Volby v Rusku: Plakáty vám nevylepíme, nasadíme proti vám dvojníka. A stejně na vás lidi kašlou, vzkazuje Putinův systém opozici

04.08.2016 13:21

Parlamentní volby v Rusku se staly jakýmsi „státním svátkem“, píše pro Deutsche Welle politoložka Petra Styova. „V duchu sovětských tradic nemají volby téměř žádný význam, spíše představují jakýsi ojedinělý typ státního svátku, který lidi slaví v září poté, co se vrátí ze svých chat,“ míní politoložka.

Volby v Rusku: Plakáty vám nevylepíme, nasadíme proti vám dvojníka. A stejně na vás lidi kašlou, vzkazuje Putinův systém opozici
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Plakát nevládní organizace Reportéři bez hranic

18. září se v Rusku uskuteční volby do Státní dumy. Německé Deutsche Welle píše o tom, proč experti, přestože chválí nové vedení „Centrizbirkoma“ (Centrální volební komise Ruské federace), zůstávají v otázce možnosti organizace poctivých voleb raději skeptičtí.

Otázkami spjatými s právy voličů se v Rusku věnuje hnutí s názvem „Golos“, které již měsíc před volbami odhalilo celkem 317 případů porušení volebního práva. To, že je již nyní možné sledovat mnohá narušení volebního zákona v ruských regionech, potvrdil v rozhovoru pro DW spolupředseda Golosa Grigorij Melkonjanc.

Hlavní problém prý spočívá v porušování pravomocí regionálních úřadů, které se příliš „pletou“ do nominace jednotlivých kandidátů. Dále je třeba poukázat i na ohromný rozdíl v prostoru, který jednotlivým kandidátům udělují média. Přitom nejde jen o klasická média – některým kandidátům (z opozice) je prý znemožněno rozmístit dokonce i plakáty po městě.

S opozicí reklamní agentury odmítají spolupracovat

Například Andrej Pirovarov, kandidát z opoziční politické strany PARNAS v jedné z petrohradských oblastí, uvedl, že mu „jedna velká reklamní agentura sdělila, že plakáty a billboardy propagující jeho politickou kampaň rozmístit nehodlají“. Poté údajně Pirovarův kolega zavolal do stejné agentury a představil se jako kandidát z vládní strany „Jednotné Rusko“, se zakázkou nebyl problém.

Další z velkých problémů spojených se zářijovými volbami do Státní dumy představují takzvaní „dvojníci“.

Například v jednom z volebních obvodů ruského Petrohradu jdou do voleb hned tři Dmitrievové. Proti Oxaně Dmitrievové ze Strany růstu stojí Oxana Dmitrievová z „Občanské síly“ a Olesja Dmitrievová ze strany „Zelených“.

Proti Vladimiru Ryžkovu z „Jablka“ v Altajském kraji zas stojí Sergej Ryžkov, rovněž z „Občanské síly“. Tímto způsobem se současný politický establishment snaží zmást voliče.

Nesouhlas s takovými praktikami dala najevo i Ella Pamfilovová z Centrizbirkoma a prohlásila, že CIK bude právě na takové praktiky speciálně poukazovat. „Jestliže ta či druhá politická strana vede se svými silnými politickými konkurenty bitvu takovým způsobem, voliči by o tom měli vědět,“ uvedla.

Aktivitu Centrální volební komise si pochvaluje i sám spolupředseda Golosu Grigorij Melkonjanc, který uvedl, že změny k lepšímu přišly v březnu letošního roku s tím, kdy byla do čela komise postavena Pamfilovová. „Má snahu tu situaci skutečně zlepšit,“ uvedl.

Golos kritizuje i rozhodnutí dolní komory ruského parlamentu přenést volby z původně plánovaného začátku prosince na září. Změna byla iniciována v létě roku 2015 předsedou Státní dumy Sergejem Naryškinem, jehož rozhodnutí podpořili lídři frakce sestávající z Jednotného Ruska, LDPR a Spravedlivého Ruska.

Podle názoru profesora politologie mnichovské univerzity Petr Stykowa přenesení voleb na září nechává stranám jen velmi málo času k předvolební agitaci. „To nejvíce uškodí opozičním stranám,“ míní expert.

V létě se o politiku nikdo nezajímá

„Léto lidé povětšinou tráví na chatách a politikou se v podstatě vůbec nezaobírají, také v této části roku nejsou příliš ochotni poslouchat kritické hlasy opozice,“ objasnil Stykow v rozhovoru pro DW.

Na začátku roku 2016 byly v Rusku navíc přijaty dva zákony, které silně „omezují práva voličů“. Z iniciativy Jednotného Ruska byl prosazen zákon, který jednotlivým kandidátům a politickým stranám umožňuje vyslat k volbám pouze dva pozorovatele. Dříve žádný limit na počet pozorovatelů neexistoval. Soupis pozorovatelů musí být navíc odevzdán Izbirkomu již tři dny před volbami.

Druhý zákon, který rovněž iniciovali poslanci z Jednotného Ruska, omezuje práci novinářů v den voleb. Od letošních voleb se budou potřebovat akreditovat do tří dnů před začátkem voleb. To navíc mohou udělat jen ti novináři, kteří mají přímo smlouvu s nějakou konkrétní redakcí. To v praxi znamená, že nezávislí korespondenti k volbám nebudou mít přístup.

„Ve výsledku se dá konstatovat, že parlamentní volby v Rusku se staly jakýmsi ‚státním svátkem‘,“ píše pro Deutsche Welle politoložka Petra Styova. „V duchu sovětských tradic nemají volby téměř žádný význam, spíše představují jakýsi ojedinělý typ státního svátku, který lidi slaví v září poté, co se vrátí ze svých chat,“ míní politoložka.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: fib

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

10:13 „Toto není pokus o přepisování dějin...“ Oslavy osvobození. Bez ruské vlajky i hymny

Několik tisíc lidí se zúčastnilo pietního aktu a následného doprovodného programu v Muzeu na demarka…