Z výše uvedených slov vyplývá, že rozhodnutí poslanců samo o sobě nestačí. Rozpuštění sněmovny musí stvrdit hlava státu. Ústava předpokládá, že by tak měla učinit bez zbytečných průtahů. Přesto se spekuluje o tom, že by Miloš Zeman mohl otálet řadu týdnů, možná i měsíců. K tomuto chování by ho mohla motivovat snaha nechat u moci co nejdéle prezidentskou vládu pod vedením Jiřího Rusnoka a oddálením termínu voleb vylepšit pozici SPOZ.
Zastánci podobných teorií mohou argumentovat neobvyklým postupem Zemana při sestavování vlády. Zároveň se mohou opírat o velmi komplikovaný způsob, jak případně přimět prezidenta, aby konal v souladu s ústavou. Jen obtížně by se dávala dohromady potřebná většina v obou parlamentních komorách k podání případné žaloby u Ústavního soudu. Zkrátka prezident by se nemusel příliš ohlížet na zvyklosti a mohl by si vykládat ústavu po svém.
I když u Miloše Zemana nelze nikdy vyloučit do té doby jen obtížně představitelné postupy, není pravděpodobné, že by rozhodnutí dolní parlamentní komory ignoroval a rozpuštění sněmovny zbytečně oddaloval. Jednak by tím jednal proti svému slibu, který dal veřejnosti. Hlavně by tím pro sebe příliš nezískal. Miloš Zeman chce dominovat české politické scéně. To se mu může podařit s přispěním levice. Pro ni je výhodnější konání voleb v co nejbližším termínu.
Prezident si na hlasování o důvěře Rusnokově kabinetu ověřil, že sociální demokraté s komunisty jsou ochotni mu při naplňování jeho cílů pomáhat. Na postoji ČSSD se názorně přesvědčil o tom, že ve straně převažují jemu naklonění lidé, kteří dokáží zvrátit i postoj předsedy Bohuslava Sobotky. Brzký termín předčasných voleb zároveň snižuje šance nově vzniklých subjektů na proniknutí do sněmovny. Tím nehrozí, že by se mandáty rozmělnily mezi více stran a hnutí, což by Zemanovi komplikovalo ovlivňování dolní parlamentní komory.
Hlava státu může využít příležitosti a názorně dokázat veřejnosti, že ctí ústavu. Zároveň po rozpuštění sněmovny až do ustavení nové posílí výrazně role prezidentské vlády. Ta může například Senátu navrhovat nejrůznější zákonná opatření. K tomu všemu může dojít jedině za předpokladu, že poslanci skutečně dostojí svým slovům a minimálně 120 jich zvedne ruku pro rozpuštění sněmovny.
V opačném případě bychom si mohli ověřit nakolik vážně myslel Miloš Zeman svá slova o tom, že s případným jmenováním další vlády nebude pospíchat a svůj postup bude odvozovat od tempa práce orgánů činných v trestním řízení.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
