Petr Holub se na serveru Echo24.cz rozepsal o problémech Makedonie. Ačkoli se v České republice nedostává této zemi příliš mnoho pozornosti, její vnitropolitická situace je pro Evropu důležitější, než se může zdát na první pohled. Problémy na Balkáně totiž vždycky znamenaly velké problémy i pro Evropu. Stačí si vzpomenout na první světovou válku.
Protivládní protesty zatím probíhají v poklidném duchu, ale vytrvale. Už od února. V roce 2014 zde vyhrál volby předseda konzervativní strany VMRO Nikola Gruevski a to už počtvrté za sebou. Jde o politika, jenž chce svou zemi nasměrovat k Západu, ale údajně ne vždy ctí principy svobody slova a volného podnikání. V lednu se ukázalo, že jeho vláda nechala odposlouchávat na 20 tisíc občanů, aby si udržela kontrolu nad zemí a po tomto skandálu musel Gruevski odstoupit. Makedonce však ještě více pobouřil prezident Gjorge Ivanov, když nechal zastavit vyšetřování celé kauzy.
„Neklid v Makedonii navíc ukazuje, jak selhává politika Západu. Evropská unie i Spojené státy dosud na Balkáně sázely na silné vůdce, kteří dokážou uchopit politickou moc a udržet stabilitu. ... Teď se však zjistilo, že tolerance autoritářských vládců, kteří udržují moc kontrolou médií i místní ekonomiky, má jen omezené použití. Premiéři typu Gruevského se nedokážou vypořádat s hospodářskými potížemi, dokonce k nim mohou přispět, protože nepřejí podnikání, které nemají přímo pod kontrolou,“ píše Holub.
V Makedonii v podstatě vypukla barevná revoluce a EU vyzvala ke konání předčasných voleb. Ty se sice odehrají v červnu, jenže občané je často chtějí bojkotovat. Bojí se totiž, že Gruevski zfalšuje výsledky. Otázkou tak je, co bude dál? Dosavadní premiér by si mohl říct, že ho Západ hodil přes palubu a mohl by se obrátit na Rusko. To se dodržováním svobody slova a volného podnikání nijak zvlášť netrápí. A jeho příkladu mohou následovat i další balkánské země. I v nich by teoreticky mohlo dojít k barevným revolucím.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
