Čeká naši zemi návrat povinné vojny, která byla díky profesionalizaci armády zrušena před více než dvaceti lety? V minulém týdnu téma otevřel náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle prezidenta Pavla by bylo namístě zavést administrativní odvody.
„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není. Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy. Je nad slunce jasnější, že současný personální model je neudržitelný, armáda není naplněna a stárne,“ nechal se slyšet Řehka.
Jeho předchůdce a dnešní prezident Petr Pavel souhlasí s tím, že česká armáda potřebuje mít daleko větší počet záložáků, než má nyní. Podpořil by proto tzv. administrativní odvody, díky kterým by stát získal povědomí o tom, s jakou záložní silou může v případě konfliktu počítat.
Co se týče samotné povinné prezenční vojenské služby, ministryně obrany Černochová a premiér Fiala v reakci na probíhající diskusi opáčili, že se nic takového nechystá.
Zavedení povinné vojny se nelíbí ani velké části českých politiků, které oslovila redakce ParlamentníchListů.cz v rámci ankety.
„Já osobně dlouhodobě podporuji maximální propagaci aktivních záloh. Potřebujeme v armádě lidi, kteří jsou vlastenci a motivováni něco dělat. Administrativním odvodům se nevyhneme,“ myslí si lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Podle poslance ODS Karla Krejzy se v současné chvíli o žádné povinné vojenské službě neuvažuje. „A ani o povinných odvodech. Debata je o tzv. dobrovolném předurčení, které již je v legislativě zakotveno,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
„Účast občanů na obraně státu musí být dobrovolná s proaktivní rolí státu. To znamená úhrady zdravotního, sociálního a ušlé mzdy po dobu osmitýdenního výcviku. To vše zabezpečené potřebnou výzbrojí a výstrojí,“ upozorňuje šéf SPD Tomio Okamura.
Žádné změny směrem k povinné vojně by nepodnikal pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Jsem spokojen se současnou kombinací profesionální armády a aktivních záloh. Jsem rád, že nesmyslné plošné buzeraci celých ročníků mladých lidí jako za komunismu už odzvonilo, a pevně doufám, že podobné kraviny už nikdo nikdy nebude zkoušet zavádět,“ konstatoval.
„Ukazuje se, že obavy z válečných choutek prezidenta byly naprosto oprávněné. Prezident, podobně jako s eurem, vládě otevřel dveře k dalšímu nepopulárnímu tématu. Nerozumím tomu, proč by se ČR měla připravovat na odvody, jak zaznívá, když nám 25 let tvrdí, jak je garantem naší bezpečnosti NATO,“ sdělila redakci šéfka KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
Prezident Petr a generál Řehka začínají podle poslance SPD Radovana Vícha říkat to, co podle svých slov tvrdí celou dobu. „Tedy že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 bylo chybou. Dnes se vláda ODS vyhýbá termínu znovuzavedení ZVS z obavy o další pokles svých volebních preferencí. Od roku 2004 nebylo odvedeno 1,6 milionu osob podléhajících branné povinnosti a na nápravu nejsou lidské zdroje a kapacity ubytovací, školicí a také potřebný materiál a výzbroj. Armáda má vojáky v průměrném věku 39 let a 4 200 aktivních záloh. Vojenské útvary nejsou tabulkově naplněné, a někde dokonce pod 60 %. Řešením je zavedení odvodů na základě dobrovolnosti s proaktivní rolí státu. To znamená úhrady zdravotního, sociálního a ušlé mzdy po dobu osmitýdenního výcviku jak odvedencům, tak jejich zaměstnavatelům. Následovat by měly poddůstojnické školy, školy důstojníků v záloze, zdokonalovací a přeškolovací kurzy atd. To vše zabezpečené potřebnou výzbrojí a výstrojí. Co se týká pouze administrativních odvodů, jak tvrdí prezident republiky, tak to je pouze fikce. Odvody musejí probíhat fyzicky, formou lékařských prohlídek a psychotestů, na které nejsou kapacity ani v armádě, ani v civilním sektoru,“ řekl Vích.
Fotogalerie: - Pochod za Ukrajinu
„Odmítám dlouhodobě proválečnou politiku současné vlády, kterou reprezentuje ministryně obrany, procházející se v českém Parlamentu v tričku s americkými stíhačkami na hrudi (které zbytečně a astronomicky draze nakoupila). Snaha této vlády zatáhnout nás do válečného konfliktu na východě je tu bohužel od počátku – vzpomeňme na slova premiéra Fialy ‚jsme ve válce‘ – oni si to snad dokonce přejí. Proč to zmiňuji… To vše je totiž za úvahami o vojenské službě, dokonce opět i povinné. Naše země má mít profesionální armádu, z toho vyplývá, že povinnou vojenskou službu odmítám. Verbovat mladé muže proti jejich vůli je scestné. A zahrávat si se slovem válka, jako by to byl kuželkový turnaj, může pouze naprosto nezodpovědný politik. Ty mediální masáže směrem k válce slyšíte ale už každý den. Je to hrozivé a je s podivem, že to připouštíme,“ podivuje se nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Možnost povinné vojny se nelíbí ani Robertu Šlachtovi. Naše armáda je profesionální, a tak by to mělo podle mě zůstat. Co bych ale podpořil, je výrazné zvýšení počtů aktivních záloh. To je de facto systém dobrovolný, který funguje, ale počty by určitě mohly být vyšší a tam by měla armáda a stát zapracovat na tom, aby se lidé mohli bez větších problémů hlásit a aby jim to mohli zaměstnavatelé umožnit. Druhý krok, který bych podpořil, je posílení výuky připravenosti a branné výchovy ve školách,“ podotýká předseda hnutí Přísaha.
„Já v zásadě nemám nic proti tomu, aby naši mladí muži (a v případě vlastního zájmu i mladé ženy) prošli nějakým branným či vojenským výcvikem, to vše spíše v řádu týdnů než měsíců, ale muselo by to být bez jakéhokoli ideologického odéru. A tady je přesně ten zakopaný pes. Představa, že se pak tito mladí lidé stanou nástrojem ideologického, politického, ba přímo válečnického třeštění politických zločinců, kteří jsou právě teď u moci nejen u nás, ale ve většině zemí Evropské unie, hnedle tyto své úvahy mírním,“ sděluje první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.
„Jsem proti zavádění povinné vojenské služby. Naopak souhlasím s rozšířením fungování aktivních záloh a jejich podporou,“ říká šéf SOCDEM Michal Šmarda.
Předseda Svobodných Libor Vondráček připomíná příklad z historie. „Svobodní prosazují nízké daně a chytré investice do armády po vzoru Švýcarska. Cestou je i zatraktivnění výcviku pro širokou veřejnost, aby se po nich lidé nebáli odvelení do zahraniční mise a absolvent získal jako součást výcviku zbrojní průkaz či řidičák na náklaďáky. Vzhledem k tomu, že zajištění obrany vlastního území je základní důvod existence státu, 2 % HDP nám připadají jako minimum. Otázka však nezní, kolik na armádu utrácíme, ale jak, protože předražené stíhačky opravdu nejsou prioritou. Zkušenost z roku 1938 nám ovšem připomíná, že ani daleko připravenější armáda než dnes nemusí být dostatečnou pojistkou, a proto do budoucna musíme jednat zodpovědněji, efektivněji a chytřeji,“ konstatoval.
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl nepodporuje žádnou formu povinné vojenské služby. „Námi preferovaným řešením je profesionální specializovaná armáda zajišťující výhradně potřeby České republiky. Kategoricky odmítáme jakoukoliv účast byť jen jediného českého vojáka na jakékoliv zahraniční misi. Naše armáda má sloužit k obraně naší země, nikoliv jako stafáž při plánovaných vojenských agresích ze strany USA. Zcela zásadně pak odmítáme jakékoliv vojenské zapojení ČR v rusko-ukrajinském konfliktu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
hekate
