Pavel Rychetský se jako ten, kdo se v minulosti podílel na formulaci zahraničních vztahů, vyjádřil nejprve k tomu, kde podle něj stála Francie v minulosti a kde stojí teď. „Pro mě byla Francie vždycky srdeční záležitost, už jako dítě. Pro mě Tři mušketýři nebo verneovky přestavovali to okno do světa a do kultury. Pro naši zemi Francie historicky, když si uvědomíme, dali jsme my Francii Kunderu. Není to jenom otázka Kundery, je to celá řada osobností, kdyby Jan Zrzavý nemohl ve Francii působit jako malíř, byli bychom ochuzeni o spoustu krásných jeho děl, takže říkám, pro mě Francie byla vždycky srdeční záležitost. My jsme s manželkou měli ve zvyku každý rok do Paříže a do Francie zajet, máme tam přátele, máme tam příbuzné dokonce,“ začal zeširoka Rychetský.
Ale poté se již vyjádřil k tomu, kde vidí Francii v rámci vějíře české diplomacie. „Na první místo kladu skutečnost, že jsme společně členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. V rámci těchto seskupení je Francie pro nás blízká. Podle mého soudu skutečně svým způsobem, dalo by se říci psychologicky, že prostě přes tu geografickou vzdálenost francouzská kultura dlouhodobě, historicky, ovlivňovala naši kulturu, naše mladé generace a já předpokládám, že zčásti i my jsme dokázali tímto způsobem být vnímáni francouzskou veřejností nebo přinejmenším tou francouzskou kulturou. Vedle těch vztahů multilaterárních, které mají samozřejmě prioritu, jsem velice rád, že zůstalo pevné pouto, i to bilaterální mezi naší zemí a Francouzskou republikou, potvrzené právě současnou návštěvou prezidenta Macrona. Nehledáme strategického partnera, je to spíš srdeční partner, je to partner, který svým způsobem propojoval naše kultury historicky po dlouhá desetiletí, ne-li staletí,“ řekl.
„Ta tradice není jenom pozitivní. Když se podíváme na první republiku, možná pozitivní v době Masaryka a Dumerga, ale možná méně potom pozitivní v době Mnichova, v době komunismu, a tak. Tak do jaké míry navázat na tuto takhle starou tradici? Do jaké míry jsou to skutečně jenom nové vztahy bez ohledu na to, co jsme si v minulosti provedli, nebo neprovedli?“ zeptal se následně moderátor Martin Řezníček Rychetského.
„Nechci opakovat slova Václava Havla. Kdo nezná svou minulost, není schopen vyřešit svou budoucnost, když to parafrázuji. To, že Daladier, a nejenom on, dalo by se říci, porušili své závazky, dokonce mezinárodním právem pokryté, vůči Československu a že tou politikou appeasementu vlastně neodvrátili válku, to je pochybení, které je akceptováno a jednoznačně jaksi vysloveno všemi, nejen historiky, ale i politiky. Takže já bych tuto epizodu, která pro nás měla tragické, ale posléze pro Francouze ještě tragičtější důsledky, bych nepovažoval za tu hlavní, asymptomatickou, při posuzování těch vzájemných vztahů,“ řekl.
Fotogalerie: - Hladoví ministři
Závěrem Rychetský zhodnotil českou iniciativu vůči Ukrajině a její diplomatický mezinárodní význam. „Jsem šťastný, že naše vláda a naše politická reprezentace, abych tak řekl, nezaváhala, nezakolísala od počátku, patrně i s ohledem na naši historickou zkušenost z té okupace v roce 1968. Jsme nestáli někde v pozadí, a vlastně jsme se díky právě nejen té historické zkušenosti, ale i díky současné politické reprezentaci naší země jsme nezklamali a byli jsme mezi prvními, kteří pochopili, o jak vážnou věc jde. To není žádný lokální konflikt,“ sdělil Rychetský.
„Víte, říkám to otevřeně, Rusko nikdy nebylo, není a obávám se, že ani v ohledu nikdy nebude demokratickou zemí, to je hold země, Václav Havel říkal, která nezná své hranice. Oni to sami teď potvrdili, což je zajímavý, to je paradoxní, prostě to je země, která představuje reálné nebezpečí pro Evropu i svět. A to, že jsme iniciativně přišli s tím, že nejde jenom o to být solidární, postarat se o uprchlíky z Ukrajiny, ale že skutečně je potřeba aktivně pomoci napadené Ukrajině a tady si myslím, že jaksi Macron sehrál významnou roli, že mohlo se nám zdát podivné, že byl ochoten, abych tak řekl, telefonovat si s Putinem, upřímně řečeno. Snad můžeme doufat, že aspoň se přesvědčil o tom, jak to je nesmyslné, protože jim, Putinovi, nelze nic věřit. A v tuto chvíli se zdá, že už je jednoznačné, že ten hrozný barbarský akt agrese Putinova Ruska svým způsobem sjednotil zbytek světa nebo přinejmenším zbytek Evropy, abych byl teda přesnější,“ zakončil Rychetský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Vanda Efnerová
Filipes
_profil_top.jpg)
