Tomáš Pajonk totiž popisuje situaci v Indii, kde se rozhodli poslat do školství vyšší částky než dosud, ovšem výsledek se v průzkumu nedostavil. „Vládní statistiky uvádějí, že průměrný počet hodin na dítě ve škole je srovnatelný se západními zeměmi, počet žáků na učitele je obdobný, ve školách jsou toalety a učebnice. Odškrtnuto, plán splněn,“ popisuje místopředseda.
„Závěry průzkumů byly špatné až tragické. Většina dětí v páté třídě neumí přečíst prostý příběh. Jedno ze čtyř dětí neumí dokonce přečíst jednoduchou větu. Některé z nich nerozpoznají písmenka abecedy,“ píše však o děsivých výsledcích průzkumu.
V tomto problému vidí Pajonk paralelu k České republice. „Nejsou náhodou naše děti na tom velmi podobně? Jistě, číst, psát a počítat umí. Ale kolik žáků 9. tříd umí dostatečně anglicky? Kolik umí porozumět textu? Kolik absolventů středních škol umí samostatně myslet a analyzovat?“ ptá se.
Ve všech možných oblastech lidské činnosti se snažíme inovovat, podle Pajonka se však na vzdělání zapomíná. „Protože máme v podstatě direktivní, centralizované a socialistické školství. Tím jsou nejvíce postiženi ti, kteří nemají prostředky na zlepšení výuky svých dětí mimo státní systém. Nemají na soukromé učitele či cizojazyčné mateřské školky. Chybí nám moderní, dostupné, ale rozumně kvalitní vzdělání. Naše školství totiž není levné, není moderní, ani bůhvíjak kvalitní. To ale není chyba učitelů,“ uzavírá svůj text.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
