Španělsko: Jaká masová migrace? Evropa potřebuje novou krev

01.08.2018 8:25

Španělsko umožnilo v minulých týdnech několika lodím, odmítnutým italskými úřady, přistát u svých břehů. Začínají se proto ozývat hlasy, že se Španělsko otevřelo masové migraci. Něco takového však nyní popírá ministr zahraničí Josep Borrell.

Španělsko: Jaká masová migrace? Evropa potřebuje novou krev
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Přístup do jednoho z legálních táborů

Kritici liberální přistěhovalecké politiky z řad španělské opozice v poslední době často obviňují španělskou vládu z toho, že podporuje masovou migraci. Odkazují přitom na rozhodnutí vlády z poslední doby, kdy na rozdíl od italských úřadů otevřela přístavy lodím s migranty. Španělský premiér tehdy hovořil o humánním aktu milosrdenství a nutnosti sdílené odpovědnosti. K celé záležitosti se nyní vyjádřil také ministr zahraničí Josep Borrell.

Anketa

,,Nebrat ani jednoho migranta," razí Andrej Babiš. Je to správná politika?

97%
3%
hlasovalo: 17676 lidí

Šéf španělské diplomacie popírá, že v zemi dochází k masové migraci. „Slovo masová příliš zjednodušujeme,“ uvedl Borrell po setkání se svým jordánským protějškem Aymanem Safadiem v Madridu. Zároveň ale tvrdí, že Evropa potřebuje „novou krev“, aby dorovnala nízkou porodnost. Jak uvádí španělská mutace mezinárodního serveru The Local, od začátku roku přijelo po moři do Španělska podle Mezinárodní organizace pro migraci 21 000 migrantů.

Zatímco v minulých měsících byla hlavním cílem pro africké migranty Itálie, tak aktuálně se tento trend za přispění nové italské vlády zatíná postupně měnit. „Na trase mezi Libyí a Itálií se počet lodí s migranty snížil o 80 % a hlavním cílem migrantů se stává Španělsko. Vedle lodí se do této země dostávají migranti také suchou cestou. Minulý týden se jim podařilo překonat dvojité bariéry směrem z Maroka.“

Při střetu s policí házeli migranti po strážcích pořádku kameny, exkrementy a další předměty. Někteří migranti se ve snaze překonat ploty zranili a úřady následně některé ostřejší pasáže samy zlikvidovaly. Španělská veřejnost neskrývala své pobouření a objevilo se mnoho hlasů, které žádaly po vládě rozhodnější reakci. „Uznávám, že takové excesy veřejnost šokují a vyvolávají obavy z přistěhovalectví. My však hovoříme o 600 lidech, což není nic ve srovnání s 1,3 miliony syrských uprchlíků v Jordánsku.“

Socialistický politik dále zmínil, že ve čtyřicetimilionovém Španělsku se aktuálně nachází celkem asi 20 000 migrantů. „Vzhledem k těmto počtům přece nemůže nikdo hovořit o masové migraci,“ podivoval se Borrell s tím, že vláda má migraci pod kontrolou. Některé neziskové organizace přitom hovoří o tom, že kapacita azylových center přestává být dostačující.

Ke konfliktu mezi stovkami afrických migrantů a španělskou policí se na svém facebookovém profilu vyjádřil také předseda Strany nezávislosti České republiky František Matějka. Podivoval se zejména rozdílům ve tvrdostí zásahů v Katalánsku a nyní proti africkým migrantům. „V enklávě Ceuta se ale všichni útočníci zdárně dostali na dobývané území. Španělské bezpečnostní složky proti nim nepoužily násilí. Nastal tedy nebezpečný precedent, který budou jistě brzy následovat stovky a tisíce dalších afrických útočníků.“

 


Celý komentář Františka Matějky:

Matějka: „Stovky afrických mužů zaútočily na hranici Španělska. Prolomily ji a násilně pronikly na španělské území. Incident se odehrál v enklávě Ceuta, tedy ne v Evropě, ale na území afrického kontinentu. Přesto nám tato událost ukázala dvě velmi důležité věci.

Za prvé. Španělsko má bezpečnostní složky, které dovedou tvrdě zakročit. Viděli jsme to při zásahu v Katalánsku. Tamní obyvatelé se pokusili pomocí demokratického referenda získat nezávislost. Jejich snaha byla španělskou policií tvrdě potlačena. Bez pochyb se jednalo ze strany Španělska o snahu extrémně tvrdým policejním zásahem odradit kohokoli, aby v budoucnu podobné referendum nedělal. Tam to šlo na krev.

V enklávě Ceuta se ale všichni útočníci zdárně dostali na dobývané území. Španělské bezpečnostní složky proti nim nepoužily násilí. Nastal tedy nebezpečný precedent, který budou jistě brzy následovat stovky a tisíce dalších afrických útočníků. Laxní přístup španělských ochránců naší společné hranice jim dal v podstatě pozvánku.

A tímto se dostáváme k druhému bodu. O násilném potlačení katalánského referenda několik dní v kuse informovala všechna naše média. Celé evropské společnosti byl vyslán jasný signál, že demokratický členský stát Evropské unie nebude tolerovat žádné snahy o pořádání demokratických referend.

Oproti tomu podrobnosti o naprostém selhání obrany naší společné hranice si musíte pracně dohledávat na internetu. Naše média přinesla jen pár krátkých zpráv a dál už o tomto jasném narušení našich hranic mlčí. Proč? Co je asi cílem toho mediálního ticha?

Jako předseda Strany nezávislosti České republiky vám mohu slíbit, že budeme vždy bojovat za ochranu celého našeho území a všech našich občanů. A také že nedopustíme, aby byly před našimi občany tajeny takto důležité informace.“

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …