Motto: Vždy se směji, když někdo říká, že není chytrý na matematiku, ale že je chytrý na dějepis nebo na cokoliv jiného. Smutná pravda je, že kdo není chytrý na matematiku, není chytrý vůbec. Miloš Čermák, český novinář.

 

Vážený pane proděkane, než  se budeme věnovat základnímu tématu, kterým je problematika technického vzdělávání a základního předpokladu jeho úspěšnosti, kterým je matematika, věnujme pár vět  hornictví a geologii. Tyto obory, které  jsou uvedeny i v názvu vaší fakulty, které se dnes ve společnosti jaksi „nemusí“ a  jsou v poslední době terčem nevybíravých  útoků  nejen poblouzněných  aktivistů, ale bohužel i některých zodpovědně se tvářících rádoby politiků, schopných zdevastovat  realitou dnešního světa  a historií  potvrzený základní segment prosperity  lidské společnosti. 

Méně chápavým jsme již mnohokrát  i  na stránkách TEMA prezentovali jednoduché heslo  „Co nemůžeme vypěstovat a ulovit, to musíme vytěžit“ , ale asi marně. Naše společnost ukolébaná zatímní prosperitou a také zatím energetickou bezpečností, to  zatím toleruje . Pro mne jako pragmaticky a technicky uvažujícího člověka je to nepochopitelné, ale jak se na to díváte  Vy , jako představitel toho nejvyššího stupně vzdělanosti v těchto oborech o jejichž  náročnosti nemají ti  co o nich rozhodují ani tušení? 

 

Király :

Co se týče hornictví a geologie plně se ztotožňuji s vámi uvedeným heslem. Je totiž  zapotřebí si uvědomit, že těžit nerostné suroviny neznamená pouze těžit uhlí. Těžbu nerostných surovin musíme chápat šířeji, jelikož se těží i ropa, vzácné kovy ale třeba i mramor nebo štěrk ke stavebním účelům. V tomto kontextu jsme tedy právem přesvědčeni, že těžit se skutečně bude pořád. V tomto duchu jsem připravili i kampaň určenou uchazečům o studium u nás, a to, že těžit se bude třeba i na měsíci. A nejsme daleko od reality. Pro zajímavost na konci roku 2015 podepsal americký prezident Barack Obama Zákon Space Act of 2015, který dává americkým občanům a americkým firmám právo vlastnit a těžebně využívat zdroje nebeských těles, ale bez toho, aby vlastnili nosiče těchto zdrojů jako takové, tedy samotná tělesa, planety anebo pozemky na nich. Čili je na nás, abychom budoucí generace připravili i na tuto realitu.  Na budoucnosti těžařství se zcela jistě shodneme. A souhlasím s Vámi i v tom, že název fakulty není zrovna „poplatný“ době, ale rozhodně ho nevnímám jako škodlivý. Spíše naopak jak my na fakultě, tak i absolventi jsou na něj hrdí, jelikož se nejedná o aktuální módní trend, ale skutečnou „marku“. Tento název vychází z tradic vysokého technického učení v českých zemích, patří mezi tradiční názvy a je neodmyslitelně spjat s technickou univerzitou v Ostravě. Právě probíhající kampaň Hornicko-geologické fakulty je nástrojem, jak ukázat, že nejde o přežitek, ale o moderní fakultu s budoucností.

 

Jung:

Můžete říci, čím přesvědčujete mladé lidi, aby šli studovat  právě k vám tyto obory a jakou jim nabízíte perspektivu uplatnění ?

 

Kiraly:

Historický vývoj Českého hornického školství, který letos slaví 300 let, a potenciál fakulty do budoucna, by měli uchazeči vnímat jako výzvu a stát se její součástí, což jim chceme srozumitelnou formou sdělit. Dlouholeté zkušenosti se vzděláváním a výzkumem a úzké propojení s nejen průmyslovými podniky z různých odvětví v různých částech světa fakultu odlišují od ostatních a dávají jí punc exklusivity, což je to, co by mělo zajímat právě naše budoucí studenty. Získat nejlepší možné vzdělání a praxi již během studia a to nejen přímo na fakultě, ale i v rámci studia na partnerských zahraničních univerzitách.

 

A proč by se měl středoškolák rozhodnout právě pro HGF? Odpověď je poměrně jednoduchá, a to právě uplatnitelnost. Studium specifických oborů naší fakulty, které nemají v České republice konkurenci znamená, že absolvent je také bezkonkurenční a průmyslová praxe si je toho plně vědoma. Na fakultě nabízíme studium praktických oborů s budoucností, a to v moderně vybavených učebnách a laboratořích. V rámci Ostravského campusu se studentům naskýtá jednak prostor pro studium i výzkum, ale i zábavu, ubytování a stravování. Samozřejmostí je po dobu studia možnost vycestovat studovat do zahraničí a získat tak nenahraditelné zkušenosti ve studovaných či příbuzných oborech, vylepšit si jazykové dovednosti a zároveň poznat nové kultury, kamarády. Také  se snažíme nabízet naším absolventům uplatnitelnost. Jelikož jsme v pravidelném kontaktu s průmyslovou praxí, která souvisí s naším zaměřením,

 

Jung:  

Jak byste charakterizoval typického studenta Těžby a zpracování nerostných surovin nebo Geologického inženýrství? Je to někdo, v jehož rodině je znát určitá hornická tradice? Nebo je to středoškolák, jehož zaujme náborová kampaň? 

 

Király:

Část našich studentů pochází samozřejmě z rodin s hornicko-geologickou tradicí, ovšem, je zde vysoký počet studentů, jež zaujaly předměty, které se vyučují pouze na Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti či Institutu geologického inženýrství. Mnoho studentů si je vědomo, že generace, která je dnes ve vedoucích pozicích v průmyslových podnicích, kde je nutná kvalifikace, kterou získají jen u nás, již odchází do důchodu a můžou být nahrazeni pouze našimi absolventy. 

 

Student či studentka hornictví svým oborem doslova žije a osobně jsem se několikrát přesvědčil, že je tento obor skutečně pohltí. V tomto případě se jedná o zapojení studenta nejen do studia samotného, ale do celého komplexu aktivit a činností i mimoškolního charakteru, neboť být horníkem je zcela výjimečné. 

 

Samozřejmě vzdělání v oboru je základ, ale bez dostatečné praxe a zkušeností získaných systematickou činností to nejde. Znalost techniky, prostředí a variant řešení je nutná, neboť každá chyba v dole může ohrozit lidské životy. Ne každý má psychické a fyzické vlastnosti na to, aby sfáral stovky metrů pod zem, do absolutní tmy, často nesnesitelného horka či chladu, vlhka, prachu a špíny, mít nad sebou mnoho desítek metrů kamene či hlíny. 

 

Obor Geologické inženýrství má velký potenciál především v přípravě odborníků v oblasti hydrogeologie, inženýrské geologie, aplikované mineralogie a petrografie, geochemie životního prostředí, ložiskové geologie, techniky průzkumu včetně aplikované geofyziky a vrtání. Student takového oboru má komplexní přehled o dané problematice, mnoho času tráví v terénu pro získávání praktických zkušeností, aby se jako absolvent ihned mohl zapojit do praxe. 

 

Je na zvážení každého, zda bude pokračovat ve šlépějích tradice či naopak vyzkouší něco nového, co je mu blízké a je mu přiblíženo třeba právě kampaní.

 

Jung:

Studium a nedostatek absolventů technických oborů je dnešní  dosti  zásadní problém, který byl založen po poltických změnách v devadesátých létech  minulého století,  kdy byla společensky žádána akce a změna za každou cenu a národ se začal jaksi a s nadsázkou  „humanizovat“. Být intelektuálem, který    s ideály řídí řád světa bylo jaksi IN. Dnes těžko soudit, určitě se toho ujmou  historici, ale výsledek  je zde a náš průmyslově založený  národ a stát  zkrátka nemá techniky a  zájem dnešních, fyzicky i duševně  „zlenivělých“ mladých lidí  o technické obory je  mizivý. Nabízí se řada otázek.V čem podle vás tkví problém toho, že technické obory chce studovat stále méně mladých lidí? Jak byste to řešil? Existuje vůbec z krátkodobého hlediska uspokojující řešení?

 

 

Király:

Musím zmínit a zdůraznit, že úroveň studentů, kteří se na fakultu hlásí, je skutečně ovlivněna Vámi nastíněnou „humanizací“ společnosti. Jednak ji vnímáme jako čitelný úbytek studentů ze středních technických škol, kde je to způsobenou nízkým zájmem o toto studium, tedy studium střední technické a zcela jistě i jejich samotným zanikáním. A na druhé straně úroveň technického vzdělání studentů ze škol ne technických, kdy chybí téměř základní znalosti matematiky a fyziky. 

 

Odborná úroveň studentů je v předmětech jako je matematika či fyzika někdy žalostná. Jak jsem již uvedl není vzácností, že suplujeme středoškolskou výuku v těchto předmětech. Nicméně jsem na to připraveni, resp. musíme být. 

 

Dle mého názoru je to náladou ve společnosti a média v tom hrají nemalou roli. Mám pocit, že po roce 1989 jsme pod stálým tlakem, že úspěšný je pouze ekonom, právník či lékař. Dokladuji to i např. filmy a televizními seriály, které mají výrazně humanitní zaměření. Myslím, že to není jen problém České republiky, kdy ze zahraničních cest mám téměř stejný pocit. Z vyspělých zemí cítím, že technicky kvalifikovaná pracovní síla chybí téměř všude.  To je jeden faktor a ten druhý, který s tím prvním úzce souvisí, je základní a střední školství a výuky základních technických oborů. V situaci, kdy již na základní/střední škole získá student odpor k základním technickým předmětů, jako je matematika či fyzika nemůžeme od něj čekat, že se bude dál vzdělávat v něčem co je mu cizí.  Je samozřejmě otázkou, zda nastupující generace má dlouhodobější vizi vlastní budoucnosti. Na první pohled se zdá, že nechat se rovnou po absolvování střední školy zaměstnat je výhodnější. Vidina příjmu je lákavá, ale je nutné si uvědomit, že kvalitní vzdělání, obzvlášť technicky zaměřené v ojedinělých oborech je klíčem k úspěchu. Stále častěji se setkáváme se zájemci o kombinované studium, kteří jsou pod tlakem jít studovat, aby si udrželi zaměstnání či si zvýšili kvalifikaci v oboru, ve kterém pracují, aby tzv. drželi krok s dobou. S novými technologiemi a postupy. 

 

Hledat dnes cesty k nápravě není snadné ani technicky, ale zejména tzv. politicky. Podle mého názory by to šlo snad jednak přizpůsobením osnov a vyučujících takovým způsobem, aby od technických předmětů studenty neodradili, ale dali jim kvalitní základ. Ale také zavedením opět matematicko- fyzikálních tříd a specializací středních škol na tuto výuku. Pak by studenti ztratili  obavy z těchto technicky základních předmětů, zavést zábavnější formu výuky těchto předmětů. Větší reklamní a osvětová kampaň, vnést do podvědomí lidí důležitost technických oborů a těžkého průmyslu všeobecně.

 

Technické školství se obecně potýká s mnoha problémy. Zřejmá finanční náročnost technického vybavení. Když si představíte, že laboratoře a přístroje musí odpovídat stávajícímu vědnímu poznání, je zřejmé, že se jedná o moderní přístroje, které jsou často skutečně unikátní. Tomu pak odpovídají pořizovací náklady. Dalším nedostatkem je nezájem médií, resp. spíše negativní zájem médií o technické obory a jejich absolventy. 

 

Jung:

Jako komora jsme identifikovali základní problémy technického, ale  i obecného školství a mnohokrát jsme  je  již prezentovali. Jedním z nich  je matematika. Matematika je pravděpodobně jedním z důvodů, proč se středoškoláci na technické školy nehlásí. Je matematika opravdu takový postrach i při vysokoškolském studiu? Je nepopiratelné, že se matematika schovává v téměř každém aspektu lidského fungování. Však je také základem veškerých přírodních věd a také technického vzdělávání. Proč je tomu tak podle vás?

             

Király:

Vážený pane předsedo plně si s Vámi, co se týče identifikace problémů, dovoluji souhlasit. Matematika však je dle mého názoru umělý postrach, který nemá reálný základ. Dovolím si použít slova jednoho mého kolegy, který u nás matematiku vyučuje, a to „matematika není těžká, jen se musí pochopit“. Vzhledem k tomu, že jsem si jeho citát ověřoval u jeho studentů, musím mu dát za pravdu. Studenti, kteří měli z matematiky obavy a na střední škole to byla pro ně noční můra, nacházejí po jeho výuce v matematice mírné zalíbení a získávají vědomí, že to bez ní nejde a umí ji použít. Jsem přesvědčen o tom, že někdo matematiku pochopí dřív a někdo potřebuje větší prostor a ten by mu měl být školou dán. Vždyť matematika je základ všeho a netýká se to jen technických oborů. Domnívám se že ke strachu z matematiky u nás není oprávněný důvod, pokud ovšem má student základy z těchto předmětů ze střední školy. Nicméně se pravidelně setkáváme s tím, že z části suplujeme středoškolské vzdělání. U nás na fakultě nabízíme navíc možnost navštěvovat kurzy matematiky, osobní konzultace. Matematika je jako anatomie v medicíně, bez základů není možné dojít k jádru věci, pochopit a ovládnout ho. Nejen technik musí umět počítat a samostatně přemýšlet. Matematika je skutečně základ a setkáváme se s ní dnes a denně a všude kolem nás. Je asi dobré rozlišovat mezi matematikou elementární, aplikovanou a tzv. čistou. Elementární matematika nám pomáhá se základními operacemi s čísly a běžně se s ní setkáme například při řešení praktických úloh jako je placení v obchodě. Aplikovaná matematika je základem pro další vědní obory a neobejde se bez ní fyzika ani chemie. A čistou matematiku považuji za matematiku abstraktních pojmů bez praktického využití v reálném světě – nicméně s takovouto čistou matematikou se na technických, nikoli čistě matematických, školách nesetkáte. 

 

Jung:

A opět  je zde zásadní krátká, ale o to  náročnější na odpověď. Co s tím? Je chyba ve vzdělávacím systému obecně,  nebo  to zmíněné politikaření - kde začít, jak začít, koho činit odpovědným. Tak jaký byste, pane proděkane, ordinoval postup, kdybyste měl tu moc?

 

Király:

Vážený pane předsedo, opět jste nastínil správnou identifikaci problémů. Dle mého názoru se zásadní chybou stala změna systému, změna výukových osnov, a to vše doplněno společenskou humanitní poptávkou.  Matematika tedy s ohledem na uvedené není základem osnov, není maturitě povinná. Studenti k ní nezískají vztah, chuť se jí učit. Matematika – vědní základ, je odsouvána na vedlejší vědní kolej. Obdobně je tomu u vyučujících, kteří jsou nuceni vyučovat pod nezájmem studentů, společnosti a bez relevantních výukových osnov. Ti tedy ztrácejí chuť vyučovat a studenti chuť se učit. Vzhledem k tomu, že se tato situace promítá ve společnosti již delší dobu, je systém poznamenán od základních až po vysoké školy. 

 

Zde se nabízí odpověď na Vaši otázku, a to co ordinovat. Změnu systému. Zavedení jednotných matematických osnov a další podpora. Jedním z řešení je taky celospolečenská podpora matematiky a technických oborů obecně. Pořádáním dobře bonifikovaných (nejen finančně) soutěží s matematickou tématikou již na základní vzdělávacím stupni počínaje, pokračuje společenskou osvětou s tím, že matematika je součást každodenního života a strach z ní není oprávněný, což by šlo v rámci výuky jednoduše dokladovat.  

 

To je z pohledu univerzitního. Vážený pane předsedo, vy jako zástupce komory máte určitě komplexnější průřezový pohled. Jaká je tedy situace v rámci základních a středních škol co se týče matematiky?

 

Jung.

Je zajímavé, že vaše hodnocení nastíněného problému je  identické a dovolím si říci s drtivou většinou podnikateli  uznávaných představitelů akademické obce a učiteli se kterými jsem měl možnost  mluvit a věřte , že jich nebylo málo. Ovšem jakmile se dá  pedagog na politiku a získá moc a vliv – pak je to s trochou nadsázky v řadě  případů pohroma. Je totiž zřejmé, že problémy se kterými se naše školství potýká mají kořeny v parlamentu. Bohužel je to tak a já si ten přerod  pedagoga na politika v jeho myšlení neumím vysvětlit, neuspokojím-li se s jednoduchým, že je jednodušší trousit moudra poslancům a zastupitelům, než  rozpustilým a nevychovaným dětem. Ale to je spíš bonmot k pousmání . Důvod bude asi  složitější. A k té matematice. Já si myslím, že matematika má  ve vzdělávacím systému a následné kariéře dva, možná tři  základní prvky, kterými  by měl být člověk vybaven. Jednak se naučit počítat, což je zjevné a lehce ověřitelné. Potom  logicky myslet a nespoléhat se jen  na ten selský rozum, a potom schopnost  rychle se metodicky adaptovat na nové skutečnosti v rámci celoživotního vzdělávání a změny profesí během aktivního  pracovního působení. Co by se mělo, jak by se to mělo,  je na podstatně delší rozhovor. A obecné řešení ? Snad opět  bonmotem „Najít odvahu a s pokorou vrátit naše školství, které  se dostalo spíš do školnictví, opět do toho školství“.

 

Ale zpět  k naší diskusi. Pane proděkane, jste  zároveň  vedoucím Institutu kombinovaného studia  VŠB v Mostě., tudíž se na Mostecku pohybujete. Společnost a hlavně některá média považují stále Mostecko za hornictvím zdevastovanou černou díru. Jaký na Vás dejme tomu zrekultivované a postupně revitalizované  Mostecko dělá dojem?

 

Mostecko a černá díra? To rozhodně nikoli, s tím nemůžu souhlasit. Vždyť se podívejme kolem sebe. Hipodrom, Autodrom, jezera, vše související s rekultivací území zasaženého těžbou, nemůže tvrzení o černé díře ani z části potvrdit. Naopak si myslím, že těžba byla, je a bude výhodou Mostecka. Byla výhodou, protože dala vznik současné Mostecké aglomerace. Je, protože, dává místním lidem uplatnění a k regionu již neodmyslitelně patří a bude, protože jednak uplatnění místních bude trvat a jednak dá vzniknout novým rekultivovaným územím. 

 

 A rekultivace ? Vždyť už to vidíme všude kolem sebe, že to jde a je to ku prospěchu. Vznikají nové rekreační oblasti, které slouží nejen místním, ale mají vliv i na turistických ruch. 

 

Úspěšnost provedených rekultivací je možné dokladovat např. zmíněnými vodními plochami ale také rekultivací skrývek, kdy v těchto oblastech vznikají např. vinice. Zatravněné či zalesněné plochy dávají prostor pro působení vzácných živočišných druhů. 

 

Ovšem nesmíme zapomenout také na možnost využít technicky dotčené lokality například pro vznik oborových technických muzeí, kdy takovéto atrakce rovněž přispějí ke zvýšení turistického ruchu. 

 

Jung:

Pane proděkane, děkuji vám za diskusi a vaše názory, které jsou od  akademika mladší  generace pro technické vzdělávání nadějné. Chtěl-li byste ještě něco na závěr dodat, pak prosím.

 

Vážený pane předsedo, já děkuji Vám za možnost vyjádřit svůj názor, který je i názorem fakulty. Dále si vám dovoluji poděkovat za vaši tématickou angažovanost jak osobní, tak komory, která je pro současnou podporu výuky matematiky, bez které se technické školství neobejde, bezpodmínečně nutná.