Vy osobně jste se vzdala mandátu poslankyně ve prospěch komunální politiky. Podle vašich slov nelze naplno dělat funkce souběžně. Otázkou kumulace funkcí se nyní zabývalo i vnitrostranické referendum ČSSD. Jste jeho zastánkyní? Co podle vás ukázalo? Již od počátku se totiž ozývaly i kritické hlasy.
Můj názor se nezměnil. Spíše jsem si ho praxí potvrdila. Těžko můžete být současně na jednání Poslanecké sněmovny nebo na jednání zastupitelstva svého města. Referendum je podle mého mínění nejdemokratičtější forma vyjádření svého názoru, jen mám pocit, že s ním ještě neumíme úplně zacházet.
Jedna z otázek referenda se také vázala k zavádění kvót pro ženy na kandidátkách. Co vy na to? Prozradíte nám, jak byste hlasovala?
S jasně určenými kvótami ať pro ženy či muže nesouhlasím. Každý by se měl sám prosadit. Jsem povoláním chirurg a mí kolegové byli vesměs muži, prosadit se mezi nimi nebylo jednoduché, ale jde to. Souhlasím ale s tím, že do politiky by mělo jít více žen. Na politiku totiž pohlížejí trochu jinak než muži. Myslím, že se snaží spíše co nejrychleji dojít k výsledku a daleko méně „politikaří“. A jak jsem hlasovala? Nejsem sociální demokratkou, takže nijak, ale z mé odpovědi je jistě patrné, jak bych hlasovala.
Psali jsme:
Již zanedlouho nás čekají komunální volby. Budete se snažit letos obhájit mandát primátorky? A pokud ano, s čím do voleb půjdete?
Ano, obhajuji post primátorky, ale vím, že to nebude jednoduché. A s čím jdu do voleb? Snažím se, aby město bylo co nejlépe připraveno na nové plánovací období Evropské unie a tomu věnuji velké množství času. Ráda bych, aby i připravovaná nová strategie města do roku 2025 byla s novým obdobím EU provázána a vycházela z ní. Jsem ráda, že jsme se dostali mezi „velké“ hráče, tedy na úroveň Prahy, Brna, Plzně, Ostravy. V České republice existuje nyní takových velkých aglomerací sedm. My jsme spolu s Hradcem Králové vytvořili Hradecko-pardubickou aglomeraci a tak společně připravujeme velké integrační projekty, které by měly vylepšit život nejen lidí žijících v tomto regionu, ale i všech, kteří k nám zavítají. Prioritou jsou pro nás projekty týkající se dopravy a vzdělávání. Ale za naše město připravujeme samozřejmě i samostatné projekty na další témata.
Jak se aktuálně vyvíjí projekt na přestavbu přednádražního prostoru? Podařilo se vám již získat finance, kvůli kterým se loni přestavba odložila?
Bohužel projekt Přednádraží nebyl dobře připraven a v této chvíli jsem prakticky na začátku. Problémem projektu Přednádraží totiž byl nesoulad se stávajícím územním plánem. Byli jsme už nuceni informovat i švýcarskou stranu, odkud jsme měli přislíbeno zhruba 80 milionů korun. V této době plánujeme na tuto akci čerpat prostředky spíše z nového plánovacího období EU.
Na prestižní seznam národních kulturních památek přibyly letos v květnu Gočárovy Automatické mlýny. Jak to ale aktuálně vypadá s jejich odkupem? Kdy by mělo být rozhodnuto? A jak se k odkupu stavíte vy sama?
Stále o koupi mlýnů jednáme s majitelem. A vzhledem k tomu, že bychom na rekonstrukci mlýnů mohli žádat v novém plánovacím období evropské prostředky, tak se ke koupi stavím pozitivně. Gočárovy mlýny jsou opravdu skvostem Pardubic, jejich dominantou. Ve vztahu k nedalekému, nyní rekonstruovanému parku Na Špici by z tohoto kouta Pardubic mohl být opravdu velmi nádherný prostor otevřený veřejnosti.
Psali jsme:
Mezi vaše priority řadíte vyčerpání evropských dotací prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje města. Jak se vám v tomto směru daří? A jak se vy osobně k dotacím stavíte? Jste jejich příznivkyní?
Musím přiznat, že město Pardubice nebylo v minulosti bohužel na čerpání evropských dotací dobře připraveno. A tak vše, lidově řečeno, honíme na poslední chvíli. Plánovací období IPRM bylo od roku 2007 do roku 2014, potažmo do roku 2015. A město Pardubice „své“ projekty zahájilo až v roce 2014, tedy opravdu na poslední chvíli. A tak jsou projekty skautů, abilympioniků, Sokolů a podobně hotové a my jsme s rekonstrukcí Tyršových sadů a dlouho slibovanou rekonstrukcí třídy Míru na počátku. Integrované plány jsou dobrým nástrojem, ale pro ta města, která mají jasně vytvořenou strategii, koncepci, jasně daný směr. Proto mým cílem bylo a je město Pardubice dobře na nové plánovací období připravit. Musíme mít dostatek smysluplných koncepčních projektů pro jednotlivé oblasti čerpání.
Kdy konkrétně by měl na pardubickém magistrátu vzniknout nový odbor, jehož hlavními úkolem má být především to, aby do města proudily v příštích letech evropské dotace a Pardubice se rozvíjely?
Nový odbor již vznikl, a protože jsem přesvědčena, že v něm pracují velmi zkušení, schopní a zapálení lidé, jejichž cíl je stejný jako můj, myslím, že Pardubice budou dobře připraveny.
Česko čerpá dotace nejhůře ze všech zemí v EU. V čem je podle vás náš největší problém?
Myslím, že problém je ve strategii a koncepci jednotlivých ministerstev. Nepřispívají mu jistě ani časté obměny nejen politiků, ale také i pracovníků ministerstev. Na konci června jsem například byla na jednání na MMR u paní ministryně Jourové. Jeden z kompetentních vysokých úředníků z jednoho ministerstva, které patří k těm, jež právě čerpají nejméně ze všech, mi na otázku, jak je to možné, odpověděl, že ministerstvo zapomnělo vypisovat výzvy... Takové odpovědi se snad ani nechce věřit.
Psali jsme:
Za svého působení na magistrátu jste se pustila do řady auditů. V některých, například v oblasti vydávání povolení ke kácení stromů byly shledány nedostatky. Šlo o výjimky, nebo jste na problémy narážela i u dalších auditů? A jaká opatření jste z toho případně vyvodila?
Co se týká auditu vydávání povolení ke kácení na městských obvodech, tak ten se týkal rozhodnutí týkajících se státní správy, tedy zákona. Jako primátorka jsem začala využívat možnosti interního auditu i v oblasti veřejné správy. Předešlí primátoři toho prakticky vůbec nevyužívali a jsem přesvědčena, že ke škodě města. Ano, někdy nám nebylo do smíchu, audity odhalily různé nedostatky, například nedodržování vnitřních směrnic města, které bylo třeba napravit. Ale myslím, že všichni, kterých se audity týkaly, nakonec pochopili, že je to jen pro jejich, a tedy i naše dobro.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
