V Senátu bude 16 žen, nejvíce v historii

15.10.2016 21:32

V jednaosmdesátičlenném senátorském sboru bude 16 žen, nejvíce v historii. Dosud jich bylo o jednu méně. O navýšení se postaral úspěch šesti z 11 finalistek v letošních volbách. Vyplývá to z údajů, které dnes ČSÚ zveřejnil na volebním webu.

V Senátu bude 16 žen, nejvíce v historii
Foto: pixabay.com
Popisek: žena, ilustrační foto

Znovuzvolení se podařilo Aleně Dernerové (za Severočechy.cz) a místopředsedkyni Senátu Miluši Horské (za Nestraníky). V poli poražených skončily Dagmar Terelmešová (ČSSD), Veronika Vrecionová (ODS) i Ivana Cabrnochová (SZ).

Všechny čtyři nové senátorky byly nominovány KDU-ČSL. Jsou jimi zastupitelka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL), místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková, starostka Anna Hubáčková a ředitelka bystřického Centra pro seniory Šárka Jelínková.

Klub KDU-ČSL a nezávislí, který bude mít nejméně 15 členů, se tak stane senátorskou frakcí s největším počtem žen. Bude jich celkem šest. Členkami klubu jsou totiž také pardubická senátorka Horská a lékařka Alena Šromová z Litovle.

V osmičlenném klubu ANO by měly být tři senátorky včetně Dernerové, v pětadvacetičlenném klubu ČSSD budou čtyři senátorky, v klubu ODS jediná. Zbývající dvě senátorky byly zvoleny za Stranu zelených. Výhradně mužské zůstalo složení klubů Starostů i Strany práv občanů s komunisty.

Průměrný věk senátorů se zvýšil zhruba o devět měsíců na 58,31 roku. V porovnání s prvními senátními volbami v roce 1996 se průměrný věk zvýšil o více než pět let. Průměrný věk letos zvolených senátorů je přitom nižší – 57 let. Žádné z nově zvolených senátorek není více než 60 let, z nových senátorů tuto věkovou hranici překročilo osm.

Nejmladším senátorem zůstává dvaačtyřicetiletý Václav Láska (za SZ), nejstarším osmdesátiletý František Čuba (Strana práv občanů).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam, čtk

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…