Narozený 16. srpna 1927 v Telči, zesnulý 18. srpna 1994 ve Žďáru nad Sázavou, měl v roli předsedy KVUH, vzdor krátkosti času, který mu byl vyměřen, prospěšný vliv na charakter výtvarné kultury Vysočiny. I tím, že stál též u dalšího základního kamene. Spolu se sochařem Zdeňkem Macháčkem (*1925) založil v roce 1992 ve Žďáru nad Sázavou Mezinárodní sochařské sympozium Dřevěná plastika. Zdařile trvalo až do roku 2002. V letech trvání bylo významnou součástí žďárské kultury, jejíž odkaz v desítkách uměleckých děl byl sledován jako důležitý znak počáteční dekády nové doby po listopadu 1989.
Výtvarná řeč soch
V roce 1949 Magni absolvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně ve třídě prof. Karla Langra. V jedinečném uzpůsobení v sobě sdružil bouřlivost italských předků se soustředěním a s citem tvůrce. Vždy platilo, a jistě to tak zůstane, že k hlavním rysům opravdové tvorby náleží přirozenost beze stopy strojenosti a jednostranně usilovného „tvůrčího chtění“. Na všem, co Magni vytvořil, byla zřetelná stopa bezprostřednosti. Nelze však nezdůraznit, že dělat umění je začasto tvrdou prací, že ani sebevětší talent sám ze sebe nepřemůže úskalí, za nimiž teprve může být kýžený umělecký výsledek.
Magni, odpůrce líbivosti, měl po čtyři a půl desetiletí v souhrnu užívaných pracovních metod vyznačenou cestu k vlastní výtvarné řeči. Vycházela z odkazu české klasické moderny. V ní nalézal a posvém rozhojňoval rozměr krásy. V každém z dotknutých materiálů, především v dřevu, ale též betonu, mědi, keramice a žule, dospíval k umělecky přesvědčivým řešením. V tvorbě, již zůstavil, jsou prolnuty v rovnováze trendy kubismu a lyrického expresionismu. Žena a krajina, to byla jeho témata. Motiv ženského aktu podal ve zkratce, ve shrnující syntéze, jež se k vnímání pozorovatele obrací svou estetickou celistvostí. Téma krajiny transformoval do stylizovaných, monumentalizovaných jednotlivostí rostlinného původu.
Dřevěné skulptury, betonové a měděné plastiky, keramické nebo dřevěné reliéfy a žulové milníky z ateliéru Rostislava Magni jsou v exteriérech Žďáru nad Sázavou, Telče, Prahy, Bystřice nad Pernštejnem a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Grafický designér
Vedle originální koncepce tvarování hmoty a živých reliéfních linií v soše stojí v tvorbě Rostislava Magni formově čistý grafický design plakátů, tiskovin kulturního a společenského obsahu, propagačních a inzertních prospektů. Měl rozměrné vlohy pro rozvrh plochy, grafickou kvalitu písma, pro akcent podstatné informace, uměřeně pracoval s barvou. Zde zanechal v celé ploše odevzdané práce výbornou pověst. Předmětně v archivním souboru není však doložena.
Autorské, nebo kolektivní výstavy?
Budeme-li respektovat často užívanou zásadu, že autorská výstava je jen ta, na které vystavuje samostatně jeden tvůrce, postavíme se proti latinskému tres faciunt collegium – tři tvoří kolektiv (jinak řečeno: Dva jsou setkáním jednotlivců). A dospějeme k zjištění, že Magni měl za pětačtyřicet tvůrčích let pouze jedinou autorskou výstavy, v roce 1992 v Galerii z ruky v Křížovicích. Druhá byla uskutečněna až v roce 2004 na Staré radnici ve Žďáru nad Sázavou k desátému výročí umělcovy smrti.
Další výstavy, bylo jich v letech 1959 až 2015 v součtu osmnáct, vždy uvedly autory dva. Spolu s Rostislavem Magni se dvakrát představil (1959 a 1964) malíř Miroslav Roštínského a šestnáctkrát (v rozmezí let 1971 až 2015) malířka Růžena Magni, umělcova choť. Poslední dvě výstavy (1998, 2015) byly připraveny z pozůstalosti.
I když směr myšlení převážné části naší populace je dnes odvrácen od intuitivních obsahů výtvarné kultury a umění vůbec, odhlížení od referencí osobností dosahu Rostislava Magni bylo by jen dalším žalostným zesilováním přítomné duchovní rozkolísanosti.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
