Pokud správně chápu, tak součástí volební kampaně a jejich volebních výdajů je dle některých i zdánlivě osobní věc jako náklady na svatbu pana Babiše atd., tj. výdaje, kdy hlavním cílem jejich vynaložení není ovlivnění voleb Pokud by platila tato logika i v USA, tak by mne zajímalo, zda by náklady na advokáty manželů Trumpových nepřesáhly povolené volební výdaje.
Rozvod (podobně jako svatba, či výdaje na charitu) přitahuje pozornost, píše se o něm a kandidát tak získal zdarma televizní a tiskovou reklamu. Důsledky rozvodu prokazatelně trvaly i ke dni, kdy byly vypsány volby prezidenta. V Čechách by někteří podobné výdaje asi do volebních výdajů dle své logiky zahrnuli.
Uznávám, že je správné, že se do volebních nákladů dají započítávat i výdaje dokonce před vypsáním voleb, přestože naši někteří prezidentští kandidáti tam chtějí zahrnout až výdaje od jejich vypsání, ale jsem přesvědčen, že se musí jednat o výdaje, které mají za cíl primárně působit na voliče pro ovlivnění voleb a kdy ostatní hlediska jsou druhotná. Návštěva holiče a její výsledek či cesta kandidáta taxíkem též působí na voliče, ale určitě se nejedná o prioritní hledisko, a tak by výdaje na voliče neměly být započítávány do výdajů na volební kampaň.
Samozřejmě si uvědomuji, že na voliče působí vše, a dokonce i nefinanční aspekty typu vzhledu atd., ale pro započítávání do volební kampaně však dle mne musí být prioritou výdajů ovlivnění voleb, a ne jiné cíle – například pohřbít zemřelého, být upravený či konečně se oženit či rozvést…. V absurdní logice některých by například, pokud by platila naše logika a v Německu platily obdobné zákony, měly by se výdaje na pohřeb Helmuta Kohla započíst do výdajů Křesťanskodemokratické unie (CDU), protože přitáhl k této straně pozornost před volbami a důsledky této pozornosti trvají a volby budou v září. Absurdní logika, s kterou se setkáváme u některých našich spoluobčanů, by však měla v německých podmínkách k takovému závěru vést. Zákon se musí vykládat dle smyslu, a ne jen doslovně dle textu, protože pak by tam skutečně mohly patřit i výdaje na kadeřníky, školy dětí atd.
Dle logiky některých se můžeme dostat i k tomu, že by nikdo z politiků se neměl nikdy ženit, rozvádět, umírat, neměl by od vyhlášení voleb podporovat humanitu, protože se o tom píše a někdy do volebních výdajů by toto v budoucnosti mohl někdo započíst, či například prezident jako hlava státu a představitel moci výkonné by se neměl setkávat od vyhlášení voleb s občany, jak patří k tradicím této země již od TGM. Dle některých i toto jsou akce zahrnující prezidentovi volební výdaje, pokud tuto činnost dělal před volbami a trvá i po vyhlášení voleb. Nejsem si však takovou logikou jist.
Dokázal bych uznat logiku započítávání některých výdajů do volebních výdajů v době od vypsání voleb. Započítávat do volebních výdajů i výdaje za období, kdy volby nejsou ještě vyhlášené, a dokonce se ani neví, zda kandidát bude kandidovat, pokud se jedná o výdaje na činnost, která nemá za cíl primárně ovlivnění voleb, ale o plnění povinností ústavního činitele? To je zvláštní výklad preferující určité osoby. Vždyť by takto mohly být volební výdaje vyčerpané dokonce ještě před vyhlášením voleb a před tím, než se kandidát rozhodne, že bude (opětovně) kandidovat. To je …
Nesouhlasím s názorem neúspěšného kandidáta na post na předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí politologa Jana Outlého, že výdaje na setkávání prezidenta s občany jsou volební výdaje. Mohu se samozřejmě mýlit. Proč nesouhlasím s názorem tohoto bývalého (a prezidentem Zemanem nejmenovaného) kandidáta na post předsedy navrženého protikandidátem prezidenta Zemana senátorem Jaroslavem Kuberou (ODS) a senátorem Petrem Šilarem (KDU-ČSL) (navrhovatelům se nedivím, když vím, odkud se nejčastěji útočí na Zemana a na Babiše.)? Protože pak vzniká otázka, jaké výdaje jsou volebními výdaji a od kdy jimi jsou. Nesměřuje výklad Úřadu proti tomu, kdo má povinnosti vyžadující vynakládání s prostředky dokonce již před vypsáním voleb a nepreferuje toho, kdo takovéto prostředky může použít až ve vlastní volební kampani?
Neumím si představit, že by se výkonná moc nezajímala o názory občanů, že by demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana neměl s občany komunikovat. Státní moc slouží všem občanům. Jak jim však má sloužit, pokud nebude znát jejich zájmy, názory, potřeby, pokud se nebude s občany setkávat?
Volby lze zahájit až na základě rozhodnutí předsedy senátu. K tomu v souladu s tradicí ještě nedošlo, když se tradičně vyhlašují cca 3-4 měsíce před skončením funkčního období stávajícího prezidenta. To začalo slibem prezidenta. Slib prezidenta Zemana byl 8.3.2013. Od kdy se mají počítat jeho volební výdaje, pokud vůbec bude kandidovat? Odpověď dává zákon, ale jeho stávající interpretace mi bez uplatnění principu proporcionality, bez zvažování účelovosti připadá zvláštní. Jsem zvědav, zda se výklad například ohledně cest po krajích nezmění. Co říká interpretace a co zákon?
Dále je vhodné se seznámit s textem naší Ústavy, a to zejména s článkem 1, 2, 54-56 , §35 a následujícími ustanoveními zákona o volbě prezidenta republiky Pak si může udělat každý svůj závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
