Průzkum ČT: Češi vnímají EU hůře než Slováci. A může za to prý Klaus

27.02.2014 12:20

Přibližně dva tisíce Čechů a Slováků bylo dotazováno společností MEDIAN, jak hodnotí deset let v Evropské unii. O průzkumu informovala Česká televize. Postoj k členství v Evropské unii je prý ovlivněn vzděláním i věkem. Zatímco kriticky se na něj v obou zemích dívají starší lidé, občané méně vzdělaní a ti s nižšími příjmy, pozitivně vliv EU hodnotí lidé vzdělaní.

Průzkum ČT: Češi vnímají EU hůře než Slováci. A může za to prý Klaus
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Hradě zavlála vlajka EU za účasti Zemana a Barrosa

Slováci hodnotí členství v EU mnohem pozitivněji než Češi. Na Slovensku převládá pozitivní hodnocení u 51 procent dotázaných. Zatímco v ČR jsou názory zhruba rozpolcené, 37 procent hodnotí členství pozitivně a 35 procent naopak negativně.

Může za to prý především startovní pozice obou zemí, která byla odlišná, a ekonomický rozvoj Slovenska za poslední desetiletí byl tak markantnější než v tuzemsku. Slováci ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni jmenovat alespoň jednoho europoslance než Češi.

Slovensko muselo o své místo v Evropě bojovat

Server ceskatelevize.cz cituje dva postoje vysvětlující český skepticismus vůči EU. Například europoslanec Libor Rouček dává český euroskeptický pohled za vinu postavě Václava Klause. „Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské, dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum. U nás je roky kvůli euroskeptikům nejen z ODS Evropa prezentována jako něco špatného, naše členství že je nevýhodné," řekl.

Podobný názor má i politolog Jacques Rupnik. Podle něj jde o zajímavý česko-slovenský kontrast. V Česku je to nejspíš pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický Klaus, domnívá se Rupnik a dodává, že Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.

Průzkum zveřejněný serverem ceskatelevize.cz také zjišťoval, co lidé očekávají od poslanců, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu. Představy občanů prý do velké míry vycházejí z požadavků, které zajímají občany na národní úrovni a vycházejí ze socioekonomických motivací. Proto je prý v obou zemích nejsilněji zastoupen názor, že europoslanci by se měli zaměřit na programová témata související se sociální politikou. Češi se navíc zaměřují na témata související s národní identitou a suverenitou a ohrožení imigrací.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prigožin „žije“? Vyneseny silné informace

15:16 Prigožin „žije“? Vyneseny silné informace

Kam zmizeli žoldnéři wagnerovců? Zdá se, že kremelský vládce Vladimir Putin nadále dokáže efektivně …