnešní svět není ten jediný, že to, co dnešním dospívajícím připadá samozřejmé, vůbec samozřejmé není, že tomu tak ještě před nemnoha lety nebylo – a že tomu tak nemusí být ani za několik (málo) let. Letos – a to mne zaujalo – se v každé škole někdo zeptal na něco, co se týkalo dneška: třeba co si myslím o výsledku voleb nebo jak se dnes dívám na lustrační zákon. Zřejmě ti dospívající tuší o souvislosti cesty dějin s dneškem víc, než jsem si představovala,“ uzavřela.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
