Pane starosto, lidovcům se po třech letech podařil návrat do sněmovny, a byť skončili ve volbách s nejnižším volebním výsledkem, zasedají i ve vládě. Byl to podle vás dobrý krok? Přeci jen v minulosti právě ty nejmenší koaliční strany – zelení, Věci veřejné, Unie svobody - doplatily na svoji účast ve vládě nejvíc.
Domnívám se, že cílem každé demokratické strany je uspět ve volbách a podílet se na vládě. Lidovci jsou tradiční a stabilní stranou. Na mnoha vládách po r. 1990 se podíleli, proto nevidím důvod, proč by na účast ve vládě měli doplatit.
A jak vy osobně vlastně nyní hodnotíte působení nové vlády? Přinese podle vás nějakou pozitivní změnu?
Od ustanovení vlády uběhla zatím krátká doba. Proto je obtížné ji hodnotit už dnes. Ale je prakticky vyloučeno, aby byla horší než ta minulá.
Psali jsme:
V zastupitelstvu města jste již od roku 1990 a v čele radnice jste již páté volební období, což je obdivuhodné. V čem se podle vás za tu dobu proměnila komunální politika k lepšímu či horšímu?
Opadlo do jisté míry to nadšení, nebo spíš zaujetí politikou, jak tomu bylo v 90. letech. Také mám pocit, že se v komunální politice prosazují méně erudovaní lidé.
V současnosti sedí v pětičlenné radě města zástupci pěti různých subjektů. Jak se vám tak v tomto volebním období pracovalo? Podařilo se vám prosadit vaše cíle?
S kolegy radními se mi pracovalo dobře a věřím, že i jim se mnou. Naprostou většinu věcí se nám společně daří prosadit. Jen cesta je zdlouhavější. To ale nepovažuji za chybu. Diskuze a výměna názorů je podstatou demokracie.
A jak jste spokojen s prací politické opozice na radnici, kde jsou tak nyní ve městě jen komunisté?
Oba zastupitelé za KSČM nejsou opozicí v pravém slova smyslu. Naopak jednají věcně a z mého pohledu rozumně. Naopak častěji je v opozici volební uskupení „Změna pro Odersko“.
Chtěl byste se také pokusit na podzim mandát znovu obhájit?
KDU-ČSL dosud nemá kandidátku sestavenou, není tedy rozhodnuto. Nemohu ale vyloučit, že se o to pokusím.
Počet bezdomovců v ČR roste, což potvrzuje i situace v Odrách. Podařilo se již radnici nalézt řešení?
Oderských občanů bez přístřeší je stále stejně, ale občas k nám zavítají bezdomovci z jiných obcí. Díky výborné spolupráci města s Charitou Odry jsme vyřešili ubytování našich občanů v zimě. Od roku 2013 se o lidi bez přístřeší stará právě charita, konkrétně sestra Iris z kongregace Milosrdných sester svatého Kříže.
Jak byste ve městě hodnotil dostupnost sociálního bydlení či naopak tzv. startovacích bytů pro mladé?
Město disponuje pořád dostatečným množstvím bytů. Roli startovacího bydlení v Odrách plní ubytovna. Nejde o objekt hrůzy, kterých je v ČR stovky. Naopak. Město ji stále drží ve svých rukou, režim ubytovny je pevný a neměnný. Bydlení v ubytovně má slušný standard.
Na sklonku loňského roku se také zastupitelstvo rozhodlo pro privatizaci obecních bytů, byť se to nebude týkat všech. Kdy se tak s privatizací začne a jak se k ní stavíte vy osobně?
Na konci 90. let mělo město 780 bytů. Privatizace začala v roce 1998 a za těch 15 let město prodalo asi polovinu bytů. V naprosté většině stávajícím nájemníkům. Tento postup se nám vyplatil, společenstva vlastníků investovala velké prostředky do oprav a zateplení svých domů. Tak rozsáhlé a nákladné investice by si město nemohlo dovolit.
Domnívám se, že pokud bude mezi nájemníky zájem, může město prodávat dál. Cílový stav by neměl být větší než 100 sociálních bytů. Ale k tomuto číslu se v příštím volebním období ani nepřiblížíme.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
