Úplně jiný pohled na kauzu Skripal: Vážně někdo věří, že by takové agenty poslali dělat černou práci?

14.10.2018 10:19

Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta dál sleduje dění v Ruské federaci. Tentokrát přičinil pár poznámek k vraždě Sergeje Skripala. Mohlo to prý být i tak, že Skripal i nadále pracoval pro svou vlast Rusko. Pár slov Bašta přidal i na konto klesající popularity ruského prezidenta Vladimira Putina.

Úplně jiný pohled na kauzu Skripal: Vážně někdo věří, že by takové agenty poslali dělat černou práci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Z pokusu o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala byli obviněni plukovník Anatolij Čepiga alias Ruslan Boširov a Alexandr Miškin alias Alexandr Petrov. Do pokusu o vraždu prý mohl být zapojen ještě třetí agent Sergej Fedotov, u kterého není jisté, kde se pohyboval.

Skripal byl zatčen za to, že Západu prozrazoval jména ruských agentů. V roce 2010 byl propuštěn a usadil se ve Velké Británii. Podle někdejšího českého diplomata v Rusku a na Ukrajině se však v této souvislosti nabízí jeden scénář, o kterém se příliš nemluví. Mohlo to být i tak, že zmínění ruští agenti se snažili Skripala zachránit.

„Obecně platí, že kdo zradí jednou, klidně to zase zopakuje. Propuštění Sergeje Skripala z vězení tedy nemuselo být jen humanitární gesto, ale závazek, že své pochybení napraví prací pro vlast. Jsou-li Boširov a Petrov opravdu Hrdinové Ruské federace Čepiga a Miškin vyznamenaní za záchranu ukrajinského prezidenta Janukoviče, pak by fungovali spíše jako záchranáři než zabijáci. Na špinavou práci jsou příliš staří a profláknutí,“ napsal v komentáři pro server První zprávy.cz.

Pár slov přidal také na konto klesající podpory ruského prezidenta Vladimira Putina. Lidé se bouří proti posunutí věkové hranice odchodu do důchodu. Bašta v této souvislosti cituje předsedu Ústavního soudu Ruské federace Valerije Zorkina, který varoval, že sociální napětí může pro Rusko představovat velký problém. Stačí si vzpomenout na rok 1917. Tehdy bolševici uchvátili moc, když se jim na svou stranu podařilo získat rozezlené masy. Jak tomu zabránit?

„(Zorkin) Řešení kupodivu vidí ve změně politického systému, v tom, že by opozice měla nejen slovo, ale také sílu prosadit své myšlenky. Proto navrhuje vznik systému dvou stran, podobný tomu americkému, ale ‚efektivnější‘. Podle jeho názoru takovéto politické uspořádání dovoluje ‚formulovat politickou vůli základních sociálně-politických sil jak v masách, tak mezi elitami‘. Ústava Ruské federace se naposledy změnila před 25 lety za Borise Jelcina po rozstřílení budovy ruského parlamentu v říjnu 1993,“ připomněl Bašta.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…