Kyiv Post se Pavlova před pěti dny v telefonickém rozhovoru dotazoval, co říká na svědectví, podle kterého měl 21. ledna 2015 zavraždit válečného zajatce Igora Branovického. Pavlov reagoval na dotaz značně emotivně a odpověděl redaktorovi, že jej toto obvinění nezajímá a nehodlá se k němu vůbec vyjadřovat. Přívalem nepublikovatelných nadávek se však nechal unést natolik, že se přiznal k zavraždění dalších 15 ukrajinských zajatců. „Zastřelil jsem dalších 15 zajatců. Dělám, co se mi zlíbí. Když chci, tak prostě někoho zabiji. Když ne, nechám ho žít.“
Dvaatřicetiletý Motorola se narodil ve městě Uchta, které se nachází ve svazové republice Komi. Později žil v Rostově na Donu a bojoval proti islamistickým povstalcům v Čečensku. Vedle toho vykonával dělnické profese a dělal plavčíka. Pokud nahrávku novinář předá vyšetřovateli, mohla by být podle vlivné ukrajinské právničky Taťány Těličenkové použita jako důkazní materiál u soudu. „Následně však musí být provedena analýza hlasu a odborníci musí potvrdit pravost záznamu,“ cituje Kyiv Post právničku.
celý text v angličtině najdete ZDE
Lidskoprávní aktivista z Charkova Evžen Zacharov hodnotí údajný válečný zločin jako porušení druhého článku Evropské úmluvy o lidských právech. „Mimosoudní popravy jsou zakázány a považují se za válečné zločiny,“ potvrzuje šéfka ukrajinské organizace Amnesty International Taťána Mazurová. Podle šéfa hlavního vyšetřovacího oddělení Státní bezpečnosti Vasila Vovka se již případem Branovického a dalších zavražděných válečných zajatců zabývají příslušní vyšetřovatelé.
Motorola a další členové praporu Sparta jsou rovněž obviňováni z mučení ukrajinských válečných zajatců, které potvrdil očitý svědek Jurij Sova. Z jeho svědectví vyplývá, že byli Branovický i další vězni mučeni šest až sedm hodin v kuse. „Pokud se toto svědectví potvrdí, lze jednoznačně pokládat tyto metody za porušení třetího články Evropské úmluvy o lidských právech. Případ Branovický by mohl řešit Mezinárodní trestní soud v Haagu,“ je přesvědčen aktivista Zacharov.
Tomu ovšem podle ukrajinských právníků brání skutečnost, že Ukrajina doposud neratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který rozšiřuje působnost soudu do jednotlivých zemí. Před dvěma měsíci sice ukrajinský parlament uznal pravomoci haagského soudu pro válečné zločiny spáchané Ruskem a separatisty na východní Ukrajině, Mazur však podotýká, že prezident Petro Porošenko zatím neposlal toto usnesení do Haagu. Někteří experti rovněž poukazují na to, že tento krok je nedostačující a je nutné ratifikovat Římský statut. Mezitím šéf doněcké oblastní policie Vjačeslav Abroskin na Facebooku zveřejnil osobní údaje všech 40 členů praporu Sparta s komentářem, že je nutné znát tyto osoby jménem, protože mají na rukách krev Ukrajinců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
