Kterého z těchto zvolených europoslanců byste nejraději vyloučili z EP?Anketa
Chládek došel mimo jiné k závěru, že by Česká republika možná významně ušetřila, kdyby se tak striktně na boj s korupcí nezaměřovala. „Občas se objevuje v souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách argument, že je uvedený zákon natolik složitý, že vlastně podle něj není možné zakázky zadávat. Tento argument je velmi často slyšet ze strany starostů, politické reprezentace. Myslím si, že jsou tak nespokojeni, protože se jim utáhnou mantinely a oni nemohou peníze distribuovat volně podle svého uvážení.,“ zahájil diskuzi Stanislav Beránek.
Úřední šiml řehtá na úkor zdravého rozumu
„To je sice dobrý argument na podporu toho, že je ten zákon dobrý, ale já tady mohu uvést haldu zbytečných papírů, které zákon vyžaduje a běda, jak to není přesně podle něj. To například znamená, že jsem perfektní firma, mám výborné reference, dám nejnižší cenu, ale budu mít prošlý výpis z trestního rejstříku,. Bude se muset objednávka nebo nabídka vyřadit. Úřední šiml tedy řehtá na úkor zdravého rozumu,“ uvedl příklad z praxe Ondřej Chládek.
Dle jeho mínění zákon nežádá kvalifikovanou investorskou a projektovou přípravu, která je klíčová. „V zájmu nediskriminačních přístupů se může do poměrně velkých zakázek přihlásit kdejaká opice. Nějaká tzv. garážová firma si sesbírá od zahraničních firem reference a zbytek nahradí čestnými prohlášeními. Za sebou nemá nic, protože prostě nic nepostavila. Přesto se stává plně plnoprávním účastníkem řízení. Samozřejmě, že tam sekne nejnižší nesmyslnou cenu, protože to neumí spočítat, nebo čeká s nastavenou rukou, co dají ti, co to chtějí skutečně stavět, aby jim nepřekážela. Zákon prostě stěžuje práci poctivým a dává prostor obrovským lumpům,“ upozornil Chládek.
Volení lumpové kvalifikaci nemají
Dále upozornil, že je třeba mít okolo sebe kvalitní lidi s dobrou morálkou. „Pokud je ve firmě dobrý základ, tak lze odbornost naučit. I zemědělec se naučí za rok dobře stavět mosty. Z parchanta ale slušného člověka neudělám. Je tady problém politického systému. Dokud budou do funkcí voleni lumpové, tak kvalifikaci nemají. To ale nevyřeší zákon,“ uvedl Chládek. „Korupce je narušení rovného přístupu k právu, což předpokládá, že nějaký rovný přístup existuje,“ pokračoval v diskuzi Beránek. „Ale existence rovného přístupu je naprostá utopie. Už pouze mírou intelektu a vzdělanosti jde o zásadně nerovný přístup. Dále jsou tu majetkové náležitosti, takže vždy budou rovní rovnější až ti nerovní,“ oponoval Chládek. „To je jiný druh nerovnosti, ale co se týče přístupu k základním právům, fungování úřadu, tak demokratický stát předpokládá rovnost. Pokud půjdete na úřad vyřizovat stavební povolení ať už jako podnikatel, nebo bezdomovec, měl by úřad fungovat,“ snažil se vysvětlit svůj pohled na věc Beránek.
Psali jsme:
Dumpingové ceny zničily stavebnictví
„Ministr Bárta stihl za krátkou dobu na ministerstvu dopravy napáchat tolik škody s protikorupčním bojem, že dostal prostor na vyhladovění firem, zastavení staveb, chtěl slevy na rozestavěné stavby a podobně. Zastavil přípravu staveb. Teď jsou peníze, vůle něco dělat ale kvůli tomu nejsou stavby připravené, protože se úředníci báli, aby je Bárta nesejmul. Sečetl jsem si, že český stát za ty tři roky jen v dopravních stavbách nezbohatl o sedmdesát až osmdesát miliard. Teď je otázkou, jestli se těch sedmdesát znehodnocených miliard vyplatilo za to, že těmi korupčními nebo provizními kanály neprotekla miliarda, miliarda a půl. Samozřejmě, že z morálního principu je to nepřijatelné. Jenže ty peníze jsou číslo na účtu. Postavené a opravené silnice jsou reálná užitná hodnota. A my jsme o tu reálnou hodnotu zchudli a do značné míry dumpingovými cenami zničili stavebnictví. Teď si můžeme gratulovat, jak nám ten protikorupční étos prospěl,“ dotkl se další problematiky Chládek.
„Podmínkou je transparentně a odborně fungující státní správa. Jediný, kdo může rozhodovat o vině a trestu, je soud Je velice důležité, byť to trvá někdy dlouho, počkat si na výsledek v rámci soudního řízení,“ řekl Beránek. „A myslíte si, že máme kvalifikované státní zástupce, policii a hlavně soudní systém?,“ zeptal se se smíchem Chládek. „Předpokládám, že máme,“ odpověděl Beránek. „A co když jsou špatné zákony? Já přece nemůžu nekriticky přijímat, že neschopný Parlament vyprodukuje kontraproduktivní paskvily,“ oponoval Chládek.
Špidlova korupce jako prase
„Investiční pobídky na úrovni státu nejsou korupce? Uplácení voličů různými výhodami a sliby, abych dostal hlas, není korupce? Nemělo by se to stíhat,?“ zeptal se Chládek.
„Podle mne je rozdíl mezi tím, jestli někdo nakupuje hlasy,“ řekl Beránek. „Já jsem ale měl na mysli populistické sliby a konání. Zrušení poplatků , nebo naopak zvýšení nějakých dávek. To, co udělal Paroubek před volbami, jak měnili s komunisty zákony, že jim sypali horem-dolem. To nebylo uplácení? Bylo! Když může být uplácení trafika pro poslance, který vypadl z komfortu politiky a někde ho uklidí. Co eurokomisař Špidla? To nebyla korupce jako prase? Tady jsme u toho, že co je dovoleno pánovi, není dovoleno volovi,“ odpověděl si sám na své otázky Chládek. „Aby něco bylo korupcí, musí někdo získat neoprávněnou výhodu. Pro posuzování zmíněných trafik je otázkou, jestli by se dotyční na pozice ve správních radách a na další místa nedostali díky své odbornosti, kvalifikaci, zkušenosti, což je možné,. A to je klíč celého příběhu, co je nutné posoudit,“ obhajoval svůj názor Beránek.
„Už samotné vyčlenění boje proti korupci jako tématu nebo dokonce projektu z celkového fungování státu a společnosti, je nesprávné. Je nutné kvalifikovaně řešit celý systém a ne pouze atraktivní požadavek davu, který chce vidět krev. Korupce totiž není zdroj nemoci, ale je to projev nemocného systému. Zdrojem jakékoliv korupce je vždy regulace ze strany státu nebo jiné instituce. Tam, kde není regulace, neexistuje ani korupce,“ uzavřel Chládek.
Pár slov o projektu
V Debatním klubu již hovořila řada renomovaných odborníků a známých osobností. Mimo jiné ekonom Pavel Kohout, politolog Daniel Solis, novinář Erik Best, advokátka Hana Marvanová, ekonomka Ilona Švihlíková, politolog Lukáš Jelínek a řada dalších.
Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. Jeho zakladatel Alexandr Vojta o něm ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.
Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fif
