Pozvání do pořadu dostali Radka Maxová – předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny (ANO), Jan Bartošek – místopředseda KDU-ČSL, Jeroným Klimeš – psycholog, Libuše Kantůrková – soudkyně Okresního soudu v Kolíně, Pavel Hasenkopf – Petice pro navrácení synů paní E. Michalákové, ale také několik dospělých dětí, které prošly pěstounskou péčí a přinesly vhled do úvah o hodnotě biologických a nevlastních rodičů v identitě odebraných dětí.
- Podrobný záznam pořadu ČTĚTE ZDE
Chybělo vhlédnutí „do zákulisí“
Co vůbec na obrazovce nezaznělo – a mohlo tak ztížit chápaní souvislostí divákům, kteří kauzu Michalákových detailně neznají – bylo podle mediálního experta Jiřího Mikeše celé pozadí příběhu Michalákových a vhled do toho, co se vlastně stalo. „Nedostávalo se mi tam, co vlastně ti Michalákovi v Norsku dělali, proč tam odjeli, co je tam hnalo, co se tam stalo. Já osobně jsem v Norsku byl a vím, že u Skandinávců, když plácnete dítě, tak se z toho dělá velká záležitost. Když někam jedu, tak si hold asi musím uvědomit, jak tam společnost funguje a jak se podle ní musím řídit,“ podotkl s drobným osobním vjemem k případu samotnému.
Něco chybělo i samotným účastníkům debaty. „Obsah spisu skutečně chyběl,“ opakuje pro ParlamentníListy.cz Mikeš jednoznačně, co dokonce několikrát během hodiny zaznělo, až to v první půlce programu působilo, že je celé téma takzvaně ´na vodě´, když „nikdo nečetl spis, nevíme, co se přesně stalo“ nebo opakující se hláška „mluvil někdo s těmi dětmi? Ne, tak o čem se tu bavíme“. V debatě o příčinách umístění dětí do pěstounské péče tak zůstalo vyhřezlé citelně hluché místo, díky čemuž se během večera v podstatě nemohlo dospět k zásadnímu závěru či zaznít cokoliv nového. Stanovisko dětí, kterých se věc, jako strany nejdůležitější, týká, nezaznělo.
Výborně právě tuto skutečnost podle odborníka na komunikaci balancovala dvaadvacetiletá studentka Jarmila Šolcová, slečna se zkušeností z pěstounské rodiny, od níž kvůli týrání utekla do dětského domova. „Stejně výborně do obsahu zapadla divačka Holá, která našla svou matku v 36 letech, rovněž šestadvacetiletý vysokoškolák, kterého matce odebraly jako batole,“ podotkl Mikeš.
Psali jsme:
Zdrcující realita a hrozby pro nás – téměř nepovšimnutý vzkaz na konci
Zásadní mediální vzkaz mimochodem zazněl v úplném závěru, kdy moderátorka už tlačila na poslední minuty. Zazněla rizika a popis současného stavu pěstounství v České republice, do kterého se pod záštitou úřadů pouští i zadlužení lidé s exekucemi, kdy je ekonomická vidina jediným motivem péče o cizí děti. Zmínila se skrytá kriminalita v pěstounských rodinách, hrozba juvenilní justice, absence kontrolních mechanismů. „Všichni se v podstatě shodli, že současný zákon o sociální ochraně je prostě špatný,“ připomíná Mikeš, že vyplynuly mnohé potřeby, na které by se – vedle řešení událostí v Norsku – měla obrátit pozornost přímo u nás. „Vyplynulo, že zákon je špatný a že bychom se měli nad pěstounskou péčí zamyslet i tady u nás,“ souhlasí Mikeš, podle kterého Jílková tímto směrem zřejmě kormidlovala, v přidělené minutáži už jí ovšem nezbylo příliš času.
Po dlouhé době se dalo na co koukat?
Negativní nálepku zpočátku u některých hostů ve studiu vyvolal psycholog Jeroným Klimeš, který je zastáncem ponechání dětí v pěstounské rodině, pokud k ní malé dítě získá citový vzkaz a biologická matka se pro něj stane v podstatě cizím člověkem. Nakonec i s jeho závěry či nastíněním rizik z pohledu dětí se mnozí ztotožnili. „Je vidět, že je to sečtělý člověk. Věděl dobře, o čem mluví,“ zvážil hodnocení Mikeš s tím, že tito odborníci někdy bývají trochu od praxe. „Oni svým způsobem měli pravdu všichni. Jen právník Hasenkopf na mě trochu působil dojmem demagoga, mazaného,“ dodal. Oni dva způsobili v jednom momentu určité vyhrocení a výraznější řečnickou přestřelku: „Chvílemi po sobě tak trochu šli. Hasenkopf chladně, Klimeš emotivně.“ U Jana Bartoška, místopředsedy lidovců, žádné převratné stanovisko neočekával. „To je politik a jako politik mluvil a choval se,“ charakterizoval pro ParlamentníListy.cz jeho přínos jednou větou.
Celkové skóre o pořadu veřejnoprávní televize, který někdy působí jako ukřičený, je kupodivu nadmíru pozitivní. „Hosté byli dobře vybráni. Klobouk dolů. Jak strana, kterou reprezentovali Maxová, Novotná a Klimeš, tak protistrana Hasenkopf, Bartošek, Šolcová, byly podle mne velice vyrovnané,“ recenzuje Mikeš poslední díl pořadu s Michaelou Jílkovou, která jej zvládla dobře.
Na vysoké úrovni byly tentokrát i reakce z publika, vyjma snad křiklouna na počátku, který zabrousil srovnáváním až do Nigérie. „Ten byl až hysterický. Ale celkově musím říci, že po dlouhé době tam po sobě lidé jen nekřičeli, byla to kultivovaná diskuze. To jsem ocenil,“ chválí s tím, že velmi dobrý dojem na něj udělala svým vystupováním a vyjadřováním předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radka Maxová.
Čtvrteční díl považuje za jeden z nejlepších ze série pořadu „Máte slovo“, který se dle jeho slov, zdá se, dramaturgicky i úrovní komunikace zlepšuje. Škoda jen, že chyběla ona vstupní rešerže celé kauzy Michalákových.
Další díly pořadu Máte slovo:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
