Starosta Varnsdorfu: Problémy je třeba řešit bez ohledu na barvu pleti pachatelů

Z pohledu občanů jedny z nejdůležitějších voleb proběhnou již tento víkend. O přízeň voličů se jako lídr kandidátky Sdružení HNHRM, NK budete ucházet i vy sám. Co očekáváte od následujících voleb? S čím do nich jdete?

Ve Varnsdorfu bylo postaveno 15 kandidátek lidí, kteří se ucházejí o práci ve prospěch města a jeho obyvatel. Voliči svým hlasem rozhodnou, jak složité – z hlediska spolupráce – bude následující volební období. Za sebe mohu říct, že svou kandidaturu nevnímám jako výzvu k souboji, ale jako nabídku služby.

Starostou jste první volební období. Podařilo se vám naplnit vaše priority? Mnozí totiž uznávají, že měli před nástupem do funkce nasazeny růžové brýle. Byl to i váš případ? Překvapilo vás něco, ať již kladně, nebo záporně?

Ano, seznámení s možností praktické realizace předpokladů, plánů a priorit někdy přináší rozčarování a reálnější pohled na věc. Nahlédnutí pod pokličku pak samozřejmě může být překvapující. Byl jsem například kritikem opožděných začátků venkovních staveb a oprav komunikací až do chvíle, než jsem začal pronikat do zákonem stanoveného systému veřejných zakázek, výběrových řízení apod. Myslím, že i na tomto poli je hodně o čem přemýšlet.

Snažil jste se vnést do řízení úřadu nějaké nové prvky? Změnil se nějak jeho chod za vašeho působení?

Úřad je navenek reprezentací práce komunálních politiků. Tedy důležitá složka činnosti, kterou nastupující politik poznává poměrně dlouho. Běh událostí předchozích let si vyžádal vytvoření nových poradních orgánů, jejichž výstupy byly podkladem pro jednání samosprávy i úřadu. Jednalo se především o působnost v oblasti heren a hracího průmyslu a v oblasti záležitostí sociálních a bezpečnostních.

Volební účast v poslední době klesá. Domníváte se, že tento negativní trend potvrdí i následující volby? A je podle vás za nízkou volební účastí znechucení občanů politikou, nebo má hlubší příčiny?

Volební účast bude znatelně vyšší, než tomu bylo v květnu letošního roku. Mnozí přece jen vnímají, že se rozhoduje o jejich životě v jejich městě. Znechucení a nevraživost je průvodním jevem současného života a příliš často převyšuje nad optimismem a pozitivním pohledem na svět kolem. Jistě i volební systém ovlivňuje účast. Běžný je pocit lidí, že volič vlastně neovlivní konečný žádoucí výsledek. Umím si představit systém, kdy např. jednadvacetičlenné zastupitelstvo, které vzniklo přímou volbou občanů, má na prvních sedmi pozicích (podle počtu hlasů) budoucí radní a první je kandidát, který následně zasedne do starostenského křesla. Myslím, že volební účast lidí při takovémto systému by mi dala za pravdu.

Jste jedním z iniciátorů Výzvy starostům 2013, pomocí níž jste chtěli společně tlačit na zákonodárce, aby začali řešit problémy, které vedly k masovým demonstracím proti nepřizpůsobivým. Jak byste v tomto směru hodnotil novou vládu, která měla boj s nepřizpůsobivými jako jednu ze svých priorit?

Snaha se sice může cenit, ale praktické výsledky pomoci obcím se nedostavují. Buď proto, že zákonný předpis je polovičatý a polovičatě řeší problém (např. zákon o odpadech), nebo se termíny řešení ztrácejí v mlhavém nedohlednu. Zásadní legislativní pomoc, kterou obce toužebně vyhlížejí, se rozplývá ve vysvětlování, monitorování, analyzování, uplatňování dobrých příkladů z praxe, a to vše ústy lidí, kteří se touto problematikou dlouhodobě živí.

Nedávno se v pořadu Reportéři ČR věnovali právě Šluknovsku. Bohužel pro Varnsdorf nebyla hodnocení v reportáži nijak pozitivní. Město se totiž údajně rozhodlo problém ignorovat. „Neudělalo od roku 2011 žádný krok. Tam se nezměnilo nic k lepšímu," řekl Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování. Radnice podle něj odmítla všechny návrhy, se kterými agentura přišla, a naopak přispěla k tomu, že ve Varnsdorfu vzniklo plnohodnotné chudinské ghetto přezdívané dnes „štěničárna". Jak také zaznělo v pořadu, lidé, kteří stojí za úspěchy okolních měst, se obávají, že situace se stane nezvladatelná a znovu se vrátí nepokoje podobné roku 2011. Čím byste kritiku vyvrátil?

Naučil jsem se kritiku vnímat jako podanou pomocnou ruku. Samozřejmě, pokud to není „veřejná poprava starosty“ (citát z Facebooku) krátce před volbami. Pana režiséra Davida Vondráčka si vážím, je to profesionál a umí opravdu udělat to, co chce. Člověk, který stojí za úspěchy okolních měst (viz vaše otázka) a je představitelem organizace, která se věnuje volnočasovým aktivitám sociálně slabých, mi při nahodilém setkání vyprávěl o sestřihu jeho vyjádření v dokumentu Reportérů. A pana ředitele Šimáčka chápu – patřím ke skupině lidí, kteří při Svazu měst a obcí iniciovali nutnost přerodu činnosti Agentury pro sociální začleňování. Už podzim 2013 přinesl materiál, ve kterém se říká: „V řadě měst a obcí ČR vyústily neshody ve vzájemných vztazích s Agenturou k jejímu odchodu z dané lokality za jednostranné medializace celého problému v neprospěch územní samosprávy jako celku.“ Zdá se tedy, že tento trend přetrvává. Kritiku pochopitelně vnímám tak, že v této problémové oblasti je vždy co zlepšovat, a to ve všech sférách řízení a rozhodování.

Vítáte vy osobně činnost různých nezávislých iniciativ, které mají pomoci řešit problematiku s tzv. nepřizpůsobivými?

Nepřizpůsobiví, začleňování, romská otázka... Pojmy, které se šíří médii a staly se součástí slovníku současnosti. A nejde náhodou jen o problém, který neumíme po pravdě pojmenovat a který prostě trpí legislativní nedostatečností a důsledností při uplatňování zákonů? My přece nepotřebujeme oddělovat Romy nebo kterékoliv jiné menšiny od majority. My potřebujeme řešit problematiku zlodějny, alkoholu, drog, prostituce, lichvy, výtržnictví, násilí, lidské slušnosti. A musí být naprosto jedno, jakou barvu tváří má pod kapucí ten či onen provinilec. Bez toho, abychom jasně a pravdivě určili to, co je špatné, a abychom to dokázali oddělit od života obcí, zůstane tento příběh i nadále s otevřeným koncem.

S jakou zpětnou vazbou jste se setkal od občanů v rámci dotazníkového šetření, v rámci něhož se radnice snažila zjistit problémy, které obyvatele nejvíce pálí?

Myslím, že se příliš neodlišujeme od podobných zjištění v dalších obcích. Nepříliš dobře vyšla v hodnocení práce policie, a to především městské. Ohrožení se lidé cítí drogově závislými, alkoholem a s tím související agresivitou. Více se také vnímají krádeže kol, vandalismus a toulaví psi. Senioři se obávají neseriózních podomních prodejců. Problematika, která trápí a obtěžuje občany, se již stala předmětem jednání a rozhodování zastupitelstva (např. záležitost tržního řádu a podomního prodeje) a věřím, že si ji vezme za své i zastupitelstvo vzešlé z voleb.

Co vám osobně povolání starosty dalo? Přeci jen jste ve funkci čelil nemalým problémům právě již se zmíněnými nepřizpůsobivými.

Naučil jsem se dívat kolem sebe, vidět a slyšet... A také přemýšlet normálním lidským rozumem. Poznal jsem, že problematika související s bezpečnostní a sociální situací je ústředním motivem nejen v našem městě, ale také v dalších možná čtyřech stech místech a obcích. Naučil jsem se také ptát. A dovolím si proto i otázku závěrem. Proč Šluknovské desatero, které zahrnulo základní požadavky k nápravě bezpečnostní a sociální situace v našem regionu v roce 2011 tak úzce tematicky souvisí s Výzvou starostům 2013, s Peticí Svazu měst a obcí (11. 7. 2014) a s karvinským Memorandem (30. 9. 2014 – konference „Důsledky parazitního způsobu života na bezpečnost v obcích“)? Proč jsou si tak podobné? To jistě není proto, že bychom od sebe opisovali. Ve skutečnosti nás trápí stejné problémy, na které dlouhodobě poukazujeme a které potřebujeme řešit. Ne pro sebe, ale dnes už pro celý stát.