Zároveň však zdůraznil, že aliance nemůže akceptovat koncept nárazníkových pásem, o který se snaží Kreml. Rozhovor s Appathuraiem vznikl pro projekt Defence Matters, na kterém se podílí i deník Pravda.
Appathurai dostal příležitost vyjádřit se k článku NATO na sociální síti Twitter, kde se objevil názor, že dobrá diplomacie znamená pochopení jiných. Podle něj mnozí z lidí v NATO naneštěstí nechápou tu ruskou. „Máme zde mimořádně vážné nepochopení z obou stran,“ domnívá se, že i Rusko dělá chyby zapříčiněné historickými důvody. „Zapomněli jsme na to, co jsou tradiční ruské bezpečnostní zájmy,“ připustil Appathurai.
Za ty on sám považuje vytvoření nárazníkového pásma, které se Rusko podle něj snaží obnovit. Dále je to pak ruská jaderná způsobilost. „Atomové způsobilosti jsou jádrem ruské obranné doktríny. Jenže, i když pochopíme ruský pohled, neznamená to, že ho musíme akceptovat,“ říká zástupce generálního tajemníka NATO.
Podle něj bychom mohli Rusko povzbudit v tom, aby nevnímalo politickou nezávislost zemí jako hrozbu, přestože si tyto státy vyberou západní orientaci. Dále by prý mělo NATO Rusku vysvětlit, že není hrozbou pro politiku jaderného odrazení. „Zde by měla být možná dohoda,“ myslí si Appathurai s tím, že tomu Rusko zatím moc nevěří.
Psali jsme:
Porošenko se snaží z armády dostat extremisty
Podle něj nicméně stále existuje reálné riziko dalších destabilizačních kroků ze strany Ruska. „Mám tři důvody,“ vysvětluje a dodává. „Prvním je to, že Rusko zvyšuje obranný rozpočet, otevírá nové vojenské zařízení, více se spoléhá na jaderné kapacity. Druhým důvodem je to, že si Moskva vyhrazuje právo zasáhnout všude tam, kde jsou rusky mluvící obyvatelé, a tam, kde je to tajemné historické ruské území, což není jednoznačně definovaný termín.“ Třetím důvodem je prý narůstající ruská závislost na vojenské doktríně, myslí si Appathurai.
Celý rozhovor v angličtině si můžete přečíst ZDE.
Podle něj je rovněž naprosto klíčové, aby bylo území aliance vnímáno jako nedotknutelné, protože je to prý příspěvek do stability Evropy. „Samozřejmě je otázka, co s nečleskými státy. Kolik podpory umíme poskytnout, abychom zvýšili jejich odolnost proti Rusku,“ uvědomuje si Appathurai s tím, že co se týče možného poskytnutí zbraní Kyjevu, nebude v NATO nikdy úplná shoda.
Appathurai je zároveň přesvědčen, že si všechny země aliance přejí, aby extremisté na Ukrajině byli vyloučeni z ozbrojených sil. „A vím, že prezident Petro Porošenko se na to dost soustřeďuje,“ říká a dodává, že pokud se jakýkoli protivník setká s jedním vojákem NATO, setká se i s vojáky všech osmadvaceti zemí aliance.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
