Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum 13. března zveřejnilo nový program financování energie z jaderné syntézy. Program „Fúze 2040 – výzkum na cestě k fúzní elektrárně“ představila spolková ministryně pro výzkum Bettina Stark-Watzingerová (FDP).
„Globální závod je v plném proudu. Chci, abychom v Německu byli mezi prvními, kdo postaví fúzní elektrárnu. Tuto obrovskou příležitost nesmíme propásnout, zejména s ohledem na růst a prosperitu,“ zdůraznila spolková ministryně pro výzkum Stark-Watzingerová. Německo dle ministerstva svým vynikajícím výzkumným prostředím a silným průmyslem nabízí výborné podmínky pro výstavbu fúzních elektráren.
Jaderná fúze se od klasického jaderného štěpení výrazně liší. Jedná se o proces spojování lehčích atomových jader, jako je vodík nebo helium, za vzniku těžšího jádra, při kterém se uvolňuje obrovské množství energie. Na rozdíl od toho jaderné štěpení zahrnuje rozdělení těžších atomových jader, jako je uran nebo plutonium, na menší fragmenty. Jaderná fúze vyžaduje extrémní teploty a tlaky, zatímco jaderné štěpení může probíhat i za nižších podmínek.
Produkty a rizika obou procesů jsou odlišné: Zatímco jaderná fúze produkuje převážně helium a má potenciál být čistým zdrojem energie, jaderné štěpení vyprodukuje radioaktivní odpad a vyžaduje opatření k jeho řízení.
Ministerstvo pro vzdělávání a výzkum již delší dobu financuje výzkum jaderné fúze v Ústavu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) v Garchingu a Greifswaldu, v Technologickém institutu v Karlsruhe (KIT) a ve Výzkumném centru v Jülichu (FZJ). Nový program financování projektů přidává k tomuto institucionálnímu financování druhý pilíř.
Cílem programu financování projektů je v první fázi do začátku roku 2030 pokročit v technologiích, komponentech a materiálech potřebných pro fúzní elektrárnu. Druhá fáze se pak zaměří na integraci do konstrukce elektrárny.
Program financování je otevřen všem technologiím a týká se jak technologie magnetického udržení, tak laserové fúze, uvádí ministerstvo. Program je zaměřen na výzkum ve spolupráci jako formu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Projekty byl měly být realizovány společně výzkumnými institucemi, univerzitami a průmyslem, což by následně mělo umožnit, aby nové poznatky z výzkumu byly převzaty v rané fázi a know-how bylo předáno domácímu průmyslu k dalšímu využití.
Spolu s prostředky, které jsou již určeny výzkumným institucím, poskytne ministerstvo pro vzdělávání a výzkum na výzkum jaderné fúze do roku 2028 více než 1 miliardu eur. Už v září 2023 Stark-Watzingerová oznámila, že Německo v příštích pěti letech výrazně zvýší financování výzkumu jaderné syntézy o dalších 370 milionů eur.
Fotogalerie: - Hořící Putin
„Energetická krize nás přiměla uvědomit si, jak důležité jsou čisté, spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie. Fúze je obrovskou příležitostí, jak vyřešit všechny naše energetické problémy. Díky našemu novému programu financování chceme masivně investovat do fúze na technologicky neutrálním základě – celkem více než jednu miliardu eur v příštích pěti letech. A společně s průmyslem vytvořit fúzní ekosystém, aby se fúzní elektrárna v Německu mohla co nejdříve stát realitou. Otázka již nezní, zda k fúzi dojde. Otázkou spíše je, zda se jí Německo zúčastní. To je můj cíl,“ uvedla v září 2023 Stark Watzingerová.
Už v květnu 2023 pak ministryně Stark-Watzingerová přijala memorandum odborné komise pro laserovou fúzi. Memorandum popisuje potenciál Německa jako centra průmyslu a výzkumu v oblasti laserové fúze a definuje požadavky na další výzkum na cestě k první fúzní elektrárně.
Právě na základě tohoto memoranda byl v červnu 2023 představen poziční dokument spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum k výzkumu fúze, který popisuje podmínky pro co nejrychlejší realizaci fúzní elektrárny a tvoří tak základ nového programu financování.
Přitom v dubnu 2023 Německo odpojilo své zbývající jaderné elektrárny. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Původně měly jaderné elektrárny ukončit provoz už na konci roku 2022, ale kvůli válce na Ukrajině a energetické krizi je německá spolková vláda nechala přes zimu ještě spuštěné. O odstavení všech jadernách elektráren v Německu rozhodla spolková vláda kancléřky Angely Merkelové v roce 2011.
Odklon od jaderné energetiky byl hlavním tématem tehdejších voleb. Postupné vyřazování všech jaderných elektráren Merkelová měla jako jeden z bodů německé politiky Energiewende (energetické transformace), jež měla omezit emise uhlíku a přejít na obnovitelné zdroje energie.
Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?Anketa
Mezi spouštěče protijaderných nálad v Německu patří havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku, informoval server Deutsche Welle.
Podle mezinárodního průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost Savanta, zabývající se průzkumem trhu jménem poradenské společnosti Radiant Energy Group, má v Německu jaderná energie podporu 42 % respondentů a za spolehlivou ji považuje 47 % německých respondentů.
Ve 20 sledovaných zemích je 28 % respondentů proti využívání jaderné energie, zatímco 46 % ji podporuje. Z 20 zkoumaných zemí má 17 čistou podporu využívání jaderné energie.
Bylo zjištěno, že preference jaderné energie jsou větší, než preference větrné energie na pevnině, biomasy ze stromů nebo plynu se zachycováním a ukládáním uhlíku. Dvacet pět procent dotázaných uvedlo, že by se jejich země měla zaměřit na jadernou energii.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Že je jaderná energie spolehlivá, si myslí 66 % respondentů, více než polovina (53 %) respondentů však také uvádí, že si myslí, že jaderná energie vytváří poměrně velké nebo velké množství emisí skleníkových plynů.
V zemích G7, sdružení velkých ekonomicky vyspělých států světa, jako je Francie, Itálie, Kanada, Německo, Velká Británie a Spojené státy americké, v současnosti nejvíce podporují jadernou energii pravicoví voliči, jak vyplývá z průzkumu. A to i přes to, že standardy zaměstnanosti v jaderném sektoru, míry odborové organizovanosti, regulace životního prostředí a často i státního vlastnictví jaderných elektráren by naznačovaly, že by se s jadernými elektrárnami mohli více ztotožnit levicoví voliči.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
RendaBenda
