Slavný ruský profesor Zubov: Děti agentů KGB se nechtějí rozejít s tím, čemu sloužili jejich otcové

07.03.2014 12:33

Rozsáhlý rozhovor s dvaašedesátiletým ruským historikem Andrejem Zubovem, který je ve své zemi tak trochu disidentem, přinášejí páteční Hospodářské noviny. Zubov totiž přirovnává nynější postup Ruska vůči dosud ukrajinskému Krymu k postupu hitlerovského Německa vůči Rakousku a Československu ve 30. letech 20. století.

Slavný ruský profesor Zubov: Děti agentů KGB se nechtějí rozejít s tím, čemu sloužili jejich otcové
Foto: archiv red, tan
Popisek: Protesty na Ukrajině

A to v Rusku, kde je druhá světová válka stále citlivým tématem, neradi slyší. Zubov zmínil též svá stanoviska k tzv. ukrajinské revoluci. Tvrdí také, že současná politika Ruska se vrací k brežněvovským časům.

Chování Ruska k Ukrajině se podobá postupu Německa k ČSR

„Postup Adolfa Hitlera v Rakousku a v Československu naprosto přesně, do detailů, opakuje dnes Rusko na Ukrajině. Tehdy také hovořili o potřebě spojit soukmenovce, bránit jejich zájmy v zemích, kde jsou považováni za lidi druhé třídy,“ míní Zubov s tím, že tvrzení hitlerovského Německa byla systematickou lživou kampaní, která měla za cíl okupaci zmíněných zemí. A to i když prý Hitler tato území „v zásadě nepotřeboval“. 

„On potřeboval fanatickou podporu německého lidu. Tu získáte, když lidem předložíte kus země, ještě ke všemu se soukmenovci. A Adolfu Hitlerovi to fungovalo. Čím to potom skončilo, víme také velmi dobře. Já bych si rozhodně nepřál podobný konec pro Rusko,“ uvedl Zubov.

Navzdory předchozímu tvrzení popírá, že srovnává Putina s Hitlerem. Oba politici jsou prý totiž naprosto rozdílní. Podle něj v ruské společnosti nic není vnímáno negativněji než nacismus a Hitler.

„Vzpomínka na válku je nejhlubší jizvou ve společenském podvědomí. Proto také oficiální propaganda hovoří o Majdanu výhradně jako o fašistech, protože to vyvolává negativní reakci,“ říká kontroverzní historik s tím, že právě proto se lidé v Rusku cítí uraženi, když on srovnává současnou ruskou politiku s politikou Německa v letech 1938 – 1939.

Rusy štve antisovětský charakter ukrajinské revoluce

Podle Zubova Rusy na současných událostech na Ukrajině rozčiluje to, že mají jasný antisovětský charakter. Že se bourají Leninovy památníky, odstraňují se rudé hvězdy z budov.

„Když se zhroutil Sovětský svaz, tak desovětizace neproběhla ani na Ukrajině, ani v Rusku, ani v jiných postsovětských státech, s výjimkou Pobaltí. Ale teď se to děje na Ukrajině a lidé se sovětskou mentalitou to vnímají velmi citlivě,“ domnívá se historik. Dokládá to na příkladu, že na Krymu vedle ruské trikolory vyvěšují prapor sovětského námořnictva. „Ne andrejevský kříž současné ruské flotily, ale vlajku sovětskou.“

Podle Zubova vlastně probíhá souboj sovětské a nesovětské mentality: „Třeba děti důstojníků KGB nebo stranických funkcionářů mohou bránit sovětské dědictví, aniž by si kladly otázku, proč jim to je tak blízké. Protože se nechtějí rozejít s něčím, čemu sloužili a v co věřili jejich otcové a dědové,“ domnívá se historik s tím, že je to stejné v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku nebo v Kazachstánu.

Pro státy bývalého SSSR opět platí Brežněvova doktrína

Zubov také uvádí, že v současném Rusku dochází ke znovuobnovení Brežněvovy doktríny o „omezené suverenitě“.  „V sedmdesátých a osmdesátých letech to znamenalo, že státy socialistického bloku si mohly do určité míry řídit své vlastní vnitřní věci, v zahraniční politice ale musely bez výjimek dělat to, co chtěl Sovětský svaz. Pokud hrozilo, že by se ten či onen stát mohl osamostatnit, přišly sovětské tanky,“ popisuje podstatu Brežněvovy doktríny.

V současnosti je to podle něj „to samé“, jen socialistický blok nahradily postsovětské republiky. „Znamená to, že Vladimir Putin si myslí, že ani jedna republika bývalého Sovětského svazu není úplně svobodná a suverénní. Že všechny mají v té či oné míře poslouchat Rusko a následovat jeho domácí a zahraniční politiku,“ uvedl s tím, že Ukrajina  si vybrala cestu na Západ a také pro to něco dělá.

„To vyvolává velmi negativní reakce jak v Kremlu, tak také u značné části ruského obyvatelstva, která bohužel uvažuje stejně,“ dodal Zubov.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…