Česko mělo v roce 1997 skoro 65 tun zlata. Pak, když byly ceny kovu dole, se však rozhodlo za nějakých 18 miliard korun prodat desítky tun. Pokud by tak neučinilo, mělo by v roce 2016 ve zlatě přes 60 miliard korun, místo skutečných devíti. To je pořád zhruba 30 miliard ztráty... pic.twitter.com/9gOZaUMMXv
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 24, 2019
...takže tím, že Česko prodávalo koncem 90. let zlato v nejméně vhodnou dobu se připravilo třeba o zhruba 200 kilometrů dálnic. Ty bylo možné postavit za peníze, které ovšem místo toho představují jen čistou ztrátu z prodeje zlata, když bylo cenově na dně. ??
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 24, 2019
Kovanda připojil i tabulku, z níž lze vyčíst, že jsme ještě v roce 1997 vlastnili 64,7 tun zlata. Následujícího roku se ovšem tyto zásoby „osekaly“ na pouhých 9 tun. A poté se již naše zásoby drahého kovu lišily jen v řádu stovek kilogramů okolo hmotnosti 13 tun, než se opět propadly na 9,8 tuny v roce 2016. Co se naopak týká ceny zlata, tak ta od roku 1993 neustále rostla, na což zareagovaly i pro porovnání přiložené Spojené státy, které se zlata zbavují, na rozdíl od nás, jen velmi pomalu.
Pod Kovandův komentář připojil sarkastický příspěvek uživatel Zrcadlo Uvidíš VÍC: „Tyhle hrátky s miliardama, když nic svého neriskujete, to je prý lepší než Viagra,“ napsal.
V minulém roce se Česko se svým zlatým pokladem v hodnotě 373 milionů dolarů (8 miliard korun) umístilo až na 72. místě. Centrální banky mají celosvětově v držení téměř 38 tisíc tun zlata. Třetinu z toho pak mají k dispozici země eurozóny včetně Evropské centrální banky. Zásobám ceněné rudy vévodí Spojené státy americké, které v devizových rezervách vykazují přes osm tisíc tun zlata.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
